VYBERTE SI REGION

Dělal jsem černou práci, říká diblík Valnoha

Brno /SERIÁL/ – V devadesátých letech patřil Zdeněk Valnoha k základním kamenům brněnské fotbalové sestavy. Zahrál si pohár Intertoto i UEFA.

5.2.2010 1
SDÍLEJ:

Zdeněk Valnoha (v modrém).Foto: archiv

KDYŽ TADY ZÁŘIL

Malý postavou, velký výkony. Pravonohý diblík Zdeněk Valnoha udivoval rychlostí a neúnavným pohybem. A na fotbalové poměry drobnou postavou. Přes svou výšku 168 centimetrů však patřil k postrachům prvoligových obran.

Jeho dravé průniky a přesné pasy dodnes patří k brněnským klubovým cennostem. „To bylo nejlepší období mé kariéry, taky jsem v Brně strávil její nejdelší část. Zažil jsem za Lužánkami čtyřicet tisíc diváků proti Slavii, na takové návštěvy se nezapomíná,“ ohlíží se Valnoha proti času.

Brněnský odchovanec začal hrát nejvyšší soutěž ve dvaceti letech. U jeho seznamování s ligou figuroval i Josef Masopust. Držitel Zlatého míče z roku 1962 pro nejlepšího fotbalistu Evropy v Brně trénoval. „Na podzim 1993 jsem nastupoval spíš za juniorku a on skončil brzy po mém příchodu do áčka. Byl to pan fotbalista a pamatuji si, jak nás učil kopat, co je placírka, šajtle a tak dál,“ usmívá se dnes šestatřicetile­tý hráč.

Brzy po svém vpadnutí do nejvyšší soutěže si přivlastnil levý kraj záložní řady a podílel se na největších úspěších novodobé historie klubu. V sezoně 1994/95 skončilo Boby třetí a s Valnohou v sestavě hrálo Intertoto Cup. Jedna výhra však na postup ze základní skupiny nestačila.

O dva roky později skončili Jihomoravané v lize čtvrtí a zamířili do Poháru UEFA. V prvním předkole dal subtilní záložník dvě branky Kaunasu. V dalším dvojutkání vystavil „bobíkům“ stopku rakouský Rapid Vídeň. Domácí odvetu Brňané vyhráli 2:0 a Valnoha se o to zasloužil jedním gólem. „Nikdy jsem nebyl žádný brazilský technik, běhal jsem a dělal černou práci pro mužstvo. Moc gólů jsem nedal, spíš jsem přihrával,“ popisuje autor osmadvaceti branek v nejvyšší soutěži. Nastřílel je v 229 utkáních.

Památná generace

Přibyl, Zúbek, Křivánek, Dostálek, Maroši, Wagner či Kukleta. Ta generace táhla do ochozů tisíce diváků. „Roman Kukleta byl super fotbalista, Marek Zúbek vynikal v defenzivě. Ale nejvíc jsem si rozuměl s Marcelem Cupákem a Patrikem Sieglem. Měli jsme výbornou partu, všichni kamarádi, což je základ. Dařilo se nám možná proto, že jsme skoro všichni, včetně trenérů, byli Brňáci, nebo z blízkého okolí. Teď je v kabině 1. FC víc cizinců než kluků z Brna,“ zamyslí se Valnoha.

Po půlroční anabázi v příbramské Dukle zamířil v roce 1999 do Drnovic. A hned v první sezoně se s „fotbalovou vesnicí“ prodral až do prvního kola Poháru UEFA. Drnovice vypadly s bundesligovým Mnichovem 1860, ve dvou duelech však padla jediná branka. „Z Brna jsem odcházel v šestadvaceti, v tu dobu jsem vůbec neuvažoval o zahraničí. Třeba bych skončil jinak, ale chtěl jsem ještě něco dokázat v české lize. V Drnovicích jsme hráli evropský pohár, bylo to výborné období. Pak mi končila smlouva, kádr se obměnil a vrátil jsem se,“ vykládá.

Ve Stavo Artikelu Brno se znovu objevil v roce 2001. „Z Drnovic si mě přivedl trenér Karel Večeřa, ale už to nebylo ono. Nebyl jsem nejmladší, nedařilo se mně ani mančaftu,“ přiznává Valnoha.

Nejhorší Slovensko

Za dva roky se vytratil do Dolních Kounic a potom do slovenského Ružomberoku. „Nejhorší období mojí kariéry. Přišel jsem tam v rozehrané soutěži, mužstvu se nevedlo, ode mě se také čekalo víc. Sám jsem ovšem nic nezvládl, nevěřil mi ani trenér.“

Půl roku přečkal v třetiligovém Znojmu a vydal se na vytouženou zahraniční štaci. Zahrál si nejvyšší kyperskou soutěž za Olympiakos Nikósia, potom i tamní druhou ligu. „Odcházel jsem ve dvaatřiceti, bral jsem to jako zpestření konce kariéry. Na Kypru jsem se měl krásně, nadělal si pár dobrých kamarádů. Potom jsem šel zpět do Znojma a zahrál si taky nižší soutěž v Rakousku,“ vyjmenovává jedna z ikon brněnského klubu.

Lidé na ulici ho ještě stále poznávají. „Spíš ti starší, kteří říkají, že se za nás hrál lepší fotbal. Jenže doba pokročila, dnes je liga víc o běhání a důrazu. Ale potěší, že si mě ještě pamatují,“ zasměje se středopolař, který žije v Opatovicích na Brněnsku.

Sleduje také své následovníky v dresu 1. FC Brno. „Občas se chodím dívat, ale stadion na Srbské mi moc nesedí. Nejraději bych viděl na tribuně osm tisíc diváků, nechce se mi na fotbal bez atmosféry, kde lidé jen pískají,“ povídá krajní záložník.

Chybí kolektiv

Netěší ho ani brněnské výsledky a dvanáctá příčka v Gambrinus lize. „Mužstvu se nedaří, chybí mu kolektiv, který je základ úspěchu. Kvalita je, jen někteří hráči musí přidat. Také vedení má díl viny na tom, že to Brnu neklape. Hrozba sestupu je bohužel reálná a rozhodnou první tři jarní kola, v nichž mají kluci těžký los. K tomu už na jihu Moravy chybí talenti, kterých bylo za pana Harašty spousta. Po odchodu Lukáše Marečka nikdo takový nezbyl,“ míní Valnoha.

Při ohlédnutí za kariérou se jistě stydět nemusí, ke spokojenosti mu však něco chybí. „Ta je tak padesátiprocentní. Dokázal jsem toho docela dost, ale chybělo mi trošičku víc štěstí, abych se posunul ještě výš. Třeba bych se dostal do jiného týmu a měl možnost jít do zahraničí. Teď mají hráči jiné podmínky, ukáží se ve dvou zápasech a už se píše o zájmu z ciziny. Možná jsem mohl k fotbalu přistupovat trochu jinak, ale za nás se ven moc nechodilo a první ligy jsme si vážili,“ přemítá někdejší člen mládežnických reprezentací.

Momentálně pracuje jako skaut pro fotbalového agenta Daniela Hanuse, zastupuje i svého bývalého spoluhráče Patrika Siegla. „Dojednali jsme mu smlouvu v Rakousku, ale jinak se věnujeme převážně mladým hráčům. Spolupracujeme s Brnem a naším největším zimním úlovkem je přestup útočníka Honzy Kalabišky z Příbrami do 1. FC. Může se prosadit i do základu, ale je to jen na něm,“ připomíná Zdeněk Valnoha.

Nadobro neskončil ani s hráčskou kariérou. Patří Sokolu Tasovice, podzim odehrál na hostování ve Vojkovicích v 1. B třídě. V kádru se potkal i se svým bratrem Janem, ale na hřišti se nikdy nesešli. „Honza je po operaci kolena a ještě dlouho hrát nebude. Vojkovice chtějí postupovat, já bych si ještě chtěl zkusit vyšší soutěž. Zatím však nemám čas,“ dodává.

A jak dlouho chce ještě pokračovat? „Doposud se cítím zcela zdravý a nedovedu si představit život bez fotbalu. Takže ještě nekončím,“ rozzáří se Valnoha.

Zdeněk Valnoha

Narozen: 8. května 1973
Profese: levý záložník
Hráčská kariéra: Boby Brno, Dukla Příbram, FK Drnovice, Stavo Artikel Brno, 1. FC Brno, Dolní Kounice, Ružomberok, Znojmo, Olympiakos Nikósia (Kypr)
Bilance v nejvyšší soutěži: 229 utkání/ 28 branek
V Brně: 162 utkání/ 25 branek
Pohár Intertoto: 2 utkání/ 0 branek
Pohár UEFA: 8 utkání/ 3 branky
Zajímavost: Stále hraje aktivně fotbal, patří Sokolu Tasovice, na podzim hostoval ve Vojkovicích hrající 1. B třídu, kde působí také jeho bratr Jan.

Autor: Jaroslav Kára

5.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies