VYBERTE SI REGION

Karel "Hexer" Lang: Hovi je šoumen jako já

Düsseldorf, Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Lužánecký stadion byl u vytržení. „Karel není člověk, Karel je bůh,“ hřmělo pochvalně z tribun. Co se stalo? Gólman hokejové Komety Karel Lang zase předvedl jednu ze svých kulišáren.

22.10.2010 2
SDÍLEJ:

Gólman hokejové Komety Karel Lang.Foto: ČTK

Další díly seriálu
Když tady zářil
najdete ZDE

„Když lidi takhle skandovali, bylo to zavazující. Říkal jsem si: Nesmíš polevit. Dodávalo mi to obrovskou motivaci, příjemný pocit,“ vybaví si brněnská modla osmdesátých let.

Fandové jej milovali. Kromě skvělého brankářského umu vždycky předvedl něco navíc. Gesto, výlet daleko z branky, vykopnutí puku nohou… „Vždycky jsem se snažil lidi bavit. Divák si zaplatí a chce kvalitu i zábavu. Chodili na mě, protože jsem předváděl věci, které člověk nevidí. Dělal jsem tam divadlo.

Stejně jako pak v Německu,“ vypráví rodák z Přísnotic na Brněnsku, který už víc než dvacet let žije na západ od českých hranic. Nedaleko Düsseldorfu si před dvanácti lety postavil dům. „Jak se mi daří? Děkuji za optání. Dobře. Jsem spokojený,“ dýchne na vás s velkou dávkou klidu.

Do Česka se vypraví jednou dvakrát ročně. „Na Velikonoce jezdíme s rodinou za maminkou do Přísnotic poctivě každý rok. A někdy přijedu i sám na sedm deset dní,“ hlásí Lang výbornou češtinou. „Občas mi vypadne nějaké české slovíčko. Byli jsme třeba u maminky a povídám jí: Mohla bys uvařit to s tím… A najednou mi chybělo slovo pro Knoblauch. Až manželka, která je Němka, za mě česky řekla: Česnek,“ směje se.

Do rodiště moc rád jezdí, ale nadobro už by se vrátit nechtěl. „Německo je můj druhý domov. Usadil jsem se tu. Děti mluví německy,“ vysvětluje Lang. I přesto na svoje kořeny nezapomíná. „Každé ráno se probudím, projedu na internetu německé počasí, hokej a pak hned naklepu hokej.cz. To jsou automatické procesy,“ líčí dvaapadesátiletý brankář, který sleduje speciálně dění v Kometě a ve Spartě. „Petr Bříza je velký kamarád. Zajímám se, jak se daří jeho Spartě. Momentálně teda strašně,“ rýpne si do svého přítele, bývalého gólmana a současného manažera pražského klubu.

„A Kometa mi teď dělá radost. Klub je na dobré cestě,“ pochvaluje si jeho bývalá star. Však také modrobílé na jaře viděl osobně. Rondo navštívil v posledním zápase sezony. „Šel jsem s bráchou, který má permanentku. Atmosféra mě vůbec nepřekvapila. Hned jsem si vzpomněl na to, co bylo. Lidi za hokejem stále stojí. To je něco neuvěřitelného,“ chválí brněnské příznivce, kteří jej na tribunách i po letech poznali. „Otáčeli se na mě a říkali: Jsi to ty? Chodíval jsem na tebe,“ potěšilo Langa.

Na ledě si hned všiml finského gólmana Sasu Hoviho. „To víte, že mě zaujal. Je to taky šoumen, což mají lidí rádi. Hokej hraje pro diváky,“ chválí Seveřana jeho slavný předchůdce.

Premiéra snů

Od chvíle, kdy se Lang poprvé postavil do branky brněnského áčka, už uplynulo čtyřiatřicet let. A vlasatý mladíček tenkrát zažil debut jako hrom. „Vlado Dzurilla asi nějak namíchl trenéra Gustu Bubníka, který řekl: Mladej, půjdeš do branky. Hráli jsme na Spartě. Neměli jsme co ztratit,“ vykládá Lang. Ve druhé minutě musel poprvé lovit puk ze své sítě, o šest minut později po Richterově penaltě už Pražané vedli 2:0. „V té chvíli jsem byl rozklepanej a jen jsem se modlil, ať mě trenér vytáhne. Nestalo se. Už jsem žádnej gól nedostal. Vyhráli jsme 5:2, ne?“ popisuje premiéru snů.

Kometa, tehdejší Zetor, měla v osmdesátých letech už své nejúspěšnější sezony dávno za sebou. Lužánky však byly pořád natřískané. „Hráli jsme neustále o záchranu, ale já kromě jediné výjimky nikdy nezažil sestup. Kluci šli dolů do národní ligy jen na začátku osmdesátých let, ale rok nato jsme hned slavně postoupili přes Poprad,“ hlásí Lang. Na výbornou partu okolo Zdeňka Mráze staršího, Jiřího Otoupalíka, Lubomíra Oslizla a spousty dalších nedá dopustit. „Dobré časy, vždyť my vlastně pořád slavili. Lidi byli rádi za každý vybojovaný bodík a pokaždé jsme se zachránili,“ říká Lang, který se setkával i s fotbalisty Zbrojovky a brněnskými herci v restauraci ve Slovanu. „Chodil tam třeba i Bolek Polívka,“ připomíná Lang.

Příznivce pořádně rozesmíval svými kousky na ledě. Jeden příklad za všechny. Jeho vykopávání puků, kvůli němuž se dokonce měnila pravidla. „Měli jsme to se Zdeňkem Mrázem domluvené. Stačilo se na sebe jen podívat. Vzal jsem puk do lapačky, Zdeněk upaloval na červenou čáru a já k němu kotouč vykopl,“ vykresluje jeden z nejbizarnějších signálů hokejové historie.

Lang díky němu asistoval u několika branek, jenže pak mu vedení soutěže parádičku zatrhlo. „Jednou jsem vykopával a nějakej vořech mi do toho vletěl. Udělal jsem mu pukem díru do hlavy a bylo po srandě. Pravidla se pak změnila,“ objasňuje.

Kanadský pohár

Šikovný brankář se prosadil i do reprezentace, i když měl ve své generaci zdatné konkurenty třeba v Jiřím Králíkovi nebo Jaromíru Šindelovi. „Ale v roce 1981 jsem byl jako jednička na Kanadském poháru. V zápase proti Kanadě mě vyhlásili za nejlepšího hráče, remizovali jsme 4:4. To byl největší turnaj mé kariéry. A vzpomínám, jak jsme proti Kanadě vlezli na led a oni při hlášení zahajovací šestky vyslovili moje jméno „Karl Leng.“ Rozklepala se mi kolena,“ vybavuje si nositel 42 reprezentačních utkání.

Brněnský dres oblékal Lang až do konce osmdesátých let. „Chtěl jsem pak do Německa. Třeba na dva tři roky. Přivydělat si pár korunek. Jirka Otoupalík i Luboš Oslizlo odešli a já už se v Brně cítil tak nějak sám,“ povídá Lang.

Naštěstí se mu ozval Jaroslav Jiřík, který tehdy koučoval Stuttgart ve druhé lize. Lang se s ním vydal za hranice. V kalendáři svítilo datum 16. listopad 1989. „Po prvním odehraném zápase jsem se probudil a Jiřík mi řekl, že to doma prasklo. Brácha si pak ze mě dělal srandu, že jsem byl žába na prameni. Kdybych prý odešel dřív, mohla přijít dřív i revoluce,“ usmívá se Lang.

Také v Německu si rychle vydobyl slávu. Ještě doteď jej všichni nazývají „Hexer,“ tedy Čaroděj. „Hned v prvním zápase jsem si nějak otočil nohu, ale dohrál jsem. Říkal jsem si: Co je to za hokej?“ popisuje druhou německou ligu. „Člověk vlezl na led, betony měl čistý, nic mokrého. Byla to pro mě tehdy okurkárna,“ vypráví pobaveně.

Jenže Stuttgart zkrachoval a Lang byl najednou bez práce. „Volala mi spousta lidí z různých klubů, jenže já neuměl německy. Vždycky mi brnkli a já odvětil: Ich verstehe nicht. Tschüss (nerozumím, nashle – pozn. red.),“ vzpomíná. „Jenže pak se z telefonu ozval český hlas, že by o mě moc stáli v Krefeldu. Zrovna jsem se rozváděl s první ženou a byl jsem rád, že zmizím jinam,“ dodává Lang.

V Krefeldu strávil dalších jedenáct krásných hokejových let, vytáhl tým do elitní DEL a s kariérou se loučil až ve třiačtyřiceti letech. Jenže nešlo o jeho úplně poslední vystoupení. Do branky se totiž postavil ještě jednou.

V dresu Duisburgu, bylo mu osmačtyřicet! „To jsme se vsadili. Tým byl beznadějně poslední. O nic už nešlo. Měl jsem naskočit za rozhodnutého stavu. Dlouho jsme prohrávali 0:1, až ke konci Straubing přidal druhý gól,“ líčí Lang rekord německé soutěže. A Čaroděj opět ukázal svá kouzla. I když… „Já měl nula zákroků a vychytanou nulu. Dobrej konec, ne?“ směje se.

V Duisburgu také trénoval, teď se koučinku věnuje už jen okrajově. „Vedu zdejší tým ve čtvrté lize. Mám svatej klídek. Kluci poslouchají, co je chci naučit. A v Düsseldorfu pracuju ve sportovním marketingu,“ rozkrývá současnou práci.
Jméno Lang však z německého hokeje nezmizelo. Syn Lukáš chytá v Mannheimu. „Má velký talent. Naskočil do zápasu proti San Jose, které tu hrálo.

Připsal si čtyřicet zásahů a dostal jen dvě branky. Psali, že byl nejlepší na ledě. Ale je mu čtyřiadvacet a už by měl být stabilní jednička,“ myslí si otec. I jeho sedmiletá dcera Karina sportuje, hraje tenis.

Otázka na závěr: Který útočník Čaroděje nejvíc strašil? „No přece Jirka Lála. Měl jsem ho přečteného jako knihu, i tak jsem si na něj musel dávat ohromný pozor,“ vypráví Lang, který se zase těší do rodných Přísnotic. „V hospodě pokecáme o starých časech, zajdeme na ryby a bude klid,“ má jasno legendární gólman Lang.

Karel Lang
Narozen: 9. června 1958 v Přísnoticích; od roku 1989 žije v Německu
Profese: hokejový brankář, kouč
Kariéra: ZKL Brno, Zetor Brno (1973 –1989), Stuttgart (2. německá liga, 1989–1990), Krefeld (1990 – 2001), Duisburg (2007)
Trenér: Duisburg (2006–2009)
Zápasy v Kometě: 383
Reprezentace: 42 zápasů (účast na OH v Lake Placid, 3x na mistrovství světa)
Rodina: manželka Petra; syn Lukáš a dcera Karina
Zajímavost: za své kousky na ledě jej přezdívali Tulák nebo Hexer (Čaroděj); v Německu drží rekord – do branky se postavil v osmačtyřiceti. Chytal 49 vteřin
#nahled|http://g.denik.cz/50/f4/ftg_hokej_karel_lang_golman_kometa3_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/f4/ftg_hokej_karel_lang_golman_kometa3.jpg|Největší turnaj kariéry zažil Karel Lang na Kanadském poháru v roce 1981.#
#nahled|http://g.denik.cz/50/f4/hokej_karel_lang_golman_kometa2_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/f4/hokej_karel_lang_golman_kometa2.jpg|Hokejisté v semifinále prohráli se Sovětským svazem 1:4 a československý reprezentant se po utkání zdravil s legendárním gólmanem sborné Vladislavem Treťjakem.#

Autor: Tomáš Svoboda

22.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies