VYBERTE SI REGION

Na fotbalové exhibici v Drnovicích Siegl potvrdil pověst obávaného střelce

Drnovice /ROZHOVOR/ - Oboustranně opatrný začátek a pak i poločasový výsledek 3:1 pro domácí naznačily, že páteční fotbalová exhibice FC Petra Drnovice a FC Boby Brno, týmů z devadesátých let, nemá předem napsaný scénář. „Nic se neděje, v poločase to otočíme," najisto věděl Patrik Siegl a hned po výměně stran šel spoluhráčům příkladem, když snížil na 3:2. Byla to Sieglova klasika, přesná tvrdá střela ze střední vzdálenosti těsně „nad ledem". Na přohře Boby 2:6 nic nezměnila, ale stála za to.

10.8.2015 1
SDÍLEJ:

Patrik Siegl.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Pořád to máte v noze. Kde takovou radost rozdáváte v současné době?

Kdepak, už to není, co to bývalo. Ale máte pravdu, ta střela mohla z tribuny vypadat hezky. Teď ještě hraju v Rakousku, v Krestenu. Je to pátá nejvyšší soutěž, úrovní asi jako naše divize. Taky tam trénuju malé kluky. Takže pořád pendluju na lince Česká republika Rakousko Česká republika. Když jsem doma, tak se věnuju svým dětem a v Rakousku malým fotbalistům.

Uvažoval jste o skoncování s kočováním a návratu na domácí trávníky?

Na to ještě neuzrála doba. Ano, dostal jsem echo z Olomouce a z Uničova, ale to bylo víceméně už o pozici trenéra. Jsem zdravý a pořád ještě chci hrát. Takže ještě chvíli kočovat budu.

V čem byli domácí lepší, že tak vysoko vyhráli?

Nedělali v obraně takové chyby jako my. A když jsem volal, aby vystřídali Frantu Ondrůška (brankář Drnovic pozn. red.), tak to neudělali. Ale vážně, myslím, že je úplně jedno, kdo vyhrál. Hlavně, že diváci byli spokojení.

Ale 2:6, to je hodně, přitom se všeobecně čekalo, že to skoulíte na remízu…

Tak o tom se nemluvilo. Nebo alespoň mně to nikdo neřekl. Ale i s tou domluvou to bývá všelijaké. Třeba na benefici Petra Švancary. Myslel jsem si, že to má skončit 10:10. Tímto chci pozdravit Libora Soldána, který hrál, jako by to bylo finále Ligy mistrů. Sám dal snad sedm gólů. Se Soldim to prostě na plichtu uhrát nešlo. (lišácký úsměv) A taky s Křivanem vzadu (Petr Křivánek pozn. red.), který do velkého vápna nepustil nikoho. Dokonce tam málem nepustil ani Karla Kroupu kopnout tu exhibiční penaltu.

Co říkáte návštěvě?

Tribuna se zaplnila, ale nevím kolik se na ni vejde lidí (ohlášeno 3100 diváků pozn. red). Připomnělo to naše vzájemná derby, která mívala podobnou atmosféru jako třeba zápasy se Spartou a Slavií. Bylo to obrovské rivalství, na obou stranách a velká chuť toho druhého zničit. Tady je menší stadion, ale když bylo plno, tak i kulisa se podobala té brněnské. Ale stadion za Lužánkami měl přece jenom něco navíc. Nevím jak to přesně popsat, možná jakousi magickou nostalgii. S plnými tribunami a bojovými chorály se dalo dopředu počítat a soupeři z nich měli respekt…

Dnes se ale ani na jednom z nich nehraje…

Co k tomu říct? Vrátím se zase ke Švanciho loučení za Lužánkami. Potvrdilo se, že fotbal tam patří. A tady v Drnovicích? Vidíte. Pořád je to navenek velice pěkný stadionek se vším všudy. I tím výborným trávníkem, který tu vždycky býval.

Vyberte jeden ze zápasů za Lužánkami. Ten, který se vám vydařil nejvíc.

To se v podstatě nedá, těch hodně vydařených bylo moc. Mohl by to být třeba zápas se Slavií, na který přišlo přes čtyřicet tisíc diváků. Víc už by se tam nevešlo. Kdyby tehdy mělo Brno stadion jako Dortmund pro 80 000 diváků, tak by přišlo 80 000 lidí. Podobné to bylo na některých zápasech se Spartou, a jak jsem řekl, zvláštní kouzlo měly i souboje s Drnovicemi. A co teprve evropské poháry. Třeba s Espaňolem Barcelona za trenéra Karla Večeři. To si pamatuju. Dal jsem dva góly, oba hlavou. Já hlavou… (významné pokašlání) V takové kulise je fotbal opravdu o něčem jiném.

Kde všude jste po odchodu z Brna hrál?

Já jsem odešel dvakrát. Nejprve po šesti letech. To jsem šel na tři roky do Olomouce. Z Olomouce pak do Německa, do Regensburgu. Odtud jsem se na další čtyři roky vrátil do Brna, a po něm jsem usazený v Rakousku. V Kapfenbergu to byla první bundesliga. Šlo o dobré roky. Pak už jsem hrál nižší soutěže Krems, Maurer a teď tedy Kresten.

Autor: Zdeněk Vlach

10.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Automatické sněžné řetězy jsou český vynález

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Brno – Chodník podél silnice ze sídliště Kamechy do Žebětína ocení matky s kočárky a další chodci, kteří kolem Žebětínského rybníka procházejí. Pokud se vše podaří, žebětínská radnice ho chce začít stavět příští rok.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

AKTUALIZOVÁNO

Pojď hrát hokej, láká sportovní akce jihomoravské děti. Čekají je zábavné nábory

Jižní Morava – Mnozí si nasadí poprvé brusle a poprvé posunou hokejkou puk. Český svaz ledního hokeje pořádá pro děti ve věku od čtyř do osmi let celorepublikovou akci Týden hokeje s heslem Pojď hrát hokej, při níž si vyzkouší zdarma tento sport.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies