Už přebolelo zklamání?
To určitě ještě ne. Pořád to v sobě nosíme a ještě pár dní nosit budeme. Moc nás to všechny mrzí. Měli jsme po všech stránkách silný tým, což jsme dokázali nejen v základní skupině, ale i v přípravném utkání s Mladou Boleslaví. O to víc nás štve, že jsme z boje o medaile venku.

Jaká byla příčina porážky?
Těch příčin bylo víc. Museli jsme se obejít bez dvou vykartovaných opor, Romana Smutného a Radka Buchty. Svou roli sehrála určitě i únava, v Bělehradě panují velká horka a tohle byl náš čtvrtý zápas hraný během sedmi dnů. Zápas ovlivnil také rychle inkasovaný gól a v neposlední řadě musím zmínit kvalitu soupeře.

Jak moc jste postrádali Smutného s Buchtou?
Roman byl náš nejproduktivnější hráč, Radek byl naopak jistota v defenzívě. Díky těmto absencím musel trenér udělat pro čtvrtfinále několik změn, a to byl jeden z rozhodujících faktorů porážky.

Itálie vám nedovolila se prosadit?
Za pětasedmdesát minut, které jsem odehrál, jsem se dostal k zakončení pouze jednou. Po centru zprava jsem hlavičkoval těsně nad bránu. Kromě této a ještě jedné šance nás obrana Itálie do ničeho nepustila.

Myslíte si, že český tým mohl dojít pro medaili?
Jsem o tom přesvědčen. Skupinu jsme neměli vůbec lehkou, přesto jsme ji suverénně vyhráli. Tým byl složen z kvalitních hráčů, byli jsme silní fyzicky, mentálně i takticky.

Kdo vyhraje?
Co jsme měli možnost slyšet, tak největším favoritem je Japonsko. Já osobně si ale myslím, že zlato získá Itálie.

Ve skupině jste ovšem neměli konkurenci…
Úvodní zápas s Kanadou (3:1) byl až na pár okamžiků zcela v naší režii a zaslouženě jsme vyhráli. Ve druhém utkání proti silné Ukrajině (1:1) jsme byli zase o trošku fotbalovější, jen jsme nedokázali dotáhnout zápas do vítězného konce. A v posledním utkání jsme porazili Maroko (1:0) především díky taktické vyzrálosti. Myslím si, že jsme skupinu vyhráli zaslouženě a s přehledem.

Jak moc potěšila branka proti Maroku?
Potěšila mě hodně. Především proto, že na zápas s Marokem se přijela podívat moje přítelkyně a kamarádi až z Brna. Byl to takový dárek pro ně. Co se týče výkonu, bude to znít možná divně, ale jak s Kanadou, tak s Ukrajinou jsem hrál lépe. (úsměv)

Jak na vás zapůsobila světová univerziáda?
Jsem na své první univerziádě a jsem strašně rád, že jsem tu mohl být. Srbové si s přípravou dali opravdu hodně záležet, především zahajovací ceremoniál byl nádherný. Máme tu skvělé ubytování, jídlo, tréninkové podmínky… Kromě medailí nám tu opravdu nic neschází.

Hrál jste před největší kulisou v kariéře?
To ne. Na zápasy základní skupiny nechodilo příliš diváků, ti přišli až na čtvrtfinále. Určitě už jsem zažil větší kulisy.

Chodíte fandit ostatním českým sportovcům?
Domů letíme až 13. června, protože nás čekají ještě boje o páté až osmé místo. Kvůli velké zápasové a tréninkové vytíženosti jsme toho zatím příliš nenavštívili. Byli jsme fandit pouze Janě Komrskové na gymnastice a naším basketbalistkám v zápase proti USA.

Jak vypadá normální den fotbalové výpravy v Bělehradě?
Dny jsou hodně stereotypní. V zápasový den máme ráno kolem osmé snídani, poté výklus a strečink, následuje oběd, předzápasová příprava a odjezd na utkání, které hrajeme vždy v 17:30. Večer společná večeře. V den volna pak absolvujeme masáže, různá kompenzační cvičení a tréninkovou jednotku.

Kde nastoupíte po návratu do letní přípravy?
Po návratu domů se ihned zapojím do letní přípravy, akorát ještě sám nevím kde. (úsměv) Každopádně než přiletíme, chtěl bych mít už o všem jasno.

Pomůžete Blansku k návratu do MSFL?
Pokud bych se rozhodl zůstat v Blansku, tak jedině s tímto cílem.

V Brně to už zkoušet nebudete? Jaké máte další nabídky?
V Brně rozhodně ne. Tam jsem svou šanci již dostal a nenaložil s ní. Nabídky nějaké mám, ale zveřejňovat je zatím nechci. Jedná se především o třetí ligu a angažmá v Rakousku.

Budete pokračovat i v trénování mládeže?
Ano, od léta dostávám na starosti jako hlavní trenér přípravku 1.FC Brno, ročník 2000. Už se na tuto práci moc těším.