VYBERTE SI REGION

Maťašovský: V Břeclavi chci založit fotbalovou akademii

Břeclav, Brno /ROZHOVOR/ – Třiadvacetiletý Břeclavan Martin Maťašovský se ohlíží za dvěma lety svého působení ve vedení brněnské Zbrojovky. S tou se nyní loučí. Nudit se však nebude a prozrazuje své další plány.

21.12.2012 1
SDÍLEJ:

Martin Maťašovský.Foto: DENÍK/Martin Daneš

Dva roky už se třiadvacetiletý Břeclavan Martin Maťašovský pohybuje ve velkém fotbale. Ze studenta vysoké školy se prakticky ze dne na den stal výkonný ředitel prvoligové Zbrojovky Brno. Zažil s ním pád do druhé ligy i postup zpět mezi elitu. Ve fotbalovém klubu se ale břeclavský rodák rozhodl ke konci roku na vlastní žádost skončit. „Pokusím se rozjet projekt fotbalové akademie v Břeclavi," tvrdí Maťašovský.

Vždy jste se „motal" hlavně okolo hokeje. Kdy přišel ten zlom, že jste přešel k fotbalu?

Zlom nastal v létě roku 2011, kdy jsem byl oslovený ještě tehdejším majitelem fotbalového klubu, že by měl zájem o mé služby. Jelikož jsem studoval Sportovní management na VUT v Brně a nějakou předchozí praxi v sportovním klubu jsem měl, věděl jsem, že mám klubu co nabídnout, a můžu ho někam posunout. Šel jsem do toho.

Před nějakou dobou jste ale podal žádost o ukončení vašeho působení ve Zbrojovce. Co vás k tomu přimělo? A kdy ve Zbrojovce končíte?

Sehrálo v tom roli několik věcí. Ta zásadní je, že jsme se začali názorově rozcházet s některými členy vedení. Do Zbrojovky jsem šel s určitou koncepcí a strategií, kterou se mi nějakou dobu dařilo plnit. Pak přišel zlom a zmiňovaná neshoda názorů. Nemám potřebu působit v klubu na vysoké úrovni a být členem nejvyššího managementu pokud bych měl jen přihlížet a vnitřně bych nesdílel některé názory. Další roli v tom hrála má časová vytíženost. Po večerech jsem dodělával školu, pak mi nezbývalo moc času na sebe, na rodinu, a na to, co mě baví.

Jaká byla hlavní náplň práce ve Zbrojovce jako výkonného ředitele?

Vedl jsem ekonomického, provozně-obchodního a marketingového oddělení klubu.

Můžete to trochu specifikovat?

Ano. Řídil jsem tok financí v klubu a řešil všechny záležitosti, které se týkaly ekonomiky klubu. Byl jsem odpovědný za marketing klubu, za prezentaci klubu na veřejnosti, ale také za technickou připravenost stadionu a funkčnost všech systémů, které jsou spojené s mistrovským utkáním a celým chodem klubu.

Když se ohlédnete, co berete za největší úspěch za necelé dva roky v brněnském fotbale? Čeho jste dosáhli kromě postupu do nejvyšší soutěže?

Již jste to zmínil. Největším úspěchem byl návrat mezi českou elitu. Podařilo se nám to za jedinou sezonu, i když to v zimní přestávce vůbec nevypadalo. Z mého pohledu další úspěch je vybudování kvalitního fanshopu, a tím mnohonásobné zvýšení v oblasti prodeje reklamních suvenýrů a předmětu, které reprezentují Zbrojovku. Dále se povedlo zavést efektivnější systém na prodej permanentek a vstupenek, podařily se snížit náklady klubu v jednotlivých oblastech a vytvořit nové webové stránky na míru. S tím jde ruku v ruce zkvalitnění propagace a prezentace brněnské Zbrojovky. Jako poslední bych zmínil úspěšné nastartování marketingových aktivit.

Co považujete za neúspěch, lépe řečeno, co jste nedokázal dotáhnout dokonce?

Samozřejmě, i takové věci jsou. Zmíním neúčast Atlética Madrid na oslavách sta let, které proběhnou příští rok, ale také problém s nedostatkem tréninkových ploch pro mládežnické týmy či otázku technické stránky stadionu. Na všem, tedy kromě zápasu s Atléticem, budou pracovat mí následovníci dále.

Fanouškem Zbrojovky zůstanete nadále?

Samozřejmě. Rád zavítám na Srbskou i na venkovní utkání Brna. Zbrojovku mám rád a nestydím se na sebe vzít její šálu.

Není to dávno, co se ve Zbrojovce měnilo vedení klubu. Neměl jste obavy, že budete také obětí této výměny?

Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Ovšem věděl jsem, že pro Zbrojovku dělám maximum, za mou prací si stojím, a jsem přesvědčený, že byla kvalitní. Žádná změna se mě v tu dobu proto nedotkla.

Jak tehdy vypadal váš pracovní den? Trávil jste ho v kanceláři, na stadionu nebo i v terénu?

Většinu času jsem trávil v kanceláři, ze začátku pak ještě na tréninkovém centru mládeže a v neposlední řadě v terénu na různých schůzkách. Nemůžu popsat přesně můj pracovní den. Jako každá manažerská pozice, tak i ta má vyžadovala určitou flexibilitu. Jednou jsem byl v práci třeba čtrnáct hodin, jindy zase jen dopoledne.

Sledoval jste kromě výkonů Zbrojovky i jiné fotbalové zápasy? Třeba utkání brněnské juniorky nebo třetiligová utkání Břeclavi, odkud pocházíte?

Ano. Viděl jsem většinu domácích utkání brněnské juniorky, která má mimochodem fantasticky rozjetou sezonu. V Břeclavi jsem byl na několika zápasech třetí ligy, a pokud mi to čas dovolil, párkrát jsem navštívil i utkání dorostenecké ligy, kde mám pár kamarádů.

Jak často jste se při práci výkonného ředitele Zbrojovky dostal do školy?

Rozvrh na vysoké škole jsem si nastavil na pozdní odpoledne a večer, tudíž když všichni odpoledne odjížděli z práce domů, já jel studovat na univerzitu. Moc času na studium nezbývalo, ale s pomocí spolužáků se mi to podařilo zvládat.

Kromě fotbalu se věnujete i hokeji, který jste dříve hrával. Berete do rukou ještě vůbec někdy hokejku?

Ano, ale jen symbolicky. Trénuji v Brně studenty na VUT, tedy jednou týdně jsem na ledě. Ale kdy jsem hrál poslední zápas, to marně vzpomínám. (smích) Začíná mi to ale pomalu chybět a občas zvažuji, jestli bych si nezahrál ještě nějaký ten krajský přebor.

Ale na hokej do Břeclavi občas zavítáte, ne? Jak hodnotíte výkony Lvů?

Určitě, když jsem v Břeclavi a zrovna se hraje, na zápas zajdu. Překvapil mě příjemný začátek, i když se pak dostavily nějaké neúspěchy. Ale to je tak vždy. Jednou jste nahoře a jednou dole. Břeclav má mladé mužstvo, to může být výhoda do budoucna. Malinko pozitivněji bych hodnotil, kdybych viděl v týmu o něco málo více Břeclaváků. Podle mě by totiž v takovýchto soutěžích, ať už fotbal, hokej, měli dostávat největší šance právě odchovanci. Problém ale vidím v tom, že se v každé kategorii hraje jiný systém hry a přechod hráčů mezi těmito věkovými kategoriemi pak není hladký. Mladí hráči pak mají více problémů se s hrou mužstva vyrovnat a zvykat si na ni. Trenér je mnohdy ani nepodrží, protože si to neuvědomí. To je třeba i příklad dorosteneckého a mužského fotbalu v Břeclavi.

Brusle ale také obouváte, když pískáte druholigové zápasy nebo krajské soutěže, ne? Jak často to je?

V poslední době hodně často. Jsou týdny, kdy pískám čtyřikrát týdně, ale v průměru vyjíždím dvakrát nebo třikrát. Jsem na nominační listině rozhodčích druhé ligy, ale když zrovna není hrací den nebo volno, pískám třeba nižší soutěže nebo soutěže dorostu a juniorů.

Co vám pískání hokejových zápasů dává? Neříkejte, že radost. Rozhodčí je přece vždy terčem nadávek diváků…

Hodně mě to dává, něco i bere. Hokej je vzrušující hra, kde nechybí energie, rychlost a kontakt. Pískání je mým koníčkem a myslím si, že je to ideální průprava k mému životu. Dává mě fyzickou zdatnost i psychickou odolnost, učí mě to rozhodovat a posoudit různé situace v minimálním čase. Pískání u mě znamená zodpovědnost, soustředěnost, připravenost a nestrannost, dodržování pravidel, a to se slučuje s mým vnitřním přesvědčením. Je to pro mě určitá výzva a seznámím se u toho se spoustou zajímavých lidí. Na druhou stranu mi to bere čas, který bych mohl trávit s rodinou a kamarády.

Máte tedy vůbec volný čas?

Toho volného času moc nebylo. Když jsem ho měl, snažil jsem se udělat něco doma a být s rodinou, přítelkyní a kamarády. Po novém roce bych se chtěl začít věnovat i sobě. Trochu sportovat, relaxovat a dát tělu zpět to, o co jsem ho necelé dva roky šidil.

Nebudete se po vašem odchodu ze Zbrojovky trochu nudit?

To určitě ne. Budu pokračovat se spoluprací s Kanadským hokejovým svazem a zajišťovat pobyty jejich hráčů v Evropě. Hned po svátcích odjíždím do Mnichova, kam přiletí jeden hokejový tým z Kanady. Mají mezinárodní turnaje a zápasy v Česku a Rakousku, budu s nimi cestovat jako průvodce. Vrátím se 6. ledna a než mi začne opět škola, budu mít chvíli na „restart". Do budoucna mám rozdělané i další projekty.

Můžete nastínit jaké?

Jedním z projektů je uspořádání fotbalové akademie tady v Břeclavi. Naše město k tomu má dobré podmínky, já jsem za dva roky sesbíral celou řadu zajímavých kontaktů. Pokusím se to propojit a nabídnout fotbalistům z jižní Moravy kvalitní výuku a k tomu odpovídající zázemí. Hráči musí mít určité vzory, pokusím se o to, aby celý odborný program mladých fotbalových nadějí zaštítili osobnosti z řad dlouhodobých aktivních i vysloužilých hráčů týmů Gambrinus ligy. Nechci tvořit jeden z dalších fotbalových kempů, ale něco co bude výjimečné a bude mít přidanou hodnotu.

Chápu správně, že chcete tento projekt dělat v Břeclavi?

Ano. Pokud se tento projekt uskuteční, tak já budu ten, kdo vyvine maximální úsilí o to, aby byl v Břeclavi. Může to pomoci nejen podnikatelské sféře ve městě, ale také reprezentaci města samotného.

Kdy by měl být tento projekt připravený?

Pokud půjde vše podle plánů, tak se rozjede přibližně za půl roku.

Autor: Martin Daneš

21.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies