VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plavovláska po čtyřiceti letech

Divadlo je jiné než film. Morávek je jiný než Forman. Plavovláska je tmavovlasá. Zážitek je to ale i tak. Jsme tu správně na Láskách? Otázka, co se prožene mozkem každého druhého návštěvníka Divadla Husa na provázku, když vejde do sálu, který vypadá jako připravený na hospodskou tancovačku.

28.1.2008
SDÍLEJ:

Mildova matka po nečekané návštěvě jedné plavovlásky.Foto: Roman Franc

Jen na první pohled. Na ten druhý divákům okamžitě dojde, že v tomhle sále něco nehraje. Nalevo jeviště, napravo jeviště, židle staré čtyřicet let, stoly jakbysmet. Snad jen zakouřené žluté silonové záclony nikde nevisí a puch zaplivané hospody nebo kulturáku se taky nekoná.

Jaká byla léta šedesátá

Příběh Formanova filmu Lásky jedné plavovlásky je známý. Film má nominaci na Oscara i Zlatého lva, natočený je úsečnou kamerou, která přeskakuje zdánlivě bez ladu a skladu po motivech, jež zabírá. Hraný i nehraný film, jehož nejrealističtější realita je seskládaná ze stovek „velkých“ lidských životů.

Běží ve slavných šedesátých letech, pro nás profláknutých bezpočtem vyprávění o znovunabývání sebeúcty, vyšperkovaných těmi nejlepšími romány a filmy a opěvovaných songy z tehdejší i dnešní doby. Přesně z těch šedesátých, kdy se lidi divně oblékali a podle pamětníků čekali, že jim dá život něco víc, něco zvláštního. A taky z těch šedesátých, které skončily nakonec debaklem normální (čti nestrojené, běžné, reálné, živé) lidskosti a vítězstvím normalizované nelidskosti. Zničením iluzí.

Nový rozměr Formana

Forman svůj film natočil v roce 1965 a natočil ho vizionářsky předvídavě. A ač ten příběh končí v roce 1965, už o tři roky později mohl být vnímán jako dokonalá metafora doby. O třiačtyřicet let později se v Huse na provázku rozehrává stejná story. S vědomím historických souvislostí je Formanův banální příběh chytře prokládán esejistickými úvahami Pavla Švandy, doplněn o živý televizní rozhovor spisovatelů Goldstuckera s Wintrem. A ještě chytřeji ukončen telefonátem Alexandra Dubčeka s Leonidem Iljičem Brežněvem v roce osmašedesát o plnění politických dohod z Bratislavy a Čierné nad Tisou.

Režisér Morávek jednoduše dodal Láskám nový rozměr, protože je mnohem víc než Forman začlenil do sociálního a politického kontextu a doslova nalinkoval divákovi vnímání příběhu Anduly a Mildy jako paralelu iluzí a deziluzí doby.

Banalitu příběhu jedince přeložil do celospolečenského kontextu. Jen těžko se dá říct, jak moc je to dobře. Kdo si ve filmu chtěl něco dobového najít, našel si, kdo ne, nehledal a opájel se formální zvláštností filmu a skrytou něhou. Na divadle ale už není na výběr.

Tmavovlasá plavovláska
Provázkovské Lásky dělají herci stejně tak, jako ty Formanovy dělaly neherecké výkony. Není to na škodu, spíš naopak. Neopakovatelná atmosféra filmu je nahrazena scénou s protilehlými jevišti, kde si herci předávají svoje party v neukončeném dialogu. Prostor je to natolik rozsáhlý, i když chudě vypadající, že vydrží dvouhodinové představení bez markantní změny scény.

Ze spousty malých roliček záložáků, číšníků a dělnic vzniká jeden živý orchestr přímo na pódiu, který navzdory filmovým dechovkovým cajdákům a odrhovačkám hraje skutečné pecky let šedesátých. A hraje je dobře.

Vyniká Anička Duchaňová (z recenzovaného představení ve středu 16. ledna, jinak v alternaci s Anežkou Kubátovou) jako tmavovlasá plavovláska. Loutkoherečka, která svoji výbušnost a charizma perfektně prodává na vystoupeních Jablkoně, hraje Andulku tak, jak ji ve slavných šedesátých zahrála Hana Brejchová. Tak naivně a dětsky. Normálně. A navíc předvede při děkovačce parádní výstup se saxofonem.

Duchaňové nahrává Robert Mikluš. Ten proutníka hudebníka Mildu podává komicky a dobře, i když ne výjimečně. Nicméně podkresluje styl, jakým je celé divadlo vedeno. Spíš vtipně než hořce.

Vážný život jako fraška

Člověk se směje v Huse na provázku víc než při filmu. Směje se vyvalenému kukuči Aleny Ambrové, směje se i esembákovi Jiřímu Knihovi nebo dokonale sehraným Mildovým rodičům. Směje se často. A občas se jen usmívá.
Perfektní realističnost Formanova filmu, díky níž se povedlo předvést ten vážný lidský život jako frašku, se na prknech Provázku přes všechny Morávkovy inovace ukazuje vlastně taky tak.
Jen opravdovost je efektivně nahrazena komikou ve třenici s dobovými reáliemi. A výsledný pocit? Jako když se špatně podřežete žiletkou. Cítíte všechno hrozně intenzivně a na konci vám nezbývá, než se tomu smát.

Autor je publicista

ROMAN HŘEBECKÝ
 

LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY

FILM:
Československo, 1965, 88 min
scénář: M. Forman, J. Papoušek, I. Passer
režie: Miloš Forman
hrají: Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík, Milada Ježková
DIVADLO:
režie: Vladimír Morávek
hrají: Robert Mikluš, Anežka Kubátová nebo Anna Duchaňová
Divadlo Husa na provázku
premiéra: 16. listopadu 2007
28.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škodu v hodnotě čtyřiceti tisíc korun způsobil požár na osobním autě, které za jízdy vzplanulo na Staré dálnici.
6

Rušné dopoledne hasičů: zachráněný rorýs, pes i hořící auto na Staré dálnici

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ

Až budete prodávat auto: 10 rad, jak snadno a rychle zvýšit jeho cenu

Stadion za Lužánkami ožije LétoFestem. Vystoupí při něm i „božský“ Karel Gott

Brno – Marek Ztracený, Wanastowi vjecy, Portless a především vystoupení božského Karla Gotta, jak tohoto legendárního českého zpěváka nazývají pořadatelé. Na hudební program s Gottem zpívajícím pod širým nebem láká nová přehlídka LétoFest, která 19. srpna rozezní stadion za Lužánkami.

Běžci si užijí závod mezi barvami. Startovným pošlou malého chlapce za dinosaury

Brno /TIPY NA VÍKEND/ - Avion Shopping Park v sobotu ovládnou běžci rozhazující barvy. Začne tam třetí ročník akce Rainbow Run. Už potřetí si mohou lidé užít pětikilometrový běh mezi barvami. V brněnském Avion Shopping Parku se totiž letos uskuteční třetí ročník běžecké akce Rainbow Run.

Modřina na obličeji a ztracené mobily i doklady. Policie hledá svědky potyčky

Brno – Svědky potyčky pětice lidí, která se stala koncem dubna na Malinovského náměstí, hledají policisté. „Osmatřicetiletý muž si nedokáže vzpomenout, co přesně se stalo. Když se vrátil domů, zjistil, že mu chybí dva mobilní telefony, doklady a na obličeji má modřinu," sdělila policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Pasáž Alfa slaví 80 let. Plán prvního brněnského mrakodrapu zhatilo podloží

Brno – V setmělém sále se rozezní úvodní znělka a na plátně zasvítí nápis Bílé opojení. Je únor 1932 a lidem se poprvé otevřelo kino Alfa. O pět let později, tedy před osmdesáti lety, tvůrci významné brněnské pasáže stavbu zkolaudovali a otevřeli celou. Ve čtvrtek si mohli výročí připomenout její návštěvníci rozmanitým programem ve stylu první republiky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies