VYBERTE SI REGION

Kopenec tykal Masopustovi . I když mimo trávník Bývalý brněnský útočník Jan Kopenec

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL…/– Bývalý brněnský útočník Jan Kopenec odehrál v nejvyšší fotbalové soutěži 246 zápasů a se Zbrojovkou získal jediný mistrovský titul.

5.5.2011 2
SDÍLEJ:

Bývalý brněnský útočník Jan Kopenec.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Jeho jméno nepatří k nejznámějším členům základní sestavy brněnských mistrů ligy z roku 1978, přesto má mezi nimi jeden primát. Pouze někdejší fotbalový útočník Jan Kopenec si s tehdejším trenérem Zbrojovky Josefem Masopustem zahrál v mistrovském utkání.

Naskočili spolu v začátcích Kopencovy kariéry v Dukle Praha. „Každý jsme za mlada měli sen a právě na Masopusta jsem se díval v televizi a žasl. Najednou jsme spolu hráli. Byl jsem bažant, on přesně o osmnáct let starší. Na věk se mě ptal jednou v letadle nad severním pólem, když s námi cloumalo,“ vybavuje si po víc než čtyřiceti letech Kopenec.

V pražském armádním klubu spolu strávili necelou sezonu před Masopustovým odchodem do Belgie. Pak se opět setkali ve Zbrojovce, kam si jej tehdejší kouč vytáhl z druholigového Jablonce. „Byl jsem znechucený a uvažoval o konci kariéry. Najednou se ozvala Zbrojovka, což si prosadil trenér Masopust i proti nevoli funkcionářů,“ podotýká nyní jedenašedesátiletý důchodce.

Nedůvěru tehdejšího vedení zmrazil vynikajícími výsledky v mistrovské sezoně, kdy z pozice levého křídla nastřílel osm branek, což znamenalo jeho nejúspěšnější ročník v kariéře. „Funkcionáři by trenérovi dali, kdybych neválel. Jenže jsem naštěstí chytil fazonu jako nikdy a sezona vyšla. Kouč Masopust neměl potíže můj příchod obhájit,“ usmívá se Kopenec.

S legendárním trenérem i fotbalistou Masopustem si mimo hřiště dokonce tykal. „Na veřejnosti byl pro všechny pan trenér nebo tréňa. Bydleli jsme však nad sebou v Králově Poli a když jsme se potkali třeba na sklence, nevykali jsme si,“ ušklíbne se.

Kopenec se narodil v Lubech u Chebu, až ve třech letech se přestěhoval na jih Moravy. „Moji rodiče se po válce vydali osídlovat pohraničí. Byli mladí, plní elánu a když si mě ufachčili, vrátili se do Brna. Ani pořádně nevím, kde Luby jsou,“ krčí rameny.

Už v osmi letech začal jako žák ve Zbrojovce a v sedmnácti debutoval v nejvyšší československé soutěži. „Pamatuju si, že jsem poprvé nastoupil v Košicích, prohráli jsme asi 0:2. Šel jsem na plac jako střídající hráč, za trenéra Kolského totiž mladí nehráli,“ poznamenává.

Hrál s Bubníkem

V kabině narazil na legendy nejen brněnského sportu – fenomenálního „obojživelníka“ Vlastimila Bubníka, Karla Lichtnégla, Karla Kohlíka nebo Františka Schmuckera. „Odjakživa jsem byl takový odrzlý fotbalista. Jasněže jsem k nim choval úctu, ale všichni mi hned nabídli tykání. Jde o vynikající chlapy, s nimiž stále chodíváme na pivko,“ pokračuje.

S brněnským celkem ovšem Kopenec hned po prvním ročníku v lize sestoupil. „Asi v posledním zápase sezony jsem nastoupil od začátku proti Dukle Praha. Její trenér Musil se mě pak ptal, kdy rukuju na vojnu. Usmál jsem se a odpověděl, že mám ještě čas, že až za rok. A on mi povídá: Už nemáš! Po sestupu jsem šel do Prahy a zahrál si s Masopustem,“ popisuje Kopenec.

Po srpnových událostech v roce 1968 putoval zpátky do Brna, tehdy druholigového. „Chtěl jsem zůstat v Praze, což mi komáři zakázali. Navíc se nevědělo, co s Duklama bude, takže jsem se na příkaz strany vrátil zpátky. Nelíbilo se mi to kvůli druhé lize, přitom jsem měl nabídku z Kladna,“ vypráví Kopenec.

Nejvyšší soutěž si opět zahrál v roce 1971, kdy Zbrojovka postoupila. Trenér Zdeněk Hajský sázel na mladé, které dirigovali zkušení borci v čele s Jánem Popluhárem. „Měl jsem se od nich co učit, ale kolena se mi nikdy neklepala,“ povídá.

Po příchodu kouče Havránka přestal nastupovat, navzájem si nepadli do oka. „Nikdy neřeknu, že šlo o špatného trenéra, jenže všichni se nemůžeme mít rádi. Nemusel mladé hráče a i když jsem v zimní přípravě nasázel nejvíc gólů, seděl jsem na lavičce. Proto jsem chtěl pryč. Když jsme se však potkali jako staří v Praze, mluvili jsme s Františkem Havránkem bez problémů,“ upozorňuje někdejší útočník.

Ihned se ozval klub Bohemians, ale Zbrojovka jej uvolnila do Jablonce. „Nejspíš za mě Bohemka nenabízela tolik peněz. Sbalil jsem se a odešel do Jablonce, který po roce spadl do druhé ligy. Zpátky mě vytáhl až Masopust,“ opakuje.

Do Brna přišel na začátku mistrovské sezony, ve které nevynechal jediné utkání. Zasloužil se tak o historický titul Zbrojovky. „Patřím k lidem, co vzpomínají rádi. Splnil se mi klukovský sen, když jsme vyhráli. Navíc se ze zábavy stala moje práce a za komárů jsme se moc nenadělali. Pracuju až teď v důchodu,“ usmívá se Kopenec.

V mistrovském týmů vytvořil úderné útočné trio s Karlem Kroupou a Petrem Janečkou, které tehdy Brnu záviděla celá liga. „Kluci dávali góly, občas jsem se taky trefil. Do vápna chodily centry a Karel zakončoval. Seděl nám styl, který nám kouč Masopust naordinoval. Mužstvo bylo dobře poskládané,“ lebedí si i po letech. V další sezoně nastoupil ke třem utkáním v Poháru mistrů evropských zemí, v němž Brno ve druhém kole vypadlou s Wislou Krakov.

Čtvrtfinále UEFA

O rok později nakoukl do Poháru UEFA. Ve čtvrtfinále Zbrojovka narazila na pozdějšího vítěze, německý Eintracht Frankfurt. Kopenec dal v domácí odvetě před čtyřiceti tisíci diváky branku, ale výhra 3:2 po předchozí porážce 1:4 na postup nestačila. „Při mém gólu u mě stál Bruno Pezzey (vynikající rakouský obránce – pozn. red.), kdyby zvedl svou dlouhou nohu, vykopne mi zuby, ale zavčas ji stáhl,“ vzpomíná fotbalista, který za Zbrojovku odehrál osm sezon. Ve 173 utkáních vstřelil 23 branek.

Když skončil kouč Masopust, uzavřela se záhy i jeho brněnské éra. „Vedení si nás pár zavolalo a řekli, že omlazují mančaft, se starými nepočítají. Našel jsem si hned angažmá v druholigovém Frýdku–Místku,“ líčí svůj konec ve Zbrojovce.

Potom odešel do Slušovic, kde už se neživil pouze fotbalem. „Naše výuční listy byly k ničemu, ve třiceti jsem si připadal v hokně jako úplný nováček. Pracoval jsem u stavebního podniku jako dispečer a nákupčí materiálu. Uměl jsem telefonovat i řídit, k tomu jsem měl spoustu známých. Vždy ve středu a ve čtvrtek jsem vzal faktury, zavezl je do Slušovic a šel na trénink,“ usměje se Kopenec.

Potom hrál ještě v nižších soutěžích v Blansku, Domašově nebo v Rakousku. „Tým nedaleko Gmündu se jmenoval Bílý balet, hráli jsme tam s Karlem Kroupou. A v devětatřiceti jsem úplně skončil. Teď už nastoupím maximálně za staré pány nebo Bolkovu jedenáctku,“ vykládá fotbalista, který v nejvyšší soutěži posbíral 246 startů a 26 gólů.

Nastupoval také za dorosteneckou reprezentaci, národní tým do třiadvaceti let nebo ČSSR B. „V mládežnických mužstvech jsem hrál třeba s Pivarníkem nebo Jurkaninem. Dřív mě mrzelo, že jsem za áčko nikdy nenastoupil, s odstupem času jsem soudný. Kdybych víc makal, možná jsem se dostal dál, své hranice však nikdo nepřeleze,“ vykládá.

Kopenec se věnuje i trénování na nižší úrovni, vedl Kohoutovice, Cvrčovice, nyní působí v 1. B třídě na lavičce Svratky Brno. „Už jsem nechtěl, ale přišli za mnou známí z Boby a přemluvili mě. Připadám si, že skoro vedu svá vnoučata,“ rozesměje se.

V důchodu nezahálí, občas vezme zavděk brigádou. „Když nic nemusím, všechno víc baví. Sem tam něco zavezu s autodopravou, jinak spravuju barák,“ přibližuje náplň volného času Kopenec.

Díky stálému aktivnímu sportování překonal vážné zdravotní potíže, před dvanácti lety prodělal infarkt. „Pohyb považuju za nejlepší relax. Odpočinu si na procházce se psem po lese, zajdu na hříbky. Rád jezdím na kole a plavu. Škoda, že jsem se nenarodil někde v Itálii u moře. Sluníčko mám rád, jezdíme tam na podzim s manželkou za přáteli,“ doplňuje.

A co říká na současnou Zbrojovku, která je v lize předposlední? „Pokud máme čas, scházíme se na stadionu a diskutujeme o fotbale. I když jde o byznys, nemůže se podnik pustit do krachu. Je to škoda a mám o záchranu obavy. Pokud Brno z ligy spadne, znamená to na dlouho její konec v lize,“ strachuje se.

Jan Kopenec

Narozen: 17. července 1949
v Lubech u Chebu
Sport: bývalý fotbalový útočník
Momentální profese: trenér Svratky Brno (1. B třída)
Kariéra: Zbrojovka Brno, Dukla Praha, Jablonec, Frýdek-Místek, Slušovice, Blansko, Domašov
Největší úspěchy: titul mistra Československa se Zbrojovkou 1978, čtvrtfinalista Poháru UEFA 1980
První liga: 246 zápasů/ 26 gólů
Reprezentace ČSSR: dorost: 9/2, U-23: 1/0, B tým 2/0
Rodina: manželka Alena, dcera Lucie (32), synové Marek (40) a Pavel (27)
Zajímavost: Josefa Masopusta zažil nejen coby trenéra, ale jako jediný z mistrovského kádru Zbrojovky také jako spoluhráče v Dukle Praha v sezoně 1967/1968

Autor: Jaroslav Kára

5.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Za zločin přišel trest: Zbrojovku čeká boj o udržení

Brno /INFOGRAFIKA/ - Pro vedení brněnského fotbalového klubu přichází po zpackaném podzimu rozhodující fáze sezony. V zimní přestávce potřebuje Zbrojovka ulovit posily, které ji zvednou ze čtrnácté pozice v první lize.

AKTUALIZUJEME

Přítele své sestry střelil do obličeje, úmyslně, tvrdí obžaloba

Brno - Přítele své sestry střelil jednadvacetiletý muž v Cetkovicích na Blanensku podle obžaloby do obličeje, u brněnského krajského soudu se v úterý zpovídá z pokusu o vraždu. Mladíkovi hrozí 10 až 18 let vězení. Muž popírá, že by střílel úmyslně. Poškozený a jeho matka žádají jako odškodné celkem 11 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies