Studenti pojedou v embéčku kolem světa

Na splnění svého snu si sice dali o stovku dní více, zato jim naprostou většinu cesty bude sloužit jediný dopravní prostředek – čtyřiačtyřicet let stará Škoda 1000 MB. „Sny jsou od toho, aby se snily. Některé z nich se však zdají tak naléhavé a vracejí se, až vytěsní všechno ostatní. Až vás zcela ovládnou. Projet svět v embéčku je pro nás jedním z takových snů. A my jej teď chceme prožít,“ říká šestadvacetiletý Martin Beťko ze slovenského Ružomberoku, který v Brně na Masarykově univerzitě studuje žurnalistiku a mezinárodní vztahy. S bratrancem Michalem Vičarem, studentem psychologie a sociologie, chtějí na cestu kolem světa vyrazit koncem srpna.

„Embéčko“ nastartují v Portugalsku. Po střední Evropě přejedou Rusko a Čínu, následovat bude například Malajsie, Indonésie či Austrálie. V poslední části trasy projedou jižní Ameriku a skončí v Surinamu.

„Ve hře byla i jižní varianta, například přes Pákistán, ale usoudili jsme, že je příliš nebezpečná,“ komentuje trasu dvaadvacetiletý Vičar. Přestože jsou oba mladíci zkušení cestovatelé, zdolat dvacet států na čtyřech světadílech za půl roku pro ně bude dosavadní cestovatelský vrchol. „Mám za sebou třeba polární přechod v Laponsku, ale toto je pro mě největší životní výzva,“ tvrdí Vičar.

Mladí muži chtějí zdolat pětatřicet tisíc kilometrů starodávným autem. „Embéček“ se dnes po silnicích už moc neprohání. Proč si tedy bratranci vybrali právě škodováckou legendu? „Chceme udržet rozpočet co nejníž a navíc je to jednoduchý stroj, takže by si s ním měl v případě poruchy poradit každý schopnější mechanik,“ vysvětluje Beťko.

Mladíci měli se zařizováním cesty hodně práce. Víza, pojištění nebo zajištění ubytování však není všechno. „Čína například neuznává evropské řidičáky, takže budeme muset na hranicích splnit řidičský rychlokurz,“ popisuje Beťko.

Kvůli půlročnímu dobrodružství se setkali i s lidmi, kteří mají podobnou zkušenost za sebou. „Od Petra Goldmanna, který jel se Škodou Rapid do Vladivostoku a zpět, jsme se třeba dozvěděli, že na ruských hranicích jsou formuláře pouze v azbuce. Takže se budeme muset nazpaměť naučit, co kde zakroužkovat,“ směje se student žurnalistiky.