Od roku 1969 se populární herec Zdeněk Junák považuje za velkého příznivce fotbalistů brněnské Zbrojovky. „Zažil jsem mistrovský titul v roce 1978, pamatuju krásné časy,“ zasní se Junák.
Proto jste se připojil k výzvě zbrojováckých fanoušků Ještě jsme tady, která vyjadřuje podporu momentálně čtrnáctému celku druhé ligy?
K tomu mě nikdo přemlouvat nemusel. Nedělám to pro své zviditelnění, jde mi o to, aby se naše milovaná Flinta zachovala a také postoupila do nejvyšší soutěže. Letos se asi do ligy nedostane, ale věřím, že za rok nebo dva půjdeme zpátky.
Co říkáte na aktivitu fanoušků?
Jsem za ni rád. Vzpomínám si, jak úspěšně se povedla akce mého kolegy Ivana Trojana na záchranu Bohemians. My fanoušci ovšem na trávníku nestojíme, můžeme hráče jen podpořit. Nejsem ani trenér, ale kdybych byl, snažím se tým co nejvíc namotivovat.
Jakou očekáváte návštěvu na sobotní utkání se Zlínem?
Myslím si, že přijde dost lidí, protože nemůžeme nechat naši Flintu potopit. Pokud by klub nedejbože skončil, už se zpátky nikdy nevrátí. Hráči nesmí za vším vidět peníze, ale musí mít fotbal rádi. Bratři Pospíšilové chodili normálně do fabriky, a přesto se stali dvacetkrát mistry světa v kolové.
Pomůže divácká kulisa k úspěchu proti silnému Zlínu?
Věřím tomu. Když to porovnám s mou profesí, taky se mi hraje lépe před vyprodaným hledištěm než před dvanácti diváky, i když jsou oddaní. Na fotbale rozhodně budu. Snad tým vyhecujeme a ten se nám odvděčí výkonem.
Znepokojuje vás situace klubu?
To víte, že ano. Každý fanoušek chce svůj tým vidět na špici a především doma si vychutnávat vítězství. Sice se sestoupilo, ale klub to nesmí položit. Chci, aby se Zbrojovka do ligy vrátila.