Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Bohunický útočník si statistiky nevede. Proto byl hodně překvapený, když na internetu objevil počet svých branek nastřílených v nejvyšší krajské soutěži. „Určitě mě to potěšilo, cifra je docela vysoká. Ze sedmi a půl sezony, co přebor hraju, jsem asi rok a půl marodil, takže i průměr je docela vysoký,“ hlásí s úsměvem. Dostat se k počtu branek za sezonu pro něj nebyl problém. Čísla jej živí, stará se o rozpočty ve velké brněnské společnosti.

V Bohunicích na něj budou spoléhat i v jarních bojích, z nichž má brněnský klub našlápnuto do divize. Na magickou stovku navíc Bombicz nechce čekat moc dlouho. „Ideální bude dát tři góly hned v prvním zápase ve Velké. Tam se nám ale moc nedaří. Stačí mi jedna branka a tři body pro tým,“ vysvětluje levonohý forvard, kterému ale v posledních měsících dobře slouží i pravá noha.

„Zato s hlavou je to horší, tou se moc netrefuju,“ vysvětluje pětadvacetiletý fotbalista, který svého času s Líšní vyřadil z českého poháru i pražskou Slavii. Ta přitom tenkrát hrála Ligu mistrů.

Dvorního nahrávače Bombicz nemá, spoléhá se na pomoc celého týmu. Necítí ani tlak, aby pokračoval v dělostřeleckých manévrech. Po odchodu ivančického Tomáše Čožíka do Rakouska je z něj rázem největší adept na korunu pro krále střelců. „Bude to ještě boj. V kraji je celá řada dobrých útočníků. Mě se líbí třeba hra Jiřího Růžičky,“ vysekl poklonu svému konkurentovi. Forvard Rousínova nasázel na podzim o jedinou branku méně než bohunická ikona – jedenáct.

Odchovanec brněnské Zbrojovky už nedočkavě vyhlíží první jarní klání. „Na zápasy se už moc těším, hlavně na hřiště s přírodním trávníkem. Zimní příprava byla dlouhá a umělý povrch dává tělu pořádně zabrat,“ raduje se.