VYBERTE SI REGION

Policie hledala běžence z Polska. Nepomohl ani závoj

BRNO – Policisté na jihu Moravy pátrali po čečenských emigrantech, kteří se nevrátili do jednoho z polských uprchlických táborů.

6.1.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Policie ČR

První velkou operaci mezinárodního formátu mají za sebou jihomoravští policisté. Do jednoho z polských uprchlických táborů se totiž v pátek večer nevrátila skupina čečenských běženců. A protože polští policisté nevěděli, kam zmizeli, informovali o útěku policii v sousedních státech.

„Po vstupu do schengenského prostoru se jednalo o první velké pátrání po běžencích. Do akce se na jižní Moravě zapojily desítky policejních hlídek. Ty kontrolovaly zejména mezinárodní a regionální vlaky a oblasti v pohraničí,“ řekl mluvčí Služby cizinecké policie Brno Roman Pittner. Policisté také namátkově zastavovali kamiony, ale ani v nich emigranty nenašli.

Policisté si tak mohli poprvé vyzkoušet takzvané závojové pátrání. Tedy zhruba dvacetikilometrový pás od hranic do vnitrozemí. Závoj je složený nejen z cizinecké a pohraniční policie, ale patří do něj i dopravní policisté, kriminálka nebo státní inspekce. „Závoj“ vlál od hranic na Břeclavsku a Znojemsku. Přestože se do akce zapojilo mnoho policistů, nepřineslo pátrání kýžený výsledek. Běženci z Čečenska se na území jižní Moravy nenašli. Podle informací brněnského Deníku Rovnost sice ohlásili zadržení skupiny lidí rakouští policisté, ale zřejmě se jednalo o jiné uprchlíky, než ty z polského tábora.

Trasa čečenských emigrantů z Polska na jih Evropy přes Českou republiku je podle expertů oblíbená. Šance na nelegální přechod česko-polské hranice se ještě zvýšila po 21. prosinci a vstupu obou zemí do schengenského prostoru. Tím zmizelo jakési hlavní síto nelegálních migrantů – státní hranice. „Museli jsme změnit systém naší práce. Kontroly na hraničních přechodech nejsou a policisté se přesunuli dále do vnitrozemí. Trasy ze severu kontrolujeme už ze Vsetínska. Nejčastěji ve vlacích,“ uvedl Pittner.

Policie loni zadržela v jihomoravském úseku česko-slovenské a česko-rakouské hranice zhruba dvě stovky běženců, což je asi o šedesát méně než v roce 2006. Počet zajištěných uprchlíků je tak rekordně nízký. Čísla jasně ukazují, že na hranicích je stále klidněji. „Například v roce 2001 dopadly policejní hlídky jen na hranicích se Slovenskem přibližně čtrnáct set uprchlíků. Loni jich na stejných místech zajistila jen bezmála osmdesát,“ upřesnil Pittner statistická čísla.

Autor: Pavel Mokrý

6.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Libor Zábranský, majitel a trenér Komety Brno v jedné osobě.
5

Nová hala za Lužánkami? O aréně rozhodneme podle studie, povídá Zábranský

Architekti Michal a Lea Mačudovi vsadili na hravost barev, forem a materiálů. Svůj styl pojmenovali „nová bohatost“ a staví jej do protikladu k brněnskému funkcionalismu.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Brno /FOTOGALERIE/ – Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies