VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co je tak báječného na dechovce?

Balkánská dechovka už roky otvírá brány Flédy, na festivalech z ní lidé šílí a je slyšet i ve filmech. Psal se rok 1994 a Patrice Chéreau natočil strhující historický film Královna Margot. Příběh podle Dumase líčící dění kolem bartolomějské noci. Hudbu k této čistě francouzské události složil Goran Bregovič pro svůj balkánský orchestr. A výborně.

28.1.2008 1
SDÍLEJ:

Balkánská dechovka je desetkrát rychlejší než ta česká a mladí lidé ji milují. Fanfare Ciocarlia tento týden vyprodali Flédu.Foto: Roman Hřebecký

Před dvěma lety proti sobě vystoupili na Brněnském Majálesu kapela Tatabojs a pařížská kapela Slonovski bal. A ze souboje o posluchače pod pódiem vyšla nakonec s převahou vítěze právě francouzská dechovka. Ta samá kapela otevírá rok co rok brány Flédy. A v loňském roce zavítal na vyhlášený world music festival Colours of Ostrava sám slovutný Goran Bregovič. Vystupil hned první den festivalu, který je na všech čtyřdenních festivalech dnem nejslabším a rozjezdovým. A je to i den zhusta nejméně navštívený. Přesto Bregovič sklidil ovace tisíců návštěvníků a snad s žádným jiným hudebníkem nevyšlo po Colours tolik rozhovorů, jako právě s ním. Bratři Boban a Marko Markovičovi pak na sklonku loňského roku hráli na Flédě s ohromným úspěchem a na začátku roku letošního rozdováděli stejně úspěšně taky pražskou Archu. A pro mnohé ne úplně známá balkánská formace Fanfare Ciocarlia – kapela s přídomkem nejrychlejší z megarychlých balkánských kapel – vyprodala tento týden Flédu zase.

Kde se bere ta neuvěřitelná obliba hudby, která v českém kabátku zní jako umcaca, umcaca? Hudby, která je spojována s venkovem a od které, byť by to měla být hudba echt česká, dává tolik lidí uši pryč? Jak je možné, že historický epos o královně Margot z Francie doprovází svými melodiemi balkánské rytmy, lidem to nepřijde zvláštní a kritikům se to dokonce líbí? Proč balkánská hudba tak frčí?

Odpověď se schovává už v samotných otázkách. Česká dechovka, tolik milovaná a tolik opovrhovaná, by se musela zrychlit asi desetkrát, aby dostihla svým šmrncem tu z jihovýchodní Evropy. Nesměla by navíc sázet na mohutnost kolektivního díla, ve kterém je sólový výstup trumpetisty zjevením a ve kterém dominuje nudný rytmus valčíku doplňovaný ještě nudnější polkou. A doprovázený texty sice tradičně českými, ale povětšinou natolik naivními, že nezpívat je by nic nezkazilo.

Balkánská dechovka, ať už je hraná pravými Balkánci, nebo Slonovskim balem z Francie, má, co se týká textů, velkou výhodu. Když už se vyskytnou, málokdo jim rozumí. Texty a zpěv jsou tak spíš dalším hudebním nástrojem než čímkoli jiným. A můžou zpívat sebevětší nesmysl, diváky to stejně bude bavit.

Složení posluchačstva dechovky je zřejmě nejvrstevnatější, jaké může být. Věkem návštěvníků šestnáct plus je balkánská dechovka srovnatelná snad jen s pravověrným metalem.

Když posluchač řekne, že chodí na koncerty Markovičů, je v tom cosi mystického a tajemného, a ta hudba má navíc tak trochu intelektuálskou nálepku. Zatím ještě málokomu dochází, že tyto koncerty jsou povětšinou jednou velkou taneční party, a přitom jsou hudebně natolik košaté, že strčí do kapsy i ska, ne nepodobné nástrojovým obsazením právě hudbě z Balkánu.

Právě tato bohatost pak přímo svádí k přesahům do jiných hudebních žánrů a přimíchávání jiných etnických prvků. Je to navíc hudba, která má tradici stovky a stovky let, hudba natolik sugestivní, že jen díky ní samé (a možná díky pár kapkám rakije) je přenos o spousty kilometrů jihozápadně od Brna, třeba někam do rumunské vesnice na úžasnou tamní tancovačku, otázkou jen prvních pár rytmů.

Autor je publicista

ROMAN HŘEBECKÝ
28.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Vandalství, nebo klukovina? Děti skákaly po hrobech

První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Brno – Zbrusu nových prostor se dočkali pacienti Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ústav před pár dny slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení. Přestavbu dokončil loni v prosinci.

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies