VYBERTE SI REGION

Kněz se dočkal spravedlnosti. U Ústavního soudu

Brno – (AKTUALIZOVÁNO) - Evangelický kněz a brněnský disident se domáhal očistění svého jména za to, že ho před třiceti lety potrestal soud za napadení příslušníka StB.

10.3.2008
SDÍLEJ:

Jan Šimsa.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Ústavní soud v pondělí plně rehabilitoval evangelického kněze a někdejšího brněnského disidenta Jana Šimsu. Duchovní se tak domohl spravedlnosti po bezmála třiceti letech, kdy ho brněnský městský soud poslal za napadení příslušníka Státní bezpečnosti na osm měsíců do vězení.

Evangelický kněz napadl usnesení Nejvyššího soud, který se jeho kauzou zabýval už loni v létě. Jeho stížnost pro porušení zákona, kterou podal ve prospěch kněze ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ovšem zamítl. „Senát se rozhodoval na základě důkazů. Podle názoru našich soudců se jednalo o trestný čin,“ přiblížil verdikt mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Kauza se k Nevyššímu soudu může ještě vrátit. Tedy pokud by se Šimsa nebo ministr spravedlnosti znovu podali stížnost.

Šimsu potrestal soud před třiceti lety za to, že při domovní napadl příslušníka tehdejší komunistické Státní bezpečnosti, poručíka Milana Batu. „Povalil ho na postel a několikrát udeřil. Za to ho v roce 1978 poslal brněnský městský soud na osm měsíců vězení,“ řekl předseda senátu Ústavního soudu Jiří Nykodým. Na policistu zaútočil Šimsa kvůli rodinné památce, kterou byl dopis profesora Jana Patočky. „Patočka ho poslal Šimsovi, a vyšetřovatelé mu dopis chtěli vzít i přes jeho námitky, že se jedná o osobní korespondenci,“ doplnil Nykodým.

Kněz po neúspěchu u Nejvyššího soudu sepsal ústavní stížnost a doufal, že nejvyšší justiční instituce v zemi bude mít v jeho příběhu poslední slovo. Nemýlil se. „Nejvyšší soud pochybil, když se spokojil při hodnocení stížností pro porušení zákona toliko s trestním spisem a vyjádřením státního zástupce a Šimsy,“ upozornila soudní zpravodajka Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

Ta zároveň kritizovala Nejvyšší soud za formalistické rozhodování. „Je to schovávání za paragrafy trestního řádu, aniž by si soudci vyložili svůj skutečný názor a osvětlili svůj postoj k činům, které soudní moc považovala před rokem 1989 za trestné,“ zdůraznila soudkyně.

Ústavní soud si totiž vyžádal nejen spis brněnského městského soudu a Nejvyššího soudu, ale i dokumenty Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu. „Ústavní soudci posuzovali kauzu v širším kontextu. Z něj vyplývá, že ve skutečnosti hledala StB jakýkoli důvod pro omezení Šimsovy osobní svobody. Byl to útok na jeho lidskou důstojnost. Měl se stát předmětem represe ze strany státní moci, a to pro své svědomí a občanské přesvědčení,“ uvedla Wagnerová.

Ústavní soudu si kvůli včerejšímu rozhodnutí opatřil také údaje z veřejných zdrojů. „Ty vysvětlily bílá místa, která v původním trestním řízení nezaplnily důkazy. Ani nemohly, neboť záměry StB nebyly v souladu dokonce ani s tehdy platnými právními předpisy,“ dodala Wagnerová.

Zmíněné důkazy se týkají tajné operace Ideolog. „Při ní měla Státní bezpečnost všemi dostupnými prostředky znemožnit v pokračování činnosti Jana Šimsy, především narušováním této činnosti a vnášením rozporů do seskupení, která kolem sebe vytvořil,“ píše se v zprávě brněnské StB za rok 1973, z níž Ústavní soud vycházel.

Duchovní verdikt přivítal a byl s ním spokojený. „Jsem rád, že Ústavní soud očistil mé jméno. Před třiceti lety se ke mně Státní bezpečnost chovala hrozně. Dokonce jsem neměl při výsleších ani advokáta. Soud mě pak odsoudil, aniž by vyslechl mé svědky,“ řekl po jednání Šimsa. Za napadení veřejného činitele ho soud potrestal rok a pět měsíců poté, co podepsal Chartu 77.

Text nálezu sp.zn. 2 ÚS 2268/07 (ve věci věznění Mgr. Jana Šimsy, soudce zpravodaj Eliška Wagnerová)

Autor: Pavel Mokrý

10.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies