Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Hřiště opustil už po sedmi minutách. „Po souboji s protihráčem jsem se po něm ohnal. Nezasáhl jsem ho, ani v tom nebyl žádný úmysl, ale šlo o moji chybu. Neudržel jsem nervy na uzdě,“ popisuje kritickou situaci osmadvacetiletý útočník, který se nepovažuje na fotbalového raubíře.

S rozhodčím se proto hned dohodl na vystřídání ze zápasu a zbytek strávil na lavičce. „Něco podobného se mi stalo poprvé a také naposled,“ ubezpečuje opora útočných řad Bystrce.

V podzimní části divize D zatížil konta soupeřů deseti trefami. Ani v zimní pauze nepřišel o gólový apetit, když na líšeňském turnaji vyhrál střeleckou tabulku. Sedmi trefami zařídil drtivou většinu branek Bystrce, která se radovala celkem desetkrát. „Cítím na sobě díky tomu větší odpovědnost za výsledky, ale těžím především z výborných přihrávek spoluhráčů. I proto bych mohl dávat ještě víc gólů,“ tvrdí Zedníček.

Forvarda si tak začínají čím dál víc všímat i obránci soupeřů. „Už na podzim jsem cítil, že se mě snažili co nejvíc hlídat. Ne vždy to ale vyšlo,“ podotýká.

Ryzí útočník si začíná pomalu zvykat i na odlišnou pozici na hřišti. Z hrotu se posunul na kraj zálohy. „Už ke konci první půlky sezony jsme to takhle zkusili a docela to šlo. Moje místo přebral Honza Veselý a vypadá to, že už to tak zůstane. Pro mě posun neznamená problém, i ze druhé vlny se dá skórovat. Stejně se hodně soustředím na útočení, moc se do obrany nevracím, takže bek má trochu víc práce,“ směje se fotbalista, který je v Bystrci na hostování z třetiligového HFK Olomouc.

Jeden poločas si dokonce vyzkoušel i po boku Milana Pacandy, který jedná s vedením klubu o možném angažmá ve druhém celku čtvrté nejvyšší soutěže. „Bylo na něm poznat, že jde o kvalitního hráče. Trochu mu ještě scházela fyzička, ale ta se dá dohnat. Snad dokáže najít motivaci hrát fotbal. Pokud se mu to podaří, šlo by o velkou posilu. Rád bych, aby se k nám připojil,“ dodává Zedníček.