VYBERTE SI REGION

Superšpion Minařík byl podle žaloby superpodvodník

Brno - Bývalý rozvědčík komunistické Státní bezpečnosti Pavel Minařík čelí žalobě z podvodu. Pojišťovnu chtěl podle žaloby obrat o více než čtyřicet milionů korun.

25.1.2008 2
SDÍLEJ:

"Superšpion" Pavel Minařík.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti Pavel Minařík možná brzy získá koznačení superšpion inálepku superpodvodník. Podle žaloby totiž dokázal zinscenovat pojistný podvod tak dokonale, že zpojišťovny Kooperativa mohl získat více než čtyřicet milionů korun. Vpátek se jedním znejvětších pojistných podvodů vhistorii České republiky začal zabývat brněnský krajskýsoud.

„Minařík vyvezl zČeska vkvětnu 1996svým společníkům zukrajinské firmy Petru Jakovleviči Menžeresovi a Sergeji Anatoleviči Taraněnkovi optická skleněná vlákna, pojištěná na desítky milionů korun,“ řekl státní zástupce Petr Lužný. Těsně za hranicemi, uukrajinské obce Chust, nechala Minaříkova skupina, pod vedením bývalých agentů KGB, náklad shořet isnákladní avií. Pak vše nastrojila tak, aby podvod vypadal jako autohavárie. „Řidič prý vjel do olejové skvrny, dostal smyk, auto narazilo do stromu a vznítilo se,“ dodal žalobce.

Jedenačtyřicet milionů korun za zničená vlákna, která měřila bezmála sto kilometrů, odmítla pojišťovna Kooperativa vyplatit. Na Minaříkovo konto poslala jen šest a půl milionu korun, které teď vymáhá zpátky. Pokud by tedy soud prokázal jeho vinu, hrozí mu trest vpodobě osmiletého pobytu za mřížemi.

Minařík vinu rezolutně popřel. Vtéměř dvouhodinové obhajobě tvrdil, že spodvodem nemá absolutně nic společného. „Uzavřel jsem se svými ukrajinskými partnery takzvanou barterovou smlouvu. Jim jsem měl dovézt vlákna, do Česka jsem zase měl vozit sušené mléko. Jen hloupý a krátkozraký člověk by udělal to, že by zmilionového byznysu shrábl peníze za pojistku. Ajá nejsem ani jedno, ani druhé,“ zdůraznil Minařík.

Příběh bývalého agenta pobavil zmocněnce pojišťovny Jiřího Machourka. „Minařík hovoří ovýměnném obchodu. Zajímavé ovšem je, že na dovoz sušeného mléka potřeboval povolení od veterinárního úřadu. Oto však požádal teprve po dvou měsících od chvíle, kdy se havárie na Ukrajině stala,“ podivoval se Machourek.

Zvrat nastal později. Řidič řekl „pravdu“

Kauza pojistného podvodu se před trestní senát brněnského krajského soudu dostává po dvanácti letech. Schválně založený požár nákladu bezcenných optických vláken totiž vzplál už vroce 1996.Orok později policie vyšetřování případu odložila.

Včervenci 2002řidič Jaroslav Valenta, který jel snákladní avií na Ukrajinu, změnil výpověď a vyšetřování začalo prakticky od začátku. Řidič totiž začal tvrdit, že nehoda nebyla náhoda. „Několik kilometrů před cílem cesty na mě čekali dva muži, kteří mě vyhodili zauta, srazili zosmimetrového srázu a zapálili avii isnákladem,“ přiznal Valenta skutečnou pravdu.

Příběh řidiče má podle Minaříkova obhájce řadu trhlin. „Valenta jel na Ukrajinu jako majitel spediční firmy, přestože měl tři zaměstnance. Navíc si vzal na cestu nejstarší auto ze svého vozového parku,“ poukázal na nesrovnalosti advokát Milan Staněk.

Složité dokazování na čí straně je pravda bude pokračovat až na konci února. Ksoudu přijdou další svědci a znalci.

Zpátky do minulosti aneb Vizitka agenta StB

Pavel Minařík zažil za třiašedesát let svého života tolik dobrodružství, že by mu mohl závidět iagent James Bond. Minařík se totiž vdobách komunistického režimu proslavil jako rozvědčík, kterého opěvovala tehdejší Státní bezpečnost.

Hlasatele brněnského rozhlasu, který se původně učil na instalatéra a pracoval ijako kulisák, naverbovala tajná policie vroce 1967.Odva roky později zinscenovala jeho emigraci do tehdejší Spolkové republiky Německo. Tam pronikl do rádia, které nebylo zemím východního bloku pochuti.

Za sedm let, kdy byl redaktorem Svobodné Evropy, navrhl agent Minařík pražské centrále StB několik pumových atentátů na sídlo rádia. Žádný ale nikdy neuskutečnil, protože neměl rozkaz. Teprve vroce 1976dostal Minařík šifrovaný dopis, aby se vrátil do Československa, kde ho režim opěvoval jako národního superhrdinu.

Za spolupráci stajnou službou získal na tehdejší poměry obrovskou sumu peněz. Údajně se jednalo odesítky milionů korun. Podle týdeníku Respekt Minařík nahlásil vroce 1990policii, že mu kdosi ukradl dvacet milionů korun. Ty měl prý schované ve sklepě poduhlím.

 

Vše jinak aneb jak to bylo po dvanácti letech podle řidiče

Jaroslav Valenta se po dvanácti letech dostal do pozoruhodné situace. Na jedné straně je klíčovým svědkem zinscenované nehody, kterou podle žaloby připravil bývalý agent komunistické státní bezpečnosti Pavel Minařík, aby získal z pojišťovny jedenačtyřicet milionů korun. Na straně druhé je to jen nevěrohodný člověk, který od roku 2002, tedy šest let od incidentu, vypovídá účelově. To si zase myslí Minaříkův obhájce Milan Staněk.

Valenta tvrdí, že skutečnou pravdu o fingované nehodě se bál před dvanácti lety říct. Důvod? „Měl jsem tehdy sedmnáctiletého syna a o dva roky mladší dceru. Pokud bych opravdu řekl pravdu, zřejmě bych je už nemusel nikdy vidět,“ říká řidič nákladní avie, která v roce 1996 shořela u ukrajinského Chustu na popel.

Jak se tedy podle vás doopravdy odehrál příběh, v němž figurujete jako hlavní svědek?
Pavel Minařík, kterého jsem v té době velmi dobře znal, mě požádal, abych na Ukrajinu odvezl nějaké zboží. Souhlasil jsem a v květnu 1996 vyrazil z Brna na Východ. V Užhorodu jsem přejel hranice s Ukrajinou a už tehdy jsem začal být tak nějak nervózní. Cesta totiž byla v katastrofálním stavu. Samý výmol a nezpevněné krajnice. Několik kilometrů před cílem cesty jsem sjížděl z kopce a dva lidé, kteří měli náklad přebrat v ukrajinském Chustu na mě čekali v jedné zatáčce. Zastavili mě a surově vytáhli z auta.

Co se dělo dál?
Sergej Anatolevič Taraněnko otevřel dveře, chytil mě za levé rameno a jedním tahem vyhodil z náklaďáku. Spadl jsem před auto a Taraněnko ještě s nějakým mužem mě začali bít. Pak do mě strčili a srazili z asi osmimetrového srázu. Omdlel jsem a probral se, až auto i s nákladem hořelo.

Když jste se probral, co jste viděl kromě hořícího auta?
Ležel jsem v pichlavých keřích maliníku a ostružiníku. Snažil jsem se vyškrábat nahoru na silnici a přivolat pomoc. To však udělal někdo jiný. Taraněnko stál opodál hořící avie, ze které nezůstalo prakticky vůbec nic. Hasiči vlastně ani nemuseli nic hasit.

Proč jste už tehdy neřekl tamní policii, že vás někdo přepadl?
Na místo nehody přijel jakýsi vyšetřovatel, který se jmenoval Petr Jakovlevič Menžeres. To byl známý Taraněnka. Odvezl mě na stanici do Mukačeva. Sepsal protokol o dopravní nehodě, ten jsem podepsal, a pak mě odvezli na hotel. Zavolal jsem Minaříkovi, abych mu řekl, co se stalo. On se mě snažil uklidnit. Tvrdil, že mi všechno vynahradí, že jde o pojistný podvod. Také mě prosil, abych se v tom nešťoural.

Proč jste se rozhodl až po šesti letech od incidentu říci skutečnou pravdu?
V roce 1996 jsem měl dospívající děti. Bál jsem se o jejich život, i o ten svůj. Měl jsem přece co do činění s agenty jak sovětské KGB, tak bývalým agentem komunistické rozvědky.

Když jste se po letech přiznal, nedělo se nic?
Vyhrožovali mně neznámí lidé. Čekali třeba před mým domem. Jednou mě chytili pod krkem a řvali na mě, že chcípnu.

Co to bylo za lidi?
Nevím, měli takový česko-ruský přízvuk.

Hlásil jste to policii?
Ne.

Asi dva roky poté, co jste prozradil okolnosti nehody, jste si koupil rybníky. Kde jste na ně vzal?
Děti vyrostly a já měl našetřené peníze. Za tři rybníky jsem zaplatil přes šest set tisíc. Žádnou záhadu v tom nehledejte.

Proč jste změnil výpověď až po šesti letech?
Minařík mi slíbil, že mi pomůže. Měl mi zaplatit shořelé nákladní auto. Nic se nedělo, děti už byly dospělé a já se rozhodl říct pravdu.


Autor: Pavel Mokrý

25.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies