Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Kvůli poraněným vazům v koleni totiž už čtvrtým týdnem nemůže střílet na soupeřovy brankáře, ale pouze do počítačových příšer. „Dlouho jsem hrál na play station hokej, ale to už mě přestalo bavit. Tak jsem přešel na střílečky, abych se víc vybil,“ povídá do telefonu smutným hlasem.

Aby ne. Po loňském neúspěšném boji o sestup v polské Wisle Plock se zdálo, že v Brně to pro něj bude to pravé. Rychle se adaptoval a dobrou formu potvrdil na podzim pěti góly. Jenže pak se vše na tréninku v minutě obrátilo.

„Je to smůla. Už čtyři týdny jen chodím na rehabilitace a do posilovny. Jinak nemůžu dělat vůbec nic,“ zoufá si trojnásobný reprezentant.

Kdy zase vyběhne na fotbalový trávník prý zatím nedokáže odhadnout. „V pátek mám kontrolu, jsem zvědavej co mi řeknou. Už to tolik nebolí, ale jestli to budou ještě dva týdny nebo víc, to zatím říct nemůžu,“ nechce spekulovat.

Nedělní ligovou premiéru si plzeňský odchovanec přesto nenechá ujít. I když jen z pozice diváka. „Že hrajeme zrovna v Plzni? To je mi celkem jedno. To, že nemůžu hrát, by mě mrzelo úplně stejně, i kdybysme hráli kdekoliv jinde,“ pokračuje Došek.

S brněnskými spoluhráči je prý stále v kontaktu. „Občas se za nima jdu i podívat. Třeba zrovna dneska jsem byl na tréninku. Vždycky na mě hulákaj co to jde za novýho hráče,“ popisuje Došek.

S tím, že by ho někdo z dalších útočníku mohl ze sestavy dlouhodobě vytlačit, si Došek zatím hlavu neláme. „Takovej je fotbal. Když se někdo chytí a bude se vyhrávat, tak budeme myslím všichni spokojeni. Věřím, že budeme na jaře stoupat tabulkou pořád výš,“ přeje si.