Dvaadvacetiletý fotbalista nahradil vedle kapitána Trousila zraněného Josefa Dvorníka. „Tušil jsem to přibližně od čtvrtka, kdy jsme něco nacvičovali v tréninku. Pepa měl krev ve svalu, v sobotu ještě zkoušel trénovat, ale nemohl hrát a věděl jsem, že nastoupím,“ objasnil Huška.

Dvoumetrový habán si osahal atmosféru prvoligového duelu teprve pošesté a podruhé coby člen zahajovací jedenáctky. Proti čtvrtému celku soutěže. „Před začátkem zápasu jsem měl trochu trému, ale jakmile jsem se vlezl na hřiště a rozhodčí pískl, byl jsem v pohodě,“ přiznal mírnou nervozitu.

Krátce po přestávce ovšem Huška nedovoleně zastavil pronikajícího rychlíka Vydru a z přímého kopu otevřela Ostrava skóre. „Asi už jsem musel faulovat, kdyby si míč hodil kolem mě, nedoběhl bych ho. Nešlo o žádný výrazný zákrok, jen jsem do něj trochu rýpl tělem. Mohlo se písknout, nebo nemuselo. Je vidět, že je menší, slabší a souboj neustál. Bohužel,“ vysvětloval rodák z Lelekovic.

Jeho nejkrušnější pasáž duelu vyvrcholila hlavičkou za záda bezmocného brněnského gólmana Bureše. „U gólu jsem trošku namočenej. Couvali jsme, zatímco Neuwirth byl v náběhu a přeskočil mě s Rambusem (Michael Rabušic – pozn. red.). Měli jsme situaci řešit jinak, jít víc k balonu, nezalézat,“ uznal brněnský hráč.

Po trefě Richarda Dostálka z osmdesáté minuty se 1. FC Brno dočkalo v dramatické bitvě vyrovnání na 1:1. Jenže televizní kamery prokázaly, že rozhodčí jim ještě upřeli gól. Ostravský Neves totiž ránu domácího Kalabišky vykopával až zpoza branky. „Stál jsem na malém vápně a viděl, jak míč skončil jasně za čárou. Dívali jsme se i v kabině na opakovačky, které potvrdily regulérní gól,“ posteskl si Jiří Huška.

Proto neodcházel ze svého premiérového domácího duelu v základní sestavě nikterak nadšený. „Jsem spíš zklamaný, ve druhé půli jsme měli víc šancí. Křeča (Lukáš Křeček) dal břevno, Kali (Jan Kalabiška) jasný gól. Mohli jsme vyhrát,“ dodal defenzivní záložník.