Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Někdejší přítelkyně bývalého útočníka brněnské Zbrojovky rovněž jako jediná žena nastoupila v sobotním exhibičním utkání na stadionu za Lužánkami. „Měli jsme společné kabiny, takže to bylo dobré," smála se osmadvacetiletá dcera trenéra Petra Čuhela.

Jak se vám ve shonu okolo Švancarovy rozlučky daří ještě psát knihu?

Švanciho nebylo snadné před akcí za Lužánkami zastihnout. Knížka bude jiná, protože Švanci je jiný. Není to hráč, který hrál Ligu mistrů a vyhrával tituly. On je unikát. Chci, aby taková byla i ta knížka a doufám, že se nám to spolu podaří. Je to formou rozhovorů, mluví tam i jeho rodiče, sestra, manažer, trenéři, exmanželka.

Jakou formu lze očekávat?

Bude to jeden velký rozhovor. Podobnou formou vydal knihu Jirka Štajner, který odpovídá ve dvou větách, kdežto Švanci pořád jede. (smích) Tak ho lidé mají rádi, nechci tam dávat nic ze sebe, ať mluví on, lidé ho rádi čtou.

Vybírá si témata sám?

Já ho směřuju, protože spoustu věcí jsem s ním i zažila, dva roky jsme spolu chodili. Byla jsem u jeho trochu nešťastného odchodu ze Zbrojovky. Vím, co ho trápilo. V tom je moje výhoda. Jsou tam zákulisní věci, o kterých nemluvil. V knize řekne pravdu, tehdy se držel.

Jak jste si jako jediná hrající žena užila sobotní rozlučku?

Měli jsme společné kabiny, takže to bylo dobré. Kluci si to užívali, já taky, takže to bylo zajímavé. (smích) Byla to pro mě čest, neuvěřitelná akce. Pamatuju Lužánky, když jsem chodívala za babičkou, která hráčům prala dresy a uklízela kabinu. Pomáhala jsem jí, takže jsem zažila tehdejší atmosféru. Bylo pro mě neuvěřitelné, že si na stadionu můžu zahrát. Dlouho se mluvilo o tom, že přijede i další žena, ale tenistka Lucka Šafářová hraje Wimbledon.

Budete na hráče při rozhovorech nyní mírnější, když jste si vyzkoušela jejich roli?

Byla to zodpovědnost, bála jsem se něco udělat a radši poslala míč někomu jinému. Fotbal není jednoduchý a nikdy jsem neřekla, že mu rozumím. Je to tak u všech sportů. Člověk fotbalu nemůže rozumět, pokud ho nehrál. Všechny kluky respektuju. Nikdy jsem nepatřila k těm, kteří říkají, že je někdo poleno, když nedal šanci.

Kde vidíte Švancarovu budoucnost?

Přeju mu, aby dělal, co ho baví. Ani ve fotbale se zase tolik nenadřel a jen se bavil. Budu ráda, když mu to vydrží a vydělá peníze tím, co ho baví a nepředře se u toho.