„To je nějaká sranda, ne?“ podivoval se včera zájmu Deníku. Není se čemu divit. Ještě předminulou sezonu se trápil na hostování v tehdy třetiligových Kohoutovicích a o nejvyšší soutěži si mohl nechat tak leda zdát. „Na to jsem tehdy ani nepomyslel. Bylo to tam fakt na nic,“ přiznává Hanák.

Příležitost ukázat se i v lize dostal brněnský odchovanec až v neděli od Petra Uličného. A na odehraný poločas utkání v Kladně jen tak nezapomene.
Po ošklivě vypadajícím střetu s jedním z domácích beků byl totiž odnesen na nosítkách. „Hned jak mě kopl jsem věděl, že to nebude dobrý,“ popsal Hanák, který nakonec i přes zlomený nos zápas dohrál.

Musel. „Už jsme totiž nemohli střídat. Tak jsem vyfasoval do nosu tampóny a šel si stoupnout do útoku,“ přiblížil ligový debutant. „Nakonec mi zranění vykompenzovalo naše vítězství,“ neskrývá radost ze tří bodů.
Zároveň přiznává, že doma byli z jeho ozdoby trochu zděšení. „Samozřejmě měli radost, že jsem o půlce naskočil. Ale prý to nemuselo být tak dramatický,“ vtípkuje Hanák.

Ten si o svoji nominaci do ligového týmu řekl svými kvalitními výkony v brněnské juniorce, kde na jaře patřil k základním pilířům sestavy.
Vůbec první šanci v áčku dostal už minulou středu v pohárovém utkání v Jihlavě. A hned v základu. Za projevenou důvěru se odvděčil už po šestadvaceti minutách, když otevřel skore zápasu. „Najednou se přede mnou objevil hozený aut, tak jsem to prostě uklidil do sítě. Co s tím, no ne?“ popsal svoji premiérovou trefu slovníkem ostříleného kanonýra.

Jeho vydařený debut za Uličného tým však měl i jednu kaňku. Stihl totiž vyfasovat dvě žluté karty a v poslední minutě byl zbytečně vyloučen.
„Občas mám zbytečný kecy. S trenérem jsme si to pak vyříkali. Už by se to nemělo stát,“ kál se Hanák, který za červenou kartu zaplatil pokutu osm set korun.

„Normálně by to byla tisícovka. Ale prý že jsem dal ten gól, tak jsem dostal dvě stovky slevu,“ směje se Hanák.