Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jak se cítíte jako hrdinka zápasu?

Je to super pocit (úsměv). Ani mě nenapadlo, že bych dala gól, ale jsem ráda. Pomohlo mi, že jsem nastoupila nově na levé záloze, kde mi to sedlo víc než v útoku.

Vzpomínáte si, kdy jste naposledy dala dvě branky?

To už je dlouho, tuším, že před dvěma lety Hlučínu.

Jak to, že jste se postavila na levý kraj zálohy místo na hrot?

V přípravě nám chyběly záložnice, tak jsem se nabídla trenérovi, že to klidně zkusím. Hrálo se mi tam dobře a rozhodli jsme se, že to zkusím i v lize.

Na podzim jste nastupovala v útoku a vstřelila jedinou branku. Ze záložní řady se střílí lépe?

Obránci si útočníků víc všímají a ze zálohy si můžu sbíhat na centry zezadu. Hlavně mi však holky daly dobré balony. První gól jsem dala z rohu. Chodím při nich těsně k brankářce a trefila jsem míč pravačkou z voleje. Při druhém gólu výborně zatáhla Verča Svobodová, poslala dlouhý balon vzduchem a mně se podařilo zakončit hlavičkou.

Na závěr podzimu vás Teplice obraly brankou v závěru o vítězství. Považovaly jste tento duel za odvetu?

Je to takové zadostiučinění, protože nám daly gól až v devadesáté minutě. Nechtěly jsme se z Teplic vracet s prázdnou, jely jsme si pro výhru. Od začátku jsme se do nich zakously, daly jsme dva rychlé góly do poločasu a po přestávce brzy třetí. To nás trochu uchlácholilo a chybovaly jsme, ale Teplice nebyly tak nebezpečné jako na podzim.

Změnilo se něco během dlouhé zimní přestávky?

Tři měsíce trvající přípravné období je opravdu dlouhé, už jsme se těšily na ligu. Taktika zůstala zhruba stejná, pořád se snažíme sehrávat. Trenér zkouší různé alternativy a po〜dle prvního zápasu je vidět, že změny přinesly oživení.

Předsezonní cíl byl čtvrté místo. Platí to stále?

Určitě, také třetí místo však může být stále hratelné. Nastartovaly nás pohárové výhry nad Plzní, která je v tabulce před námi. Dodaly nám sebevědomí. Páté místo po podzimu bylo zklamání, chceme se porvat o lepší umístění.

V šestadvaceti letech jste v týmu nejstarší. Slýcháte často narážky od spoluhráček?

Holky si ze mě dělají srandu skoro pořád. Ptají se mě, kdy už půjdu do důchodu nebo na mateřskou. Prý už to mám za pár (směje se).

Nedávno jste pózovala pro klubový fanshop 1. FC Brno. Nevyměníte kopačky za módní molo?

Jsem exhibicionistka, takže jsem se před fotografem necítila až tak špatně, docela jsem si to užila. Ale na modelku nemám ty správné proporce (smích).

Se spoluhráčkami jste vloni nafotily kalendář „nahoře bez“. Plánujete opět nějakou odvážnější prezentaci?

Bavily jsme se s holkama, že bychom mohly zase něco udělat. Nebránila bych se něčemu podobnému jako byl kalendář, pomáhá to propagaci ženského fotbalu.

Vedle hraní a pózování musíte stíhat i školu. Jak pokračujete se studiem?

Právě docela přidělávám těžkou hlavu trenéru Večeřovi, u kterého dělám diplomku o zavádění gymnastiky do tréninkových plánů přípravek a žáků. Její odevzdání už docela spěchá (úsměv).

Dost času vám zabere ještě trénování. Máte vůbec čas na něco jiného než fotbal?

Je pravda, že kromě vlastních tréninků vypomáhám při hodinách tělocviku na Základní škole Janouškova, kde také vedu přípravku. Máme ty nejmenší, ročník 2002. Na nich je úžasné, že každý týden vidíte pokrok. K tomu se zajdu podívat třeba na tréninky kolegů, takže fotbal opravdu vyplňuje celé mé dny.