VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mezinárodní JazzFestBrno v nesnázích

Brno - Brněnský jazzový festival je již sedmým rokem kulturní událostí jara. Nad jeho budoucností však visí nejeden otazník.

19.4.2008
SDÍLEJ:

Mezinárodní JazzFestBrno v nesnázích.Foto: Tomáš Kučerovský

Za sedm let od svého zrození toho průměrný člověk příliš nestihne. Naučí se chodit, jakž takž mluvit, může se pyšnit absolvováním mateřské školy a začíná navštěvovat školu základní. Kulturní akce žijí v jiném rytmu. Již po třech čtyřech letech se u většiny z nich pozná, nakolik jsou životaschopné a smysluplné, nebo naopak zbytečné a neudržitelné.Jedním z nejmladších a přitom úspěšných festivalů je i JazzFestBrno, jehož sedmý ročník zítra začíná. Jeho organizátoři z občanského sdružení JazzFestBrno (jmenovitě Vilém Spilka, Vlastimil Trllo a jejich tým) do Brna vozí kvalitu, za kterou se pak sjíždějí hudební fajnšmekři ze Slovenska, Polska, Maďarska i Rakouska – pro jih Moravy reklama skutečně důkladná. Přesto se festival potýká s nedostatkem peněz poté, co na začátku roku 2007 (tedy tři měsíce před začátkem festivalu) zrušil spolupráci dosavadní generální partner, energetický kolos RWE. Ten dal přednost podpoře zavedenějších značek – českého lyžování, Českého olympijského týmu, z kultury Pražského jara nebo české kinematografie.

Od té doby pořadatelé bojují. JazzFestBrno 2007 skončil na pokraji ztráty a Damoklův meč nerentabilnosti visí i nad zítra začínajícím ročníkem. Přesto se pořadatelům nechce rušit značku, jejíž vybudování je stálo spoustu práce, času i peněz. A která má slušné renomé.

První ročník festivalu se konal v roce 2002. Třídenní přehlídky se v klubech Edison Garden a Livingstone a ve foyer IBC zúčastnil mimo jiné slovenský zpěvák Peter Lipa doprovázený saxofonistou Radkem Tariškou a Gabrielem Jonášem, americká vokalistka a pianistka Diane Schuur nebo Luboš Andršt a Ramblin’ Rex.

Zlatá éra JazzFestu začala hned druhým ročníkem a trvala čtyři roky. Během nich festival utěšeně rostl co do počtu dní, koncertů i věhlasu účinkujících. Každý ročník měl hned několik es, velmi kvalitních a zároveň v tuzemsku dosud málo nebo vůbec zvaných, a proto neznámých.

Je to tedy i pionýrství pořadatelů, které je nutno přičíst celé akci k dobru. Díky němu Brňané objevili například polskou zpěvačku Annu Marii Jopek, Arthur Blythe Quartet, Jacky Terrasson Trio, Kurta Rosenwinkela, Davea Douglase, Alana Broadbenta, Anne Ducros a další. Nad těmito umělci ale mezi návštěvníky JazzFestu jako obrovský osvětlený billboard září jméno jednoho z největších současných jazzových kytaristů Johna Scofielda, baskytaristy Victora Baileyho, vokálního sextetu Take 6 nebo devítinásobného držitele Grammy Eddieho Palmieriho. Na šest uplynulých ročníků slušná bilance.

Dalším důkazem symbiózy festivalu s Brnem je jeho rozprostření po téměř celém městě. Z Edison Garden a klubu Livingstone se rozšířil do klubů Fléda, Semilasso, do Janáčkova a Městského divadla, navštívil Dům pánů z Lipé a v posledních letech se dere i na ulice a náměstí centra města. Letos se festivalové prostory rozšiřují do Staré Pekárny, ke Kouřícímu králíkovi a dokonce do Divadla Husa na provázku. Programově je sedmý ročník ve znamení látání děravého rozpočtu při úpěnlivé snaze o nezpronevěření se základní ideji festivalu – vybírat kvalitní interprety tuzemské i zahraniční jazzové scény.

Přesto festival bude tentokrát delší, desetidenní. Je to tím, že do hlavního proudu JazzFestu zakomponovali jeho organizátoři koncerty, které byly v minulých ročnících označovány jako předprogram. V několika případech došlo také ke spojení několika pořadatelských subjektů pod společnou hlavičku JazzFestu. Už úvodní koncert „ruského saxofonového cara“ Igora Butmana je uváděn jako součást dvou projektů – kromě JazzFestu také jako akce projektu Ruská kultura v České republice.

Přestože letošní ročník představuje špičku středoevropské jazzové produkce, na jeho programu tentokrát chybějí hosté ze zámoří. S jedinou výjimkou, ve Spojených státech naturalizovanou Brazilkou Eliane Elias (nepočítám-li osamělého amerického saxofonistu Riche Perryho, který zahraje s československým Open Sextetem). Téměř domáckou a rodinnou atmosféru letošního ročníku podtrhuje opakované vystupování některých hostů, zejména členů Vertigo Quintetu. Saxofonista Marcel Bárta bude účinkovat dokonce na třech koncertech, pokaždé v jiném seskupení.

Pořadatelé jsou v tom nicméně celkem nevinně. Sehnat za jeden rok generálního partnera nemainstreamového úzce vyprofilovaného festivalu není lehké a je třeba veřejně pochválit, že poté, co vloni skončili v červených číslech, JazzFestBrno neodtroubili. Ten políček zaslouží někdo jiný. Vzpomínám si, jak se brněnský primátor vloni před koncertem Dana Bárty a Eddieho Palmieriho v Janáčkově divadle označil za nadšeného příznivce jazzu.

Kde je tedy projev takové přízně v momentě, kdy se festival, který svými kvalitami dělá městu dobrou reklamu (na rozdíl třeba od královéhradeckého festivalu Jazz Goes to Town má Brno dokonce v názvu), ocitá v přechodné nouzi? Jistě, město Brno navýšilo festivalu podporu – ze sedmdesáti tisíc zarovnalo svůj příspěvek na sto. Ale co je to v porovnání s dvou až třímilionovým rozpočtem festivalu? A co je to ve srovnání s dotacemi ostatních kulturních akcí?

Jen namátkou: Mezinárodní folklorní festival dostal čtyři sta tisíc, Ignis Brunensis pět set tisíc a Velikonoční festival duchovní hudby sedm set tisíc. A ještě jedno srovnání: Hradec Králové dotuje „svůj“ Jazz Goes to Town milionem a Přerov dává Československému jazzovému festivalu až milion dvě stě tisíc korun. Jazzová hudba není a až na několik výjimek nikdy nebyla záležitostí pro masy, patří nicméně k dobrému intelektuálnímu tónu se k její bohaté tradici hlásit.

Kromě brněnského primátora to dělá i český prezident Václav Klaus, bývalá hlava Bílého domu Bill Clinton se jí věnuje dokonce aktivně. Jazz zkrátka do dobré společnosti stále patří. Z toho důvodu by se mu mělo pomáhat, a nejen proto, aby poškádlil politikovo ucho při vybraném a opulentním rautovém hodování.´JazzFest je akce, kterou Brnu už teď mnozí závidějí. A právem. Tak ať vydrží.

Karel Hašek

19.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brno dům ulice Vranovská č.p. 22
6 10

Na chodbách jim vadí lidská moč a výkaly. Obyvatelé domu si stěžují

Ilustrační foto.

Kometa půjde do další bitvy, prověří ji "Bedýnka"

AKTUALIZOVÁNO

Zavadil zůstal na tribuně a Zbrojovka bez něj zklamala, v poháru končí

Opava /FOTOGALERIE/ – Měli dokázat, že se zvedají, jenže ani tohle se jim nepovedlo. Fotbalisté Zbrojovky po nevýrazných výkonech v nejvyšší soutěži nepřesvědčili ani v domácím poháru. Ve čtvrtfinále se utkali jako jediní s druholigovým protivníkem, jenže v Opavě prohráli 1:2 a v Mol Cupu končí. „Opava podala velice dobrý výkon. Její postup je zasloužený," uznal brněnský trenér Svatopluk Habanec.

Odpadky vedle onkologie? Absurdní, tvrdí ředitel ústavu

Brno - Na nový parkovací dům čekají lékaři, návštěvníci a pacienti Masarykova onkologického ústavu zoufale. Kromě něj ale u zařízení může vyrůst také sběrné středisko odpadu. Radní Brna se v úterý rozhodli nechat tuto možnost prověřit úředníky.

Muž, co bojoval proti šmejdům: Někdo mi zapálil auto, tak jsem raději skončil

Brno /ROZHOVOR/ - Výhrůžné zprávy, rozbité okno nebo zapálené auto. Podobná překvapení zpestřují od Nového roku život Brňana Víta Kalvody. Muže, který se až do letoška věnoval boji proti takzvaným finančním šmejdům, kteří své klienty díky poplatkům připravují o peníze. O problematice natočil i dokument. „Čekal jsem, že to bude studentský šuplíkový film," říká Kalvoda. Netušil, že dokument bude oblíbený a vzbudí pozornost kritizovaných firem.

OBRAZEM: Dětské zboží? Lidé ho vybírali na veletrhu ProDítě

Brno – Petra Moučková s přítelem čekají první dítě. „Vybíráme právě kočárek a tady na veletrhu jich je docela dost. Možná tu jeden i koupíme," vysvětlila Moučková, proč na veletrh ProDítě přišla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies