Kliknutím zvětšíte
„Ve fotbale jste někdy nahoře, jindy dole. Věřím, že se nároďák zase zvedne, i když se asi nedá čekat, že by tým předváděl takový fotbal jako před pár lety,“ tvrdí devětadvacetiletý brněnský rodák.
Hlodají vás myšlenky, že jste teď mohl hrát v Africe?
Takhle se nad tím nedá přemýšlet. Nemyslím na to. Mistrovství světa je samozřejmě nejvýznamnější akce, kterou může fotbalista prožít. Nám se tam nepodařilo dostat. Musíme zabojovat a na dalším šampionátu už zase hrát.
To před čtyřmi lety jste atmosféru šampionátu okusil, i když Česko vypadlo už v základní skupině…
Šampionát byl nádherný zážitek. Němci měli všechno perfektně zorganizované. Na stadionech vládla nádherná atmosféra. Jen škoda, že to nakonec nedopadlo dobře.
Pro vás osobně to asi bylo hodně těžké. V rozhodujícím zápase s Itálií jste se nechal vyloučit a spousta lidí pak na vás házela hlavní díl viny na vyřazení.
Beru to jako fakt. Život jde dál. Tenkrát jsem nechtěl s nikým mluvit. Pak na mě prskali lidi z novin i někteří trenéři. Bylo pro mě důležité, že se mě tým zastal. Šampionát nám nevyšel a nešlo jen o zápas s Itálií. Částečně jsme si to prohráli už s Ghanou. (Česko jí podlehlo 0:2 – pozn. red.)
Čtenář reportér
68
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
