Vy jste naskočil rovnou do předkola Poháru České pošty bez jediného přípravného zápasu?

Je to tak. Naposledy jsem hrál patnáct a dvacet minut v červnu v posledních mistrácích minulé sezony. Nečekal jsem, že na hřišti zůstanu devadesát minut. (smích)

Prakticky celé jaro jste promarodil kvůli natrženému zadnímu stehennímu svalu. Jak jste se na hřišti cítil?

Občas jsem si to uvědomil, ale jinak to bylo dobré. Herně to vlastně nebylo vůbec špatné, jen ten gól mi chyběl. Přitom jsem Tasovicím mohl dát klidně tři.

Možná jste mohli o postupu do prvního kola rozhodnout dřív než v penaltovém rozstřelu. Sestava ale rozhodně nebyla standardní…

Byla zajímavá. (úsměv) V zimě nám odešli dva krajní záložníci, které vlastně nikdo nenahradil. Teď zmizel ze středu Jirka Šíma, který nám bude obrovsky chybět. K tomu obránce ze základní sestavy. Uvidíme, kdo za ně nakonec naskočí.

Kolem vás přestupová lasa tentokrát nesvištěla?

Jelikož jsem skoro celé jaro promarodil, tak se nic nekonalo. Jenom jako každý půlrok mě kamarád lanařil do Rakouska. Ale ještě nějakou chvíli zůstanu v Bystrci.

Takže k našim jižním sousedům nakonec zamíříte?

Jednou tam skončím. Otázka je, jestli to bude teď v zimě, nebo někdy později.

Dosta teď zkouší celou řadu hráčů. Jak to na tréninku vypadá?

Někdy je nás tam i dvacet a já z toho znám tak osm lidí. Takže na ně volám, jak se dá, nebo se musím zeptat. (úsměv)

V neděli vás čeká druhé kolo poháru proti třetiligové Kroměříži. Jak může zápas dopadnout?

To už bude vyšší level než Tasovice. Já zatím vůbec netuším v jaké sestavě nastoupíme, takže těžko odhadovat. Kroměříž na tom možná bude podobně. Když budeme mít štěstí, tak můžeme uspět. Vždyť to nejsou žádní zázraci. Klidně můžeme 2:0 vyhrát, nebo taky dostat 0:3.