Z lidské kůže si udělala podle žaloby výnosný obchod šestice brněnských lékařů. Tkáň posílali lékaři do holandské tkáňové banky a většinu peněz inkasovali na soukromé účty.

„Obžalovaní posílali kožní štěpy do Holandska od září 2002 do října 2004. Z policejního vyšetřování vyplynulo, že si přišli na nejméně sedm milionů korun,“ řekl žalobce, který na zpracování obžaloby pracoval více než čtvrt roku. Důvod? Spis čítá přes osm tisíc stran listinných důkazů. „Kauza je navíc velmi komplikovaná a složitá,“ přiznal Hahn.

Hlavní ikonou případu byl podle žaloby bývalý šéf tkáňové banky dvaašedesátiletý Jiří Adler, který tvrdí, že je nevinný. „Jednání, které mi žalobce klade za vinu, jsem se nedopustil,“ zdůraznil Adler. Na otázky soudu nechtěl odpovídat. Místo toho se pustil do sáhodlouhého vyprávění o historii brněnské tkáňové banky. „Měla tehdy významné postavení nejen v České republice, ale i ve světě. Z mého pohledu se obchody mezi Brnem a nizozemskou tkáňovou bankou odehrávaly na legální bázi, která měla dokonce právní podklad,“ dodal Ander.

Pětice jeho kolegů, kteří do ciziny posílali kožní štěpy, také svou vinu popírá. Peníze, které jim chodily na účty, brali obžalovaní lidé jako odměnu za dobře vykonanou práci. „Byla to práce navíc, takže jsem za ni dostala zaplaceno,“ vysvětlila například vedoucí lékařka tkáňové banky Dagmar Hrůzová honorář z Holandska, který převyšoval osmnáct tisíc eur.

Tkáňová banka zpracovává a uchovává vzorky kůže mrtvých lidí odebírané obětem různých neštěstí. Používají se například při různých plastických operacích. Vzorky z brněnské nemocnice měly dostávat výhradně pacienti v Česku. Vyváženy do zahraničí mohly být jen v případě, že na ně čekal konkrétní dárce. To se však podle státního zástupce nedělo. Městský soud v Brně bude pokračovat v hlavním líčení v pondělí, kdy vyslechne předvolané svědky.

více v sobotním vydání deníku Rovnost