Osobnost Deníku
Přečíst článek >

První zkouška zavazadel začíná. Do letadla můžeme mít pouze dvacet kilo, a jelikož jsme všechny nakoupily dárky domů, potřebujeme každé volné místečko. Některé znás přijely jen spatnácti kily a už teď je jasné, že i pětikilová rezerva nestačí.

Tašky narvané kprasknutí, příruční zavazadla plná a můžeme se přesunout do Nagoje, kde nás čeká další skupina. A další čtyři zápasy. Nejdříve se nám nechce. Přece jenom jsme vHamammatsu zabydlené a naše věci jsou rozházené všude po pokoji. Zjišťujeme, že dokážeme všechno zabalit bez toho, abychom něco vyhazovaly, takže se nakonec těšíme na změnu.

Cestujeme autobusem asi dvě hodiny a poznáváme Nagoju. Veliké město plné vysokých budov. Je krásně osvětlené, a jelikož se blíží Vánoce, voknech jsou blikající ozdobičky.

Náš hotel má osmnáct pater. Okna jsou bez rámů, takže se knim radši nikdo nepřibližuje, protože to vypadá, jako by tam ani nebylo sklo. Jezdíme výtahem, i když si myslím, že mnohé znás by radši šly po schodech, kdyby to nebylo tolik pater. Výtah totiž jede rychle a prudce brzdí. Zatím se ještě nikdo nepozvracel. Teda co vím. Daleko ktomu ale mnozí nemají.

Po dvou dnech volna nás opět čeká zápas. Narážíme na nejlepší tým, USA. Chceme si volejbal užít a zvyknout si na halu, která pro nás zatím znamená oříšek. Bohužel neodcházíme sdobrým pocitem. Prohráváme 0:3 a další den vyhlížíme Němky. Již minulý rok jsme s nimi hrály mnoho přátelských utkání. Bohužel nevydařených. Chceme jim výsledky vrátit. Nemáme ale nic, o co se můžeme opřít. Máme dokonce špatné dresy a musíme se převléknout. Naštěstí špatné tušení některých hráček způsobilo, že vezeme i náhradní. Nedaří se příjem, pole, blok, a všechno končí naší chybou. Vybíráme si nejhorší den na turnaji. Doufám, že naposledy.

ZNagoje zdraví Julie Jášová, česká volejbalová reprezentantka