Přišel do Brna na začátku září místo Ludevíta Grmely, aby zastavil sérii pěti porážek v řadě a nasměroval tým k vyšším příčkám v první fotbalové lize. Premiéru na hřišti pražské Dukly si trenér Václav Kotal odbyl bez bodu, v následujících osmi zápasech jich získal jedenáct. Výkony se zlepšily, přesto Zbrojovku po podzimu na dvanácté příčce dělí od patnácté Ostravy jen skóre. „Kdyby nebylo posledních dvou kol, hovoříme o spokojenosti, takhle bohužel není," připomíná jedenašedesátiletý kouč v rozhovoru pro Deník Rovnost porážku 1:3 s Plzní a remízu 1:1 s Bohemians 1905.

Takže před Zbrojovkou stojí opět záchranářské jaro?

Vzhledem k vyrovnanosti tabulky jsme v bezprostředním ohrožení sestupu a musíme tak pracovat. Věřím, že po kvalitní zimní přípravě budou výsledky lepší. Zapracujeme mnohem víc na silovém základu, protože ze síly všechno vychází. Musíme udělat všechno pro to, abychom na jaře zvýšili hlavně výkonnost mužstva na soupeřových hřištích, která jsou i pro mě nevyzpytatelná. Nevím, jestli je příčina kondiční, či mentální. Musíme se vyrovnat se situacemi, kdy jsme vedli.

Proč to podle vás venku nejde?

Obecně jsme málo využívali šance, což je o sebevědomí hráčů. Naopak v Boleslavi jsme gól dali, do té doby jsme hráli velmi dobře, jenže po něm se najednou začneme strachovat, nebo si už myslíme, že zápas je rozhodnutý. A není. Když dáte vedoucí gól na hřišti soupeře, mobilizujete domácí do mnohem většího nasazení, s tím jsme potom měli problém. Nedokázali jsme se vyrovnat s větší agresivitou a nasazením soupeře. V důrazu v osobních soubojích máme největší rezervy.

Domácí zápasy se vám zamlouvaly?

Doma jsme prakticky v žádném nepropadli, na tom lze stavět. Trošku zvláštní byl duel s Plzní, který bohužel dopadl, jak dopadl. Těžko se mi k němu vyjadřuje, protože podle mě měl skončit nejhůř remízou. Kdybychom měli o bod dva víc, situace je úplně jiná.

Na jaký největší problém jste při vašem angažmá narazil?

Nejzávažnější je strašně úzký kádr vinou zranění. Traoré a Kaščák jsou asi největší ztráty, protože záložníci jsou určující element mužstva, všechna práce tak zůstala na Zavadilovi. Ukázalo se, že pro jednoho hráče je velmi složité zvládnout všechny role. Neměli jsme konkurenci na jednotlivých postech, v některých utkáních jsme neměli ani čtrnáct hráčů, kteří připadají v úvahu. Přivedli jsme Košťála a Fischera a oba se stali důležitými oporami mužstva.

V útoku nemáte příliš alternativ, uvítal byste posilu?

Teď jsem sledoval Standu Vávru v juniorce, což je jeden z hráčů, kterého už jsme nastálo přeřadili do A mužstva. Věřím, že bude patřit k těm, kteří útočnou fázi zkvalitní. Hlavně potřebujeme, aby se zapojovali středoví hráči. Když se podíváte i na Spartu, její nejlepší střelec je Hušbauer, který je záložník. Na gólové produkci mužstva se musí podílet mnohem víc hráčů.

Proč Zbrojovka zaostává za prvoligovým nováčkem Znojmem?

Znojmo má svou tvář, protože si postup vybojovalo, prošlo vývojem a musí mít kvalitní hráče. Nechci říkat, že se Brno posunulo do ligy násilně, pochopitelně využilo šanci na postup, ale mužstvo nebylo vybudované zevnitř. Teď musíme zapracovat na tom, aby mělo vnitřní sílu a zvládalo utkání devadesát minut. Je to proces. Nemáme prostředky ke koupi jedenácti kvalitních hráčů, teď tým budujeme, aby jeden hráč vyhovoval druhému. Jde o princip stavebnice a skládáte podle možností, jaké máte. Brno by každopádně mělo vytvořit takové podmínky, aby se sem všichni báli jezdit.

Zalitoval jste zatím, že jste přijal nabídku Brna?

Beru to jako práci a z principu jako ocenění. Brno bylo první mužstvo, které měnilo trenéra, a když osloví vás jako volného kouče, člověk si toho váží. Byl jsem první náhradník v lize. Samozřejmě šlo o těžké rozhodnutí, ale při pohledu na kádr jsem věřil a prakticky jsem ani nepřemýšlel, jestli nabídku přijmout. Zaujala mě.

Vyhledáváte odpočinek od fotbalu, nebo se ho nevzdáte ani v době volna?

Věnuju se hlavně rodině, protože mám šestiletého vnuka, který taky začíná sportovat. Mám hodně kamarádů v Rakousku, občas si tam uděláme výlet, ale samozřejmě pořád sleduju věci kolem fotbalu, protože jím prakticky žiju.

Takže se od fotbalu neodtrhnete ani přes svátky?

Sleduju zahraniční soutěže, protože se hrají až do konce roku. Mám mužstva, která preferuju. Než jako fanoušek se dívám spíš jako trenér na zajímavosti, jimiž můžu obohatit svou práci.

Sledováním jakých týmů si zpestřujete volno?

Dlouhodobě mám rád Juventus, i když v letošním roce jsem na jeho zápasy tolik času neměl. Samozřejmě sleduju i německé giganty, bylo fantastické, co hrály Bayern Mnichov a Dortmund v útočné fázi. Bayern se zlepšuje i v obraně, díky čemuž získal všechny trofeje, které lze. Inspirace v Evropě se určitě nabízí veliká. Bylo by hezké něco přenést. (úsměv)