Za takovou trefu by se nemusel stydět ani brazilský kouzelník Ronaldinho. Parádní trefou přesně z hranice šestnáctky vymetl Tomáš Polách pavučinku ze šibenice sparťanské branky.

Brankář Grigar se jen smutně ohlédl a bylo mu jasné, že Sparta si z Brna žádné body neodveze. Skóre 4:2 se už do konce nezměnilo.

Celá gólová sítuace přitom zpočátku vypadala dost komicky. Polách přihrál doprava Kubáňovi a v předklonu si začal masírovat lýtka, do nichž ho chytaly křeče. A v tom se k němu míč vrátil. „Myslel jsem, že Lukáš vystřelí sám. Rozhodně jsem už nechtěl, aby mi nahrával zpátky. Dostal jsem křeče do obou nohou, což se mi snad ještě nikdy nestalo. Nakonec jsem byl ale za tu přihrávku rád,“ uznává Polách.

Naložil s ní totiž mazácky. Naznačením střely nejdřív nechal vycukat zkušeného Řepku a pak ze stoje technickou střelou nádherně trefil do pravého horního rohu sparťanské brány. „Chtěl jsem to dát Řepkovi mezi nohy, ale on je rychle stáhl. Tak jsem zamířil k tyčce. Že to spadlo do šibenice, to byla haluz. Takové střely jsou vždycky o štěstí,“ připouští šťastný střelec.

Jeho jedovatá střela z místa nápadně připomínala výstavní trefu Ronaldinha, kterou v loňském ročníku Ligy mistrů vyškolil Petra Čecha. „No jo, nějaké takové poznámky jsem zaslechl. Ale Barcelona se mi zatím ještě neozvala,“ culí se brněnský špílmachr.

Oslava výhry prý nebyla nijak hektická. „Jako po každém zápase jsme zašli na společnou večeři. V jednu jsem byl doma. Pár dní nás bude vítězství nad Spartou ještě hřát, ale brzy musíme přepnout na další zápas v Liberci,“ upozorňuje Polách, který si na zápasy proti Spartě nemůže stěžovat. „Už se Slováckem jsme ji dvakrát porazili. A nepamatuju si, že bych zažil nějaký výprask. Nejhorší porážka byla snad 0:2,“ loví v paměti.

Mrzet ho v neděli mohla jen žlutá karta. „Ze začátku jsem rychle chytl čtyři karty, tak jsem si začal dávat pozor. Teď to bylo po delší době. Ale byla to dobrá žlutá, rozběhnutého Matušoviče bych těžko stíhal.“