VYBERTE SI REGION

Těžká křídla krkavčích matek

Ženy, které se chtějí v raném věku svého dítěte realizovat v zaměstnání, čekají často nepříjemné reakce jejich okolí.

28.2.2008
SDÍLEJ:

Těžká křídla krkavčích matek.Foto: kresba: Tomáš Kučerovský

V české společnosti existuje určitý obecně přijímaný model péče o dítě. Je reprezentován na jedné straně ženou, která po dobu trvání rodičovské dovolené přeruší pracovní poměr a celodenně se stará o dítě a na druhé straně mužem, který se v tomto období stává hlavním živitelem rodiny.Počet žen, které se v raném věku dítěte rozhodnou realizovat v kariéře a delegují péči o dítě na jinou osobu, tedy otce nebo například chůvu či babičku, je stále relativně omezený a charakteristický pouze pro určité kategorie žen. Těmi jsou například ženy s vyšším stupněm vzdělání či s větší možností flexibilních forem zaměstnání.

Životní zkušenosti těchto matek by neměly zůstat nepovšimnuty. Věnuje se jim řada sociologických a psychologických výzkumů, ve veřejném mínění však může stále existovat řada mýtů. Jak tyto ženy prožívají mateřskou dovolenou? Jak prožívají návrat do zaměstnání? Co je těší? Co je naopak mrzí? S jakými reakcemi se setkávají?

Prožitky a zkušenosti těchto žen jsou různorodé, stejně jako jsou různorodé ony samy. Jakékoliv zobecňování je vysoce problematické, na základě provedených studií lze nicméně vystopovat alespoň některé momenty, které tyto ženy spojují.

Jak ukazují mnohé výzkumy, ženy, které delegují péči o dítě na jinou osobu, prožívají touhu po dítěti, těhotenství a mateřství obdobně jako ženy, které se stávají hlavními pečovatelkami.

Bylo by tedy neopodstatněné se domnívat, že matky, které se v raném věku dítěte realizují mimo domov, tak činí proto, že bylo jejich těhotenství nechtěné či neplánované. Tyto matky jsou také přesvědčeny, že každá žena, i když v míře různě intenzivní, touží po dítěti, mateřství berou jako přirozený a žádoucí prožitek.

Zároveň se však tyto ženy značně vymezují vůči jisté mytizaci rodičovské dovolené, jak ji vidíme například v masmédiích, kde je často prezentována jako nejkrásnější a bezproblémové období života ženy. Roli rodiče, který celodenně pečuje o malé dítě, pojmenovávají naopak jako velmi náročnou.

Návrat do práce a převedení péče na jinou osobu je pro ně spojen s příjemnými pocity osobní svobody, nikoliv s pocity viny či frustrace, že nemohou trávit více času s dětmi. Dokonce čas, který tráví v práci, považují za občerstvení či oddych. Při srovnání s péčí o děti je práce v zaměstnání zajímavější a ne tolik vysilující. Dalším výraznějším momentem je připuštění si pocitu nudy a nedostatku sociálních kontaktů.

Přestože ženská role bývá spojována s obětováním vlastní svobody ve prospěch dětí, u těchto žen oběť rozhodně není samozřejmostí. Zdá se, že přiznání si této touhy po svobodě (či spíše touhy vyhnout se nesvobodě) je základním předpokladem pro to, aby ženy začaly uvažovat o výměně rodičovských rolí. Ženy nehodnotí situaci pouze z hlediska toho, co je dobré pro dítě, ale připisují velkou důležitost tomu, zda situace vyhovuje také jim.

Když vyhodnotí, že jim nevyhovuje, jsou to ochotny změnit i za cenu vzdání se privilegia mateřské role. V souvislosti s mateřskou dovolenou matky také reflektují její nízký status ve společnosti. Socioložka Sheila Kitzinger hovoří o tom, že západní kultura se stala antimateřskou, což se projevuje tím, že o děti musí být pečováno více či méně neviditelně, že je žena často izolována od kontaktů s jinými lidmi. Říká, že když se žena změní v matku, je náhle považována za něco míň, ne víc. Muži a jiné ženy, které matkami nejsou, mají tendenci ji brát jako méně dovednou a se sníženými schopnostmi a intelektuální kapacitou.

Netradiční uspořádání rodičovských rolí tedy v těchto aspektech ženám vyhovuje. Existují však také nepříjemné momenty, se kterými se tyto matky musí vypořádat. Nepříjemné zkušenosti často pramení z reakcí okolí, se kterými se matky setkávají. Nejtvrdší reakcí okolí je zpochybňování mateřské péče těchto žen. Negativní hodnocení se opírá o důraz na „normální“ model péče o dítě.

Jedním z nejvýraznějších charakterových aspektů péče o dítě je její přisouzení ženě〜-matce. Od matek se očekává, že svůj život alespoň po nejranější období péče o dítě plně přizpůsobí potřebám a zájmům dítěte. Toto chápání je pevně spojeno s ženskou identitou, ovlivňuje život ženy od narození až do smrti.

Mnoho autorů a autorek upozorňuje, že v české společnosti je stále vysoce ceněn obraz ideální, sebeobětující se matky. Koncept dobrého mateřství nutí k porovnávání vlastního mateřství s neexistujícím ideálem. Tím se vytváří prostor pro pocit vlastní viny matek a prostor pro osočování z nedostačujícího mateřství.

Méně nepřátelskou, ale zdaleka ne pozitivní reakcí je ignorance. Častou zkušeností žen byly situace, kdy okolí nahlíželo na jejich muže s obdivem, že zvládne péči o dítě, zatímco v době, kdy byly s dítětem doma ony, to nikdo za hrdinství nepovažoval. Muž se dostává do pozice hrdiny tím, že obstojí v roli, která tradičně přísluší ženě: zvládne mateřskou roli. Proto by se dalo očekávat, že okolí bude stejně kladně hodnotit ženy, které dokáží naplnit tradiční roli chlebodárce a, přes diskriminaci na pracovním trhu, finančně zabezpečit celou rodinu. Ženy se však nesetkávají s obdivnými reakcemi, jako jejich muži. Skutečnosti, že žena zvládá uživit celou rodinu, však okolí nevěnuje zvýšenou pozornost, což se zároveň odráží v jejich vlastním vnímáním situace, ve které se jejich pár ocitl: neobjevuje se u nich žádná hrdost nad jejich schopností živitele rodiny, jako je tomu u mužů a jejich schopnostech pečovatele.

Ženy se tak dostávají do frustrující situace: jejich partneři jsou vnímáni jako hrdinové, ony až jako krkavčí matky. Nepříjemný stav je dále umocněn pocitem žen, že takovéto hodnocení okolí je obzvlášť nespravedlivé proto, že muž dělá na rodičovské dovolené většinou méně, než žena. Ta při péči o dítě se samozřejmostí zajišťuje také domácí práce.

Když celodenně pečuje o dítě muž, dělba domácích prací je spravedlivější a partneři se o ně dělí rovnoměrněji. To je patrně způsobeno tím, že když se žena stává matkou, je „vtlačena“ do role hospodyně, která je jí připsána jako přirozená. Protože je na tuto roli připravována skrze genderově zatíženou socializaci už odmalička, vnímá ji jako nedílnou součást svého života, kterou musí (a díky internalizovaným vzorcům myšlení i chce) zvládnout. V průběhu dětství i dospívání se ženě vštěpuje, že je to hlavně ona, kdo bude mít na starosti domácnost. Muž je naopak v procesu socializace připravován primárně na schopnost zabezpečit rodinu. Pakliže se stane pečovatelem o dítě, necítí imperativ „dobré hospodyňky“, a to mu umožňuje, legitimněji než ženě v pečovatelské roli, dělbu o domácí práce s partnerkou i přijetí pomoci širšího příbuzenstva (které pomoc, opět na základě předpokladu nízké pečovatelské kompetence otce, nabízí).

Nálepka krkavčí matka může být dostatečnou výhružkou k tomu, aby se většina žen vzdala některých výhod, které přináší nové rozdělení rolí v rodině, a naopak reprodukovala tradiční formu s jasně vymezenými pozicemi – matka pečovatelka, muž živitel. Změny v oblasti rovných příležitostí tedy nemusí zablokovat muži svou neochotou o děti pečovat, ale neochota žen děti mužům svěřit. Tato neochota nemusí být vedena nedůvěřivostí ve schopnosti mužů, ale jednoduše snahou vyhnout se společenské ostrakizaci.

Klára Janoušková

28.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies