Prázdné vagony nedaleko brněnského hlavního vlakového nádraží, které čekají na ranní výjezd do nejrůznějších částí České republiky, se v zimních měsících stávají příjemnou skrýší pro bezdomovce.

Policisté a kriminalisté z oddělení železniční policie si na ně v noci na úterý došlápli. Prošli několik kilometrů po kolejích a odstavných nádražích. Nachytali asi patnáct lidí bez střechy nad hlavou a trvalého bydliště. Podle odhadů policie však přespává ve vagonech asi padesát lidí. Většina z nich se živí sběrem železa. A toho je ve vagonech dost.

„Kromě toho, že uvnitř spí, stává se také velmi často, že odstavené vagony kompletně vyrabují,“ řekl komisař brněnské železniční policie Josef Válka. Krádeže barevných kovů trápí policisty v okolí Hlavního nádraží nejčastěji. Zloději totiž mají nepřeberné možnosti, kde kusy železa a kilometry drátů najít. Kromě odstavených vagonů to jsou staveniště v Holandské ulici, kde je nejen spousta stavebního materiálu, ale i volně položeného železa.

Bezdomovci mají zřejmě utužené svaly. Do jejich hledáčku se totiž dostanou i takové předměty, které nejsou zrovna lehké. Například ocelový vlakový nárazník. „Právě tento docela těžký kus železa zaujal na opravárenské koleji odstavného nádraží brněnských Heršpicích neznámého pachatele v uplynulých dnech. Opraváři si v noci odskočili na svačinu a po příchodu zjistili, že je železný nárazník v hodnotě asi osmi tisíc korun pryč. Po zloději, který pravděpodobně svůj lup udal v některé ze sběren kovů, policisté pátrají,“ přiblížil jeden z kuriozních případů brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Škody na majetku Českých drah dosahují ročně do bezmála jednoho milionu korun. Loni řešili železniční policisté téměř osmdesát případů krádeží barevných kovů. Objasněnost je zhruba poloviční.

Bezdomovci, kteří našli útočiště v odstavených vagonech se podle policie dělí do dvou skupin. První rabuje, druhá v soupravách hledá místo k odpočinku. Do druhé kategorie patří například třiašedesátiletý František Hrůza. Ve vagonech přespává více než osm let.

Policisté jsou na něj krátcí. „Spím ve vagonech v létě i v zimě. Před mnoha lety jsem nalítl ženě, kterou jsem miloval. Od té doby žiji z ruky do huby. A spím v odstaveném vlaku,“ popsal Hrůza každodenní život poblíž vlakového nádraží. Přestože ho policisté několikrát za noc ze soupravy vykážou, bezdomovec se do vagonu vrací. „Mohou přijít třeba desetkrát. Počkám, až zmizí z dohledu a vrátím se. Co mám dělat? Nemám kam jít,“ smutnil muž, který má veškerý svůj majetek v umolousané tašce na kolečkách.