Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jedenatřicetiletý obránce se stal novou posilou Zbrojovky před nadcházejícím prvoligovým ročníkem. Přichází na roční hostování s opcí na přestup. Do přípravy se zapojí v pondělí. „Trhali mi osmičku a dostal jsem zánět, mám antibiotika, takže to musím doléčit. Prostě super," trpce se pousměje odchovanec ČAFC Židenice v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Jak se zrodil váš přesun do Brna?

Brno o mě projevilo zájem, dvakrát jsem si sedl se sportovním ředitelem Kudelou a dopadlo to tak, že jsme se domluvili na ročním hostování s opcí.

Sigma s vámi nepočítala?

Bavil jsem se s manažerem Psotkou, že příští sezonu půjdu asi jinam. Pak se to rozhýbalo, dostával jsem různé nabídky, z nichž jsem pro mě vybíral tu nejlepší. A Brno pro mě znamenalo ideální možnost, kam jít hostovat.

Protože z Brna pocházíte?

Ideální je jeho poloha na mapě vzhledem k Olomouci, kde jsem postavil barák, takže tam můžu nechat manželku s dcerou. A druhá část spočívá v tom, že ze všech klubů mám k Brnu největší vztah. Vlastně se po desetileté oklice vracím zpátky do rodného města.

Mrzí vás hodně, že z Olomouce odcházíte?

Na konci sezony jsem počítal, že u mě dojde k nějaké změně, takže ji i vítám. Naštvaný rozhodně nejsem, beru Zbrojovku jako další díl své kariéry.

Hodně si vás oblíbili také olomoučtí fanoušci. Budou vám scházet?

Jasně že budou, ale teď na mě zase čekají ti brněnští. (úsměv)

Jak berete příchod do Zbrojovky?

Samozřejmě je to pro mě obrovský návrat domů, v Brně mám rodinu a spoustu kamarádů, vracím se s nejlepšími pocity. Teď jen aby vše klapalo.

Když jste z Židenic před devíti lety odešel do Olomouce, usilovalo o vás také Brno?

Dřív skauting ještě tak nefungoval, takže jsem chodil na hostování do Drnovic nebo Poštorné hrát třetí ligu a najednou jsem šel z Čafky rovnou do Olomouce. Před několika lety se mnou navázal kontakt Roman Pros (tehdejší majitel Zbrojovky pozn. red.), ale zůstalo jen u náznaků.

Kdysi divizní brněnská pýcha ČAFC Židenice po velkých finančních problémech hraje na chvostu nejnižší okresní soutěže. Jaký je to pro vás pohled?

Sleduju, co se tam stalo, a nestačím se divit. Je to neuvěřitelné. (posmutněle)

S Olomoucí jste hrál o evropské poháry, s Brnem vás čeká spíš boj na opačné straně tabulky. Bude to pro vás velká změna?

Beru to jako realitu. Brno prochází očistou a stabilizací klubu, nikdo nemůže čekat zázraky. Je to hodně ambiciózní klub a každý chce hrát o nejvyšší pozice v prvoligové tabulce, ale Olomouc je na tom trošičku jinak. Pozice se nebojím, ani o tým nemám strach. Jsou tam šikovní mladí kluci, kteří už mají zkušenost se záchranou, takže se zase posunou vpřed.

Co víte o brněnském kádru?

Většinu hráčů znám jen z pozice soupeře, osobně snad jen brankáře Martina Doležala, který chytal za Holice. Kádr se hodně obměnil, hra se motá okolo špílmachra Zavadila, který má k sobě mladé kluky. Před sezonou je nikdo neznal, ale vylétli nahoru. V tom Brno pracuje podobně jako Olomouc, vychovává si hráče pro A tým.

Takže jeho složení se vám zamlouvá?

Sice odešel Švanci (Petr Švancara pozn. red.), ale v týmu jsou další zkušení hráči jako Zavadil, Mezlík, Kroupa a kolem nich mladí kluci. V obraně se mi líbí Pernica. Brnu jsem fandil v boji o záchranu, druhé největší město v republice přece musí hrát nejvyšší soutěž, druhá liga je nedůstojná.

Mezi zkušené borce se zařadíte také vy. Sedí vám role lídra na hřišti i v kabině?

Zkušenosti se sbírají tím, jak dlouho kdo v lize hraje. Pokusím se na hřišti i mimo něj pomoct. Jaká bude moje opravdová role, ukáže až čas. Zásadní je, aby vše klapalo. Týmové pojetí ve Zbrojovce funguje, i proto se zachránila.

Zvedne se Brno po třinácté příčce v poslední sezoně?

Většina hráčů si dokázala, že fotbal hrát umí, na ligu má a záchrana je posílila. První sezona po návratu mezi elitu bývá otrkávací, Brňané bojovali o bytí a nebytí, což jim dodalo zkušenosti. To, že se záchrana povedla, zase přineslo euforii do další práce a sílu do nového soutěžního ročníku.

Cítíte se po deseti letech v Olomouci víc jako Brňák, nebo Olomoučák?

To je dobrá otázka. (úsměv) Stále mám na autě brněnskou značku, ještě do minulého týdne jsem měl i v občance trvalé bydliště Brno, ale teď jsem v Olomouci postavil barák, takže jsem ho změnil. Jsem fanoušek Komety, do dvaadvaceti let jsem žil v Brně, tedy větší část života, ale Olomouc mi taky přirostla k srdci. Na obě místa nedám dopustit. Mísí se mi to tak půl na půl.

Při angažmá ve Zbrojovce se dostanete víc na utkání Komety.

Těším se. Vždycky jsem sháněl lístky, ale většinou bylo vyprodáno, takže jsem si pokaždé stoupl na zaplněnou tribunu za brankou. Atmosféra je super.