Píškově panně nedal rozhodčí v Záhřebu šanci

3. 4. 2013

Redakce

Brno /ZBROJOVÁK STOLETÍ/ - Urostlý obránce Bohumil Píšek neudivoval fanoušky úchvatnými technickými kousky ani svojí rychlostí, ale pro tým byl nesmírně užitečný díky poctivé „černé" defenzivní práci, kterou v Brně zastával přes sedm let. Se svojí postavou byl pro soupeřovy útočníky nepříjemným protivníkem, svoji výšku využíval i při hlavičkových soubojích.

Bohumil Píšek. | Foto: archiv

Do první ligy nakoukl v dresu Rudé hvězdy už v devatenácti letech, kdy jej do jednoho zápasu nominoval legendární kouč Josef Eremiáš. Rodák z Vyškovska se ocitl v jedné kabině s Bubníkem, Hajským, Kohlíkem, Bombou a dalšími mazáky. O rok později byl však i u toho, když tým sestoupil z nejvyšší soutěže. V té době ještě stále neměl místo v kádru jisté, ale ve druhé lize se už propracoval mezi stabilní hráče a na vítězství ve druhé lize a okamžitém návratu mezi elitu se podílel dokonce i jedním vstřeleným gólem, což u něj byla spíše sváteční záležitost.

Po sloučení Rudé hvězdy se Spartakem Brno ZJŠ už se stal oporou zadních řad a z pěti následujících prvoligových sezon vynechal jen osm utkání. Nějaký čas také vykonával funkci kapitána. V té době se brněnští fotbalisté pohybovali spíš ve druhé polovině ligové tabulky, a tak nejlepším Píškovým umístěním je osmá příčka ze sezony 1962/63.

Po sestupu do druhé ligy na jaře roku 1967 začal usilovat o přestup do Ostravy, která naopak právě do nejvyšší soutěže postoupila. Už rok předtím tam navíc z Brna zamířil Píškův velký kamarád František Schmucker. Když ho vedení Brna nechtělo pustit, začal na podzim trucovat a odmítal trénovat. Později došlo k dohodě obou klubů a Píšek odehrál v Baníku čtyři prvoligové sezony. Nejlépe si vedli Ostravané v jeho poslední, když na jaře roku 1971 skončili pátí. To už ale Píšek s velkým fotbalem pomalu končil.

V brněnském dresu zažil řadu nádherných zápasů v Poháru veletržních měst, předchůdce Poháru UEFA. V něm odehrál Píšek celkem sedmnáct zápasů a vstřelil gól do sítě Servette Ženeva. Nastupoval nejen v obraně, ale i na postu defenzivního záložníka. V pohárových duelech bránil taková esa světového fotbalu, jakými byli například držitel Zlatého míče Florián Albert z Ferencvárose, švédského kanonýr Kurta Hamrina z Fiorentiny nebo později slavného kouče Alexe Fergusona z Dunfermline.

Kuriózní situaci zažil Píšek jako kapitán při dramatu s Dinamem Záhřeb v roce 1966. Oba zápasy skončily shodně výhrou domácího týmu 2:0 a v té době se nekopaly penalty, ale rozhodoval los. Píšek si vybral pannu, ale německý rozhodčí zřejmě podlehl atmosféře a po dost podivném losování mincí přisoudil postup domácímu týmu. „Ještě než mince dopadla, tak už řval, že padl orel. A pak už ji nikomu neukázal," vzpomíná Píškův spoluhráč Jiří Sýkora.