VYBERTE SI REGION

Horečka sobotní muzejní noci právě začíná

Brno - Čtvrtá Brněnská muzejní noc, to je: 28 míst, 15 institucí, 13 muzeí, 9 galerií, 3 kostely, 3 věže, 2 knihovny a 1 hvězdárna.

24.5.2008
SDÍLEJ:

Kresba.Foto: Tomáš Kučerovský

Kulturní barbaři a škarohlídi by měli prásknout do koní a nechat brněnské brány daleko za sebou. Právě dnes se totiž před kulturou v Brně neschovají, ani kdyby chtěli.V Černovicích se od odpoledne budou bourat bariéry mezi duševně chorými a těmi ostatními na festivalu Mezi ploty. Na koupališti Riviéra se bude potřetí konat hudební Rio de Riviera. O kousíček blíže centru, v areálu brněnského výstaviště, budou ohňostrůjci nažhavovat publikum na hlavní program pyrotechnického Ignis Brunensis. Nejvíce lidí bude ale v centru města – muzea a galerie mají dnes otevřeno zadarmo a až do půlnoci. A stejně jako v minulých letech budou zřejmě praskat ve švech.

Čtvrtého ročníku akce s názvem Brněnská muzejní noc se účastní patnáct institucí z Brna a okolí, které mají co do činění s výstavnictvím. Každá z nich přichystá doprovodný program, kterým se bude snažit přilákat co nejvíc návštěvníků. Vedle her se podle hesla římského satirika Iuvenala musí dostat i na chléb, a tak nádvoří, průčelí a zákoutí kulturních stánků obrostou stánky s bramboráky, klobásami a pivem. Pravda, když jde kultura za lidmi, a ne naopak, má tendenci se podbízet, aby se zavděčila masovému vkusu. Ale tím, že je celá ta legrace zadarmo (tedy až na to pivo a klobásy), si získává věrohodné alibi.

Muzejně-popularizační akce přitahuje na jihu Moravy enormní, až nevysvětlitelný zájem desítek tisíců lidí, a počty navíc rok od roku stoupají. Vloni zúčastněné instituce napočítaly přes sto třináct tisíc vstupů. Je to, jako by každý čtvrtý Brňan navštívil jednu z atrakcí muzejní noci.

Tato statistika je ale poněkud matoucí. Každá z výstavních budov si totiž své návštěvníky počítá samostatně. To znamená, že když čtyřčlenná rodina na večerní cestě městem zabrousí do Místodržitelského paláce, pak zamíří do Červeného kostela, odtud do Pražákova paláce, Uměleckoprůmyslového muzea a svou cestu skončí na Špilberku, ve statistikách se to objeví jako dvacet vstupů.

Loňských sto třináct tisíc tedy neznamená, že na nohou byla čtvrtina města – ale i kdyby to číslo bylo třetinové či čtvrtinové, pořád je to dost na to, aby Brno natáhlo do svých ulic atmosféru, která tam obvykle nebývá. Jak výstižně poznamenal ředitel Domu umění: „Ulice, galerie, muzea, které návštěvník mohl při svých předchozích návštěvách zažít během jejich běžného provozu, procházejí s postupem noci mystickou proměnou v místa intenzivně sdíleného zážitku a pospolitosti.“

Muzejní noci se konají po celém světě. Podnětem k jejich pořádání je Mezinárodní den muzeí, který v roce 1977 vyhlásila Mezinárodní rada muzeí fungující při UNESCO. Významný den připadá na 18. května. V některých městech se slaví ještě před tímto datem, například v Paříži se letošní muzejní noc konala 17. května.

Brněnská muzejní noc je součástí evropské rodiny muzejních nocí – ty se vloni slavily na téměř dvou tisících místech starého kontinentu a jejich návštěvnost výrazně přesáhla milion osob. A sluší se říct, že oficiálně se Evropa do pořádání muzejních nocí pustila v roce 2005, kdy byla první společná noční muzejní akce i v Brně.

Muzejní svátek má u nás i v Evropě jediný cíl – zpopularizovat muzea a galerie, otevřít je lidem, kteří by do nich za normálních okolností nepřišli. Ať se to komu líbí nebo ne, doba masových návštěv muzeí, ušlechtilých společností a povznesených debat o umění, humanitních a přírodních vědách, je zřejmě nenávratně pryč.

Naše spektakulární nároky jsou uspokojeny televizí a biografem, informační hlad sytí (či spíše přesycuje) internet. Na muzeální sbírky nebo výtvarné umění si najdou čas jen jejich příznivci, badatelé, kunsthistorikové a pár milovníků umění. Pro výstavní prostory je dlouhodobý odliv návštěvníků silnou motivací pro změnu strategie. A ukazuje se, že noční otvírací doba a nízké nebo žádné vstupné fungují – lidé, kteří kvůli tlačenici do expozic pouze nahlédli, se později vracejí, aby si vše prohlédli v klidu, netísněni davem, který k muzejním nocím prostě patří. Řada brněnských muzeí a galerií má přitom dny bez vstupného i jindy než dnes, stačí se zeptat v pokladně. Kdo tedy platit nechce, nemusí.

Nultý ročník Brněnské muzejní noci se konal v roce 2004 a na zkoušku ji pořádala Moravská galerie v Brně. O rok později se již muzejní noc rozprostřela nad městem a od té doby stále roste. To dokazuje, že lidé nejsou bez zájmu, ale jsou náročnější – nechají se déle a hlasitěji přesvědčovat, než opustí klid svých domovů. Ale přesvědčit se nakonec nechají. Novinkami letošní muzejní noci v Brně a okolí je několik nových účastníků na straně hostitelských institucí. Letos poprvé nabídne kulturní program také Červený kostel a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka. Zvláště u druhé jmenované instituce je chvályhodné, že se konečně rozhoupala a k muzejní noci se připojila. Za prvé jde o významný brněnský vědeckokulturní prostor.

A ten by byla škoda konečně nezpřístupnit. Za druhé v době, kdy je Kantův „mravní zákon ve mně“ pro mnohé nepochopitelným přežitkem osvícenské filozofie, zůstává alespoň hvězdné nebe, které „naplňuje mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou“. A za třetí hvězdami posetá obloha skvěle doplňuje aktuální máj, lásky čas. Brněnská hvězdárna bude mít navíc svoje detašované pracoviště i v jednom bastillonu na hradě Špilberku, takže hvězdné nebe nad Brnem budeme moci sledovat i odtud.

Další novinkou, na kterou ale milovníci noci v muzeu dlouho čekali, je zpřístupnění opraveného pavilonu Anthroposu, který ještě nikdy nebylo možné v noční atmosféře vidět.
Protože nezapojených brněnských galerií a muzeí ubývá, je třeba vymýšlet další inovace, aby celá akce neustrnula. Jednou z nich je i vytvoření sítě šedesátky „spřízněných brněnských nočních restaurací“. Jejich seznam je (stejně jako všechny ostatní informace na www.brnenskamuzejninoc.cz). Zapojené podniky dnes nepustí své kuchaře domů tak brzy jako jindy, některé z nich dokonce nabízejí „muzejní menu“. Symbióza výhodná pro obě strany.
A když už jsme u té statistiky jedenašedesáti hospod, přidejme ještě další čísla: dnešní muzejní noci se účastní třináct muzeí, devět galerií, tři kostely, tři věže, dvě knihovny a jedna hvězdárna. Otevřeno je přes padesát výstav na osmadvaceti místech v Brně. Kromě muzeí a galerií je muzejní noc ve znamení přesunů. Ať už po svých nebo speciálními (i nízkopodlažními) autobusy, které jezdí také zdarma. Jejich přestupní uzel a vůbec centrum, ze kterého se budou davy do muzeí rozbíhat, je tentokrát na Moravském náměstí. Tam bude letos, jako úplná novinka, postavená velkoplošná obrazovka, na níž poběží komentovaný doprovodný program jednotlivých institucí a také online vysílání z jednotlivých muzeí.

Úspěchem Brněnské muzejní noci se rád nechal inspirovat i brněnský divadelní cech, který podruhé uspořádal Noc kejklířů. I pro divadla je taková prezentace užitečná, také jejich provozy jsou nákladné a divácká přízeň vrtkavá. Navíc je to příležitost i pro soubory bez vlastní střechy nad hlavou, ochotnické spolky a alternativní divadlo. Přes možné incidenty s rušením veřejného pořádku je potřeba zdůraznit, že Brnu podobné akce sluší. Dokonce je bytostně potřebuje ke znovunabytí kdesi ztraceného sebevědomí, kvůli kterému někteří jeho obyvatelé nedokážou překousnout dávnou animozitu vůči Praze, jež má naopak sebejistoty na rozdávání.

Je ovšem třeba nahlas (ale bez teatrálního tlučení se do prsou) říct, že Brno má na kulturní mapě střední Evropy nezastupitelné místo, podpořené uměleckým školstvím na všech stupních a je tak přirozenou spádovou oblastí talentů z Moravy a jejího nejbližšího okolí.

Jeho galerie, divadla a hudební kluby a další kulturní instituce by si měly tuto výlučnost uvědomit a snažit se překonat nesmyslný komplex mladšího, ve všem druhořadého sourozence. V několika případech se to daří. Dnešní den je pro brněnskou kulturu výjimečný a sváteční. Je totiž dobře, že si její pevné postavení alespoň jednou za rok uvědomí i řadoví Brňané.

Karel Hašek

24.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Řečníka na univerzitě někteří lidé odmítli. Vadí jim jeho pornoherecká minulost

Brno – Přednáška o roli médií v ruské dezinformační kampani vyvolala v úterý diskuzi na brněnské Masarykově univerzitě. Někteří kritici totiž nepovažovali za vhodné, aby v diskuzi, kterou organizují studenti Fakulty sociálních studií, jako přednášející vystoupil Jakub Janda ze sdružení Evropské hodnoty. Muž měl totiž v minulosti zkušenosti s homosexuální pornografií. „Pornoherci vyslaní proruskými servery přednáší na univerzitě? Svět se zbláznil," komentoval třeba Stanislav Vaněk.

AKTUALIZOVÁNO

Opil se a střelil přítele své sestry do hlavy. Hrozí mu až osmnáct let ve vězení

Brno, Blanensko – Osm piv a několik panáků. Tolik alkoholu podle obžaloby stačilo jednadvacetiletému muži z Cetkovic na Blanensku, aby střelil do hlavy přítele své sestry. Myslel si totiž, že se líbal s jinou dívkou a sestru podvádí. Muž zranění přežil, má ale vážné následky.

AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies