VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hraje se neustále pod tlakem, říká o malém fotbalu Matyska

Herceg Novi, Brno /ROZHOVOR/ – Když před čtyřmi roky jako osmnáctiletý dorostenec debutoval v dresu brněnské Zbrojovky v nejvyšší české soutěži, předvídala se obránci Lukáši Matyskovi slibná fotbalová budoucnost. „Doufám, že se natrvalo prosadím do základní sestavy," říkal tehdy. Jenže zůstalo jen u čtyř prvoligových startů. Pak nastupoval ve třetí lize a Zbrojovce ještě pomohl k triumfu v premiérovém ročníku Juniorské ligy. V létě opustil HFK Olomouc a živí se fotbalem v nižších rakouských soutěžích.

26.11.2014
SDÍLEJ:

Lukáš Matyska.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

V dresu Tripoli stále hraje Simost Superligu Brněnského svazu malé kopané a z ní se vyšvihl až na mistrovství Evropy v Černé Hoře. „V reprezentaci jsem nováček, na šampionátu jsem poprvé," říká dvaadvacetiletý obránce, který hraje i druhou futsalovou ligu za Agromeli Brno.

Užíváte si reprezentační dres?

Užívám si ho moc. Doufám, že na mistrovství Evropy nejsem naposledy a uděláme na Euru dobrý výsledek.

Jak vidíte sílu českých soupeřů ve skupině?

Mají zvučná jména, jak pro hráče, tak i pro fanoušky. Myslím, že to je nejtěžší skupina na Euru.

S jakým cílem český tým vstupuje do mistrovství Evropy?

Jsou ty nejvyšší, ale myslím, že úspěch bude dovézt medaili.

Kde spatřujete největší sílu českého výběru?

Sešla se tu dobrá a kvalitní parta lidi, takže rozhodně v týmovém duchu.

Jak jste zvládal osmnáctihodinovou cestu do Černé Hory?

Byla dlouhá, ale docela pohodlná, jelo se převážně po dálnici, moc jsem toho však nenaspal. V dějišti šampionátu to zatím moc nežije. Uvidíme, až se mistrovství rozjede.

Co vás vůbec přivedlo k malé kopané?

Sám nevím. Dřív jsem začal s futsalem a později přidal i malou kopanou, která má blíž k velkému fotbalu než futsal.

Lze si nějaké návyky z malé kopané přenést na velké hřiště a naopak?

Jde o vhodný doplněk k fotbalu. Mně malá kopaná pomohla ve hře na malém prostoru, pořád jste pod tlakem, zlepšil jsem řešení situací jeden na jednoho.

Malá kopaná je stále populárnější. Jakou má podle vás budoucnost?

Za poslední roky se úroveň strašně zvedla a myslím, že to bude nadále pokračovat. Až se dočkáme, že bude i profesionál­ní sport.

Autor: Jaroslav Kára

26.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brňané v Líšni v parku pod zastávkou Masarova v neděli slavnostně zahnali zimu.
20

OBRAZEM: Brňané zaháněli zimu a upalovali čarodějnice

Záchytné parkoviště v Bílovicích vznikne pravděpodobně na místě současných stavebnin (na snímku).
4 7

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

AKTUALIZOVÁNO

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Brněnsko – Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu dodávka sjela do svodidel a otočila se na bok. Při havárii, která se stala před tři čtvrtě na čtyři ráno, se zranilo šest cizinců. Událost omezila provoz v obou směrech dálnice. „Na místo vyjeli hasiči z Rosic a Velké Bíteše, kteří raněné posádce poskytli první pomoc. Poté místo zásahu osvětlili a zajistili proti požáru," popsal postup hasičů jejich krajský mluvčí Jaroslav Mikoška.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies