Na Žižkov slezskou linkou. Teď Surynek září

16. 8. 2012

Praha, Brno – Kudy z Brna do profesionálního fotbalu? Asi přes Zbrojovku, ne? Existují však i jiné cesty. Třeba přes Třinec do červenobílého dresu žižkovské Viktorie. Tuto trasu zvolil jedenadvacetiletý útočník Martin Surynek. Odchovanec Kohoutovic si to nejprve namířil přes brněnskou Spartu do Slezska. A teď má v Praze vynikající bilanci dva starty – dvě branky. „Jsem šťastný. Ukázalo se, že angažmá na Žižkově byl krok správným směrem," libuje si brněnský rodák.

Martin Surynek. | Foto: Petr Rubal

V létě před přesunem „pod vysílač" měl i jiné nabídky. Stejně jako o dva roky dříve, kdy opouštěl klub z Komárova. „Mohl jsem jít do Zbrojovky, ale asi bych skončil ve třetiligové juniorce. Bylo jasné, že jsem dal přednost druhé lize mužů," povídá Surynek.

Udělal dobře. Dvě sezony si budoval renomé, po sestupu Třince do třetí nejvyšší soutěže si jej vyhlédl tradiční klub ze Žižkova. „Potřeboval jsem změnu. Měl jsem i další nabídky. Třinci přeju co nejrychlejší návrat, ale ve Viktorce se sešla výborná parta. Je tam spousta mladých kluků kolem zkušených borců. Teď jsme navíc na vítězné vlně," tvrdí forvard, který se na podzimních úspěších výrazně podílel.

Ve Vlašimi rozhodl jediným gólem, pětigólovou kanonádu proti Opavě načal prvním gólem. A také se hned v úvodu „postaral" o brankáře. Ten si pak stěžoval, že jej omezovalo pochroumané koleno. „Ale to není vůbec můj styl. Byl to nezaviněný střet, už jsme to neubrzdili," omlouvá se zpětně brankáři Květonovi.

Viktorii teď čeká Čáslav. Vedení klubu by se určitě nezlobilo, kdyby letní posila přispěla k dalšímu tříbodovému zápisu. „Trochu cítíme tlak, protože tým nedávno sestoupil z nejvyšší soutěže. Žižkov se do ní nikdy nevrátil okamžitě, třeba to prokletí prolomíme a povede se to právě nám," směje se.

Pokud se jeho předpověď vyplní a Zbrojovka udrží nejvyšší soutěž, dočká se vytoužené konfrontace. „Za Třinec jsem odehrál jen domácí zápas, a to deset minut," smutní při vzpomínce na druholigové duely s Brnem.

Minimálně tuto sezonu se ještě bude měřit s druholigovými stopery. Na vlašimské a opavské na podzim stačil. „Ale skok mezi dorostem a mužským fotbalem byl obrovský. Však jsem taky první půlrok v Třinci nastupoval jen na pár minut. V minulé sezoně už to bylo o něčem jiném," říká fotbalista s 42 starty ve druhé nejvyšší soutěži.

Drtivou většinu jich nasbíral v Třinci. Tuto zkušenost by rozhodně nevyměnil. „Jsem rád, že jsem odešel z Brna a postavil se na vlastní nohy. I rodiče jsou za to rádi," hlásí Surynek pyšně.

Pražskou kapitolu rozjel víc než solidně. A brněnský původ? Ten se v kabině moc nevzpomíná. „Moraváků je tam celá řada, takže žádná rivalita není. Ta hrozí spíš na hřišti," upozorňuje.

Ani doma mu nikdo nevyčítá, že si vydělává fotbalem v hlavním městě. „To vůbec nehrozí. My jsme navíc velká rodina. Třeba strýc je velký Pražák," směje se talentovaný střelec.