Ačkoliv fanoušci očekávali ve funkci kapitána spíš Jana Poláka, rada starších ve spolupráci s trenérem Stavoplukem Habancem zvolila Pavlíka. „Překvapilo mě to, ale museli se shodnout a dát mi důvěru, kterou teď chci splatit. Určitě jsem se roli nebránil, kapitána jsem dělal asi rok a půl v Senici, takže nějaké zkušenosti mám,“ vzpomíná na angažmá na Slovensku.
S páskou na ruce bude mít 190 centimetrů vysoký bek výhradní právo hovořit s rozhodčími například o sporných momentech. „Nejsem až tak výbušný jako někteří hráči, chci komunikovat v rámci slušnosti. Jsme lidi, ne zvířata. Někdy je problém udržet nervy na uzdě, ale i rozhodčí jsou jen lidé a dělají chyby. V daný moment to člověka štve, ale zpětně třeba uzná, že sudí byl v těžké situaci,“ zamýšlí se.
Věří, že s vedením mužstva mu pomohou i další spoluhráči. „Když bude potřeba zvýšit hlas, zvýším ho. Ale pevně doufám, že takových případů bude co nejméně. Bude pro mě teď možná složitější soustředit se na svoji hru i na tým, ale máme další zkušené fotbalisty, kteří rádi pomůžou mančaft ukočírovat,“ říká.
V létě už Pavlík dirigoval při nováčkovském úkolu nové posily. „Když máme společnou večeři, musejí zazpívat. Absolvoval jsem rituál v zimě, zpíval jsem lidovku Co jste hasiči, co jste dělali. Kluci mě v tom chvíli nechali vykoupat, pak se chytli,“ culí se.
Hráč se čtyřkou na dresu pracuje i na začlenění zahraničních posil Francise Koného či Alvina Fortese do kolektivu. „Češtinu ještě neovládají, ale jsou pracovití. Snaží se a makají, to je náš společný cíl. Když jim pomůžeme s aklimatizací, oni nám pomůžou na hřišti,“ věří Pavlík, který stále bydlí ve slovenské vesnici Prietrž, kousek za Senicí.
Týden před pátečním prvním zápasem nejvyšší soutěže doma s ostravským Baníkem oslavil Pavlík třicáté narozeniny. „Necítím se na ně, připadám si na čtyřiadvacet,“ dodává bývalý fotbalista Myjavy či tureckých celků Samsunsporu a Kasimpasy.
Volba kapitána„Dám výchovné přirovnání. Kdybych dal do kabiny lístky, vezmou to kluci z legrace a kapitán bude třeba Ashiru. Většina lidí čekala Honzu Poláka, je ale potřeba, aby si hlídal víc sám sebe než kabinu a tým na hřišti. Stoper má hru před sebou, volba tak byla jednoduchá, naopak gólman je pro mě jako kapitán nepřípustný, má daleko k jádru hry.“
trenér Svatopluk Habanec