VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lasota se divil, když ho v Itálii učili hlavičkovat

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Fotbalový cestovatel vstřelil gól Uruguayi, o zápasy ve druhé italské lize jej připravilo zranění břicha a už pět let se živí jako dlaždič.

17.11.2012
SDÍLEJ:

Edvard LasotaFoto: DENÍK / Archív

Pochází ze Slezska, ale mnohokrát svůj osud spojil s jižní Moravou. Bývalý reprezentant Edvard Lasota se proslavil jako cestovatel. Fotbalové stopy po sobě zanechával nejen v domácí soutěži, ale díky patnácti startům za národní tým i po celém světě. V drtivé většině případů totiž nastupoval proti exotickým protivníkům typu Kuvajtu nebo Spojeným arabským emirátům. Uruguay dal dokonce gól. K vytouženému, leč prokletému angažmá v Itálii vykročil právě z jihu Moravy.

Fotbalový život univerzálního hráče se točil kolem návratů. Před 41 lety se narodil v Třinci, kde chtěl kariéru ukončit. Místo toho definitivně vyzul kopačky až ve Vyškově, téměř na dohled od „jeho" Drnovic. Z vesnického klubu totiž v roce 1995 nakoukl i do reprezentace. „Parta v Drnovicích byla neskutečná. Ve čtyřiadvaceti letech jsem byl nejmladší člen základní sestavy. Všichni jsme tam žili jako rodina," vzpomíná bývalý hráč, který před fotbalem zkoušel hokej a gymnastiku.

„Na prvním mě nebavilo brzké vstávání, u druhého mě bolelo protahování," směje se.

Šance pro mladíka

Radost z rozhodnutí měli třinečtí fotbalisté. Ale až o pár let později. V tehdejší třetí lize musel povinně nastupovat jeden osmnáctiletý mladík a právě Lasota se hodil kouči Jánu Zacharovi do plánů.

Do sestavy se ovšem hodil i brněnské Zbrojovce, které se mladý rychlík zalíbil. A první den porevolučního roku 1990 tam podepsal profesionální smlouvu. Na jihu Moravy toho ale moc nestihl a stěhoval se na vojnu. „Pochopil jsem tehdejší rčení Janovice nikdy více, radši kulku do palice. A to jsem v kasárnách strávil pár dní, než jsem se přesunul do Tábora," připomíná Lasota nepopulární destinaci u hranic s Německem.

Po třech měsících ve třetí lize se stěhoval do pražské Dukly, kde se potkal s hráči jako Karel Rada, Daniel Šmejkal nebo Günter Bittengel. „Tohle byla výborná vojna. Užívali jsme si i pozápasové úniky z kasina," směje se.

Místo nabídky Slavie pak Lasota volil návrat zpátky do druholigového Brna. „Říkali si, že jsem blázen. Ale kdo ví, jak bych tam dopadl. Za chvíli přišly Korbelovy milionové přestupy…" upozorňuje.

Zbrojovka druhou ligu vyhrála a v posledním ročníku nejvyšší federální soutěže obsadila osmé místo. „Jako finalista poháru jsme si zajistili postup do Evropy. Hráli jsme proti Leverkusenu. Věřili jsme, že tahle parta něco dokáže," povídá člen vyhlášené zálohy Kocman Svoboda Kufa Lasota.

„Brno mi přirostlo k srdci. Je to takový stát ve státě. Třeba i díky hantecu," usmívá se.

První část jihomoravského snu ale skončila na jaře roku 1994. Vyměnil jej za hanácký dres a za lepší podmínky. „Mám Karla Kroupu rád, ale jako manažer byl strašná držgrešle. V Sigmě jsem si vydělal podstatně víc," přiznává.

V Olomouci se ale nepohodl s trenérem Radolským a přivítal nabídku Drnovic. Mezi partou zkušených hráčů si fotbal zase užíval. Ve 43 zápasech dal devět gólů, dostal první pozvánku do reprezentace a po mistrovství Evropy si jej jako náhradu za Karla Poborského a další opory vyhlédla Slavia. „Nabídku jsem vzal i díky trenéru Ciprovi. Taky jsem si uvědomoval, že od sešívaných je to do nároďáku mnohem blíž než z Drnovic," připomíná hráč s bilancí 298 ligových zápasů.

Pražané se s odchodem čtyř opor vyrovnávali těžce. V kvalifikaci o Ligu mistrů dostali pětigólový výprask od Grasshoppers Curych. „To byla facka. Navíc po reprezentačním zápase s Islandem jsem putoval v lize rovnou na tribunu. Ale dostal jsem zase šanci. Jako krajní bek," připomíná netradiční roli.

V Edenu si vedl tak dobře, že se na dva roky zabydlel v reprezentaci. V roce 1997 si dokonce zahrál na Konfederačním poháru FIFA. „To byly nejkrásnější okamžiky. Dal jsem rozhodující gól Uruguayi v zápase o třetí místo, utkal se s Brazilci, kteří hráli v plné palbě," vzpomíná na souboje s Ronaldem a Romáriem. Nebo slavným obráncem Cafú, kterého u lajny Lasota zesměšnil housličkami.

Za půl roku měl v kapse smlouvu s italskou Reggianou. V Serii B si ale kopl jen dvakrát. „Už předtím jsem měl problémy s břichem. A po čtrnácti dnech v Itálii mi praskl úpon. Ale podmínky jsem měl stokrát lepší," přiznává.

Víc než na rok musel na fotbal zapomenout, do formy se dostával v Opavě. Jeho zaměstnavatel se mezitím propadl o patro níž. „Serie C neměla s fotbalem nic společného. Všechno se točilo kolem taktiky. To nemám rád. Klepal jsem si na čelo, když mi nějaký borec vysvětloval, kam mám odhlavičkovat balon po rohu," kroutí Lasota hlavou.

Vzal zavděk nabídkou Drnovic, kam se vrátil i bývalý majitel Jan Gottvald. „Bez podpory Chemapolu už to bylo něco jiného. I Gottvaldovo chování. Následný prodej devíti hráčů do Příbrami byl už opravdu hodně zvláštní," mračí se.

Konec kvůli zdraví

Nejdelší souvislou část kariéry následně strávil ve Zlíně, se kterým v té době pořádně strašili první ligu. Vrcholovou kariéru zakončil v roce 2007 v Třinci. Kvůli zdraví. „Už se mi nechtělo za tři roky šestkrát začínat," prohlašuje střelec 58 ligových gólů, který se rozloučil ve Vyškově.

Místo fotbalu se začal věnovat dláždění. „Dělám to už pět let. Baví mě to," tvrdí.

Edvard Lasota

Narozen: 7. března 1971 v Třinci.

Výška: 176 cm.

Kariéra: Třinec (1979-1989), Brno (1990), Tábor (1990), Dukla (1990-1991), Brno (1991-1993), Olomouc (1994), Drnovice (1995-1996), Slavia (1996-1998), Reggiana (1998-1999), Opava (2000), Reggiana (2000-2001), Drnovice (2001-2002), Zlín (2002-2006), Třinec (2006-2007), Bystřice nad Olší (2007), Vyškov (2007-2008).

V lize: 298 duelů, 58 gólů.

V reprezentaci: 15 duelů, 2 góly.

Největší úspěchy: Vítěz Poháru ČMFS (1997), 3. místo na Konfederačním poháru FIFA (1997), vítěz Kirin Cupu (1998).

Rodina: podruhé ženatý, otec čtyř dětí.

Zajímavost: Před pěti lety začal pracovat jako dlaždič. U této profese vytrval dodnes.

Autor: Michal Čejka

17.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Miloš Kratochvíl.

Posila Zbrojovky Kratochvíl: Nářečí v Brně? Občas mám problém

Policisté pátrali po čtrnáctiletém chlapci a jeho dvouleté sestře. Obě děti nakonec vypátrala maďarská policie na letišti v Budapešti.

Pohřešované děti z Brna našla policie v Budapešti. Chtěly navštívit otce

Střecha ve tvaru vlny. Stavba akvaparku za Lužánkami začne za dva roky, zní plán

Brno /VIZUALIZACE, ANKETA/ – Představitelé Brna vybrali podobu akvaparku za Lužánkami. Jeho střecha má připomínat vlnu. Předpokládaná cena je kolem půl miliardy korun. Už letos přibude wellness centrum.

Odborníci na životní prostředí: prach v Brně způsobí ročně až stovku úmrtí

Brno – Denně skončí v brněnských nemocnicích dva lidé s dýchacími obtížemi. „Na vině je znečištěný vzduch,“ upozornil lékař Miroslav Šuta. Centrum pro životní prostředí a zdraví, v němž působí, v úterý zveřejnilo analýzu zdravotních rizik spojených se znečištěním ovzduší v Brně. Množství polétavého prachu podle něj výrazně překračuje limity dané zákonem i evropskými směrnicemi.

Soutěžte o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky v sezoně 2017/2018!

Brno - Chcete lístky na páteční zápas proti Baníku Ostrava? Soutěžte s Deníkem Rovnost. Stačí odpovědět na jednoduchou otázku.

V podkroví můžete mít své království

Bydlení na košické Hlavní ulici vyhledávají nejen zahraniční studenti, ale také manažeři pracující v nedalekých administrativních centrech. Zážitek z bydlení v centru města přináší originálně zrekonstruované podkroví starého měšťanského domu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení