VYBERTE SI REGION

Vánoční tragédie: 103 mrtví, 83 zraněných

Šakvice - Na Štědrý den roku 1953 se u Šakvic na Břeclavsku srazily vlaky. Strojvedoucí jednoho z nich před jízdou pil.

22.12.2007 2
SDÍLEJ:

Vítězslav Kostrhoun v místě, kde se tragédie stala.Foto: DENÍK/Ondřej Surý

Šťastné a veselé. Tak si lidé představují Vánoce. Pro některé mohou být svátky nešťastné a tragické. Hořkou příchuť měl pro desítky rodin Štědrý den roku 1953. U Šakvic na Břeclavsku se odehrálo jedno z největších železničních neštěstí v historii drah. Zemřeli sto tři lidé, více než osm desítek jich vyvázlo s těžkým zraněním.

Strojvedoucí, který nasedal v noci na Štědrý den do parní lokomotivy, byl „pod parou“. Zřejmě si myslel, že cestu po kolejích z Brna do Bratislavy zvládne popaměti. Jel ji přece už mnohokrát. Jenže alkohol ho zmohl. Ani topič nebyl střízlivý. Přesto rychlík z brněnského hlavního vlakového nádraží vyjel. Do cílové stanice nedorazil. Srazil se s jiným vlakem.

Ve chvíli, kdy se na jih Moravy řítil rychlík, jel v osobním vlaku z Brna do Břeclavi tehdy devětadvacetiletý Vítězslav Kostrhoun. Byl unavený, protože se vracel domů z prodloužené směny v Brně.

Osudový okamžik
„Dělal jsem na spěšninách a jako před každými Vánocemi byla spousta práce. Doháněli jsme plán, a tak jsem z Brna odjížděl až po jedenácté večer. Osobák byl narvaný. Lidé stáli v uličkách a ve vagonech bylo skoro nedýchatelno,“ vzpomíná Kostrhoun na cestu, která se mu pevně zaryla do paměti.

Při vyprávění má v očích slzy. „Asi dvě stě metrů od stanice Šakvice osobák zastavil. Musel čekat na uvolnění koleje na nádraží. Díval jsem se z okna ven a už se těšil do postele. Najednou se to stalo. Obrovský náraz a pak tma,“ říká Kostrhoun.

Náraz ho vymrštil z vagonu do srázu. Několik vteřin o sobě vůbec nevěděl. Když procitl z otřesu, snažil se ve tmě a nastalém zmatku rozkoukat. „Všude jsem slyšel křik a nářek. Mrzlo a já měl na sobě jen košili a kalhoty. Ostatní svršky zůstaly ve vlaku, který byl napadrť,“ popisuje Kostrhoun osudové okamžiky. Z hlavy mu tekla krev, měl naražená záda a nevěděl, co dělat. Nezbývalo mu než čekat na pomoc.

Asi v jednu hodinu v noci se ve Starovičkách na Břeclavsku rozezněly sirény. Ohlašovaly hasičský poplach. Do hasičské zbrojnice okamžitě běžela i tehdy dvaadvacetiletá Jarmila Kostrhounová. Byla velitelkou sboru dobrovolných hasičů a v poklusu do hasičky si myslela, že jde o planý poplach.

„Místo planého poplachu se jednalo o tragédii. Když jsme přijeli na místo neštěstí, nebylo skoro vůbec nic vidět. Možná to bylo dobře. Zakopávala jsem o těla mrtvých lidí, dodnes slyším srdceryvný nářek a hlasitý křik přeživších,“ líčí Kostrhounová zážitky z nejhorší noci v životě. Živým i těžce zraněným se snažila pomoct. „Sanitky jezdily jedna za druhou, připadalo mi to nekonečné. Někteří zranění mě prosili, abych je zabila, protože nesnesou tu hroznou bolest. Na to se nedá zapomenout,“ říká žena.

Pomáhala do rána
Mladá hasička pomáhala zraněným až do šesti hodin ráno. Pak přijeli vojáci a oblast uzavřeli. „Byla jsem zvědavá a šla se na místo tragédie podívat ještě dopoledne. Viděla jsem řadu mrtvých. Před očima mám tělo muže, kterého vojáci dávali na nosítka. Měl amputované nohy, a jak ležel v tom mrazu, měl zdviženou ruku v pěst. Vypadalo to, jako by chtěl zahrozit. Půl roku jsem kvůli tomu špatně spala, a když jsem šla do sklepa pro brambory, viděla jsem to pořád před sebou,“ vzpomíná Kostrhounová.

Podle historických podkladů z archivu Českých drah zavinila tragédii, do té doby největší na československých kolejích, hrubá nedbalost. „Spočívala v nerespektování návěstí lokomotivní četou rychlíku. Svou roli zřejmě sehrál i alkohol,“ tvrdí železniční historik Pavel Schreier.

Podle něj se nejednalo o první velkou katastrofu na kolejích. „Pouhé tři roky a tři dny před šakvickým masakrem, přesně 20. prosince 1950, přišlo v nedalekém Podivíně o život sedmatřicet lidí. Jednalo se o cestující autobusu, který smetl na přejezdu projíždějící rychlík. Viníkem byl závorář, který zvedl závory bezprostředně před průjezdem rychlíku,“ dodává.

Ukradené hodinky
Vyšetřování šakvické nehody trvalo několik měsíců. Sdělovací prostředky tehdy přímo o havárii moc neinformovaly. Oslavné ódy však noviny pěly na lidi, kteří se zapojili do záchranných akcí.
Tři desítky z nich dostaly vyznamenání od československého prezidenta Antonína Zápotockého. Byla mezi nimi i mladá hasička ze Staroviček Jarmila Kostrhounová. Dostala ruské hodinky, které jí prý nakonec kdosi přibližně po roce ukradl.

Autor: Pavel Mokrý

22.12.2007 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies