VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Básně ze sedmi pergamenových dvojlistů

Brno - Divadlo Husa na provázku v sobotu uvedlo premiéru Rukopisu královédvorského. Dílo, jehož ideologie stojí na fikci a falzu.

17.3.2008
SDÍLEJ:

Výpravu pojala Jana Zbořilová jednoduše, zato výstižně. Na dobu středověku odkazuje meči, kopími a kyrysy.Foto: Roman Franc

Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský – dva skvosty české středověké literatury, o jejichž pravost se vedly spory už od okamžiku jejich objevení. Jedno však jejich padělatelům Václavu Hankovi a Josefu Lindovi upřít nelze: jejich rukopisy posílily český národ v těžké a složité době a dodaly mu novou ideologii. A to i přesto, že se rukopisy opíraly o fikci a falzum.

Historie těchto literárních děl zaujala také režisérku Evu Tálskou. „I když je to podvrh, obhajují rukopisy existenci českého národa. Nejdůležitější je najít jejich vnitřní téma,“ tvrdí Tálská. A o tom, že do nitra rukopisů opravdu nahlédla, přesvědčí diváky ve své nové inscenaci nazvané Rukopis královédvorský. Pod ní je podepsána nejen jako režisérka, ale i jako scénáristka a dramaturgyně. Rukopis královédvorský divákům poprvé představilo v sobotu večer divadlo Husa na provázku.

Dobrovskému na potvoru

V inscenaci se Eva Tálská zaměřila jen na některé z básní Rukopisu královédvorského. Ten byl v podobě sedmi pergamenových dvojlistů objeven v roce 1817 Václavem Hankou v kostele svatého Jana Křitele ve Dvoře Králové. Rukopis zelenohorský ponechává režisérka Tálská zcela stranou.

„Rukopis zelenohorský vlastně zřejmě jen vyjadřuje radost padělatelů nad úspěchem jejich prvního a zdařilého literárního díla,“ upřesnil autor hudby nového představení Miloš Štědroň.

Největším osobnostem české kultury byl přitom rukopis hned od začátku podezřelý. „Traduje se, že Josef Dobrovský měl po jeho prostudování za krátký čas prohlásit tato slova: I s tím krásným bohemismem, to udělal buď Hanka, nebo Jungmann. Mně na potvoru…,“ dodal Štědroň.

Rukopis Královédvorský, tato podvržená básnická památka, se vlastně zasloužila o národní obrození. A celá kompozice nového představení Evy Tálské má stejný záměr – vymknout se z ničení jiným národem. „To je důvod, proč rukopis doceňujeme jako politický počin i jako literární dílo velké hodnoty. Odmítnutí Masarykem a jeho skupinou v osmdesátých letech je pak legitimní a lidsky nutné, ale to již proběhl hlavní proces inovace českého národa. A pokud takto Václav Hanka s Josefem Lindou uvažovali, tak uvažovali velmi prozíravě,“ vysvětlil Štědroň.

Rukopis královédvorský začala Eva Tálská na Provázku zkoušet v lednu tohoto roku, a to u příležitosti čtyřicátého výročí divadla, kterému divadelníci zasvětili ucelený cyklus Divadlo v pohybu. „Doporučení jsem dostala před necelými dvěma lety od Bořivoje Srby. Obrátil se na mě s návrhem, abych Rukopis královédvorský režírovala. A já ho zase požádala, zda by neudělal dramaturgii. To však nakonec odmítl,“ vysvětlila Tálská. Dramaturgii si tedy nakonec vytvořila sama.

Ženský element hry zastupuje pět starých žen, které diváka inscenací provázejí, vyprávějí a také zpívají. Jejich role ztvární herečky Alena Ambrová, Andrea Buršová, Ivana Hloužková, Gabriela Štefanová a Eva Vrbková. „V Rukopisu královédvorském se střetávají dva mýty: pohanský a křesťanský. Do nich jsou jakoby vloženy básně a báje. Je to náročné na pochopení smyslu jednotlivých scén, protože hra nemá klasický scénář. Text je nepravidelný, je to vlastně taková scénická báseň,“ uvedl herec Vladimír Hauser. Ten se divákům představí jako zlý Kruvoj, ale také jako zlý Tatar ve stěžejní a nejznámější básni o vítězství Jaroslava ze Šternberka.

Stěžejní boj: střet kultur

Hru Rukopis královédvorský rozdělila režisérka Tálská do několika částí. První z nich obsahuje básně Kytice, Opuštěná, Růže, Záboj a kramářsky pojaté Jahody, Jelen a Kruvoj. Část druhou pak tvoří oddechová Ludiše a Jaroslav, který je stěžejní událostí celé inscenace a zachycuje střet západní, tedy křesťanské, a východní kultury. „Jako hudebník tohoto představení jsem se pokusil jít cestou starých hlasových technik. Uplatňuji zde veškerou expresivitu, jaké jsem ještě schopen a rozpomínám se na neoexpresionismus Provázku na konci šedesátých let, jehož jsem se také účastnil,“ uvedl na závěr Štědroň.

Autor: Markéta Stulírová

17.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava brněnského technického muzea lákala na přehlídku historických hasičských vozů, vojenských aut i starých autobusů.
22

OBRAZEM: Vrátili se v čase. Na palubě historických autobusů

Ilustrační foto.

Bojují o fotbalové hřiště. Jeho odpůrci sepsali petici

VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Brno – Titul mistra světa a k tomu dvě bronzové medaile. Tuto povedenou sbírku v hokejové reprezentaci letos Ondřej Němec nerozšíří. Obránce mistra extraligy Komety měl velkou touhu posílit národní tým pro květnové mistrovství světa ve Francii a Německu, ale zdraví je proti.

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies