Přeček: Bílý kůň? Trapné vůbec komentovat

Jeho jméno teď skloňují brněnští fotbaloví příznivci. Vystudovaný doktor práv Jaroslav Přeček se možná stane spasitelem Zbrojovky, která se krčí na čtrnáctém místě druholigové tabulky. Se současnými vlastníky momentálně jedná o odkupu jejich sedmdesátipro­centního podílu v klubu. „Věřím, že do čtrnácti dnů bude jasno,“ řekl Deníku Rovnost bývalý fotbalový brankář i funkcionář.

Jak dlouho už s bratry Prosovými o prodeji klubu jednáte?
To není potřeba zveřejňovat, ale situaci sleduji už delší dobu. Brno předvádí fotbal pod svoje možnosti. Když je schopné produkovat čtyři až pět kvalitních mládežnických fotbalistů ročně, musí je také zabudovat do mužstva.

Spatřujete tedy největší slabinu Zbrojovky ve špatné přestupové politice?
Vadí mi pozice Brna. Jsem sice Slezan, ale Morava mi není lhostejná. Co se v Brně stalo, je podle mě velká chyba. Klub ztratil, co dlouhé roky budoval trenér Harašta (někdejší věhlasný mládežnický kouč v Brně – pozn. red.). Měl pod palcem dědiny, odkud přicházeli ti nejlepší fotbalisté, od Ratíškovic až po Šardice. Nechápu, jak mohla Zbrojovka přijít o takové pozice, vždyť na ligový fotbal chodilo přes třicet tisíc lidí. Brněnští fandové byli vyhlášení a fotbalu rozuměli. Na vyklizené pozice rychle nastoupili jiní, Slovácko, Olomouc či Jihlava. Z městských kluků, kteří mají mnohé možnosti vyžití, se jen těžko sestaví výborné mužstvo a při vší úctě talenty najdete spíše na vesnici.

A vy přesto máte chuť brněnský klub převzít?
Když jej koupím, musím mít zajištěnou podporu pro budoucnost. Nejsem Křetínský (spoluvlastník fotbalové Sparty Praha - pozn. red.), abych peníze jen tak rozhazoval, možná proto je taky mám. (úsměv) Fotbal je černá díra na finance, ale když máte koncepci a pokoru, kvalitní spolupracovníky, může se v něm jít rychle nahoru. Podle mého nadešla nejlepší chvíle do Zbrojovky vstoupit. Především pro fotbal, protože kvalitní mužstvo si Brno a jeho fanoušci zaslouží. A také kvůli stadionu, který je ve volebním programu politických stran na předním místě. Podívejte se na Slavii, ta taky nebyla finančně silná a přece postavila krásný stánek.

Jenže v Brně už se o stadionu několik let pouze mluví…
Jedná se o projekt za účelem veřejného prospěchu. Bez pořádného stadionu to prostě nejde. Vezměte si, jak dopadly Lužánky, to je katastrofa. Zůstaly ruiny a o zimáku ani nemluvím. Něco takového nikde nemá obdoby.

A kdo může stadion postavit?
Vždy existují možnosti, jak dát dohromady kapitál potřebný na realizaci takového díla. Vím, že na městě i kraji jsou takovéto výstavbě, či rekultivaci daného tradičního prostoru, nakloněni. Mít takového garanta je velmi dobrá výchozí pozice pro jednání a nalezení koncepce pro výstavbu. Mám několik námětů, které bychom mohli realizovat ku prospěchu věci. Nechtějte po mě v této fázi velkohubě vyhlašovat, jak to zařídím. Nejenže to není můj styl, ale bylo by to i předčasné. Řešit se musí problémy na základě seriózní analýzy, musí se stanovit priority v daném časovém horizontu a hlavně: musí se splnit. Myslím, že je potřeba vyjít ze stávající situace a značně zkvalitnit hru mužstva, podle kterého se vždy hodnotí úroveň klubu. Dnes je bohužel taková doba, že všichni chtějí výsledky okamžitě, a já to docela chápu. To však znamená vše řešit ve zrychleném tempu, takříkajíc za pochodu. A to bývá obvykle velmi těžké.

Objevují se názory, že jste pouze něčí nastrčená figurka, bílý kůň. Co si o tom myslíte?
Věříte, že bych takovou roli přijal? (rezolutně) Přijde mi trapné takový názor vůbec komentovat. Je pravda, že jsem asi určitou skupinu takzvaných odborníků trochu překvapil, ale to snad jen proto, že už se s člověkem v tomto věku moc nepočítá. A už vůbec nikdo z mladých neví, že jsem ve svém čase patřil mezi československou špičku ligových sekretářů. Je to pro mě velká výzva a zaplaťpánbůh zdraví slouží, tak proč nepomoci brněnskému fotbalu.

Přesto vás jistě někdo podporuje…
Po tom nemá smysl pátrat. Bratři Prosové patrně nevydrželi mediální tlak, když mě jmenovali, ale to nevadí. Kdysi jsem ve fotbale něco znamenal a říká se, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíte. Ovšem ta řeka už je nyní zcela jiná a vodu v ní už vůbec nelze srovnávat. Pořád se ovšem hraje na dvě branky, záleží na taktice, kondici a dobří fotbalisté se rodí pořád, jen se musí přizpůsobit době. Teď pouze navíc vládne fenomén agentů, kteří nejsou pro fotbal to nejlepší. Peníze prostě pořád budou na prvním místě.

Může dojít k vašemu spojení s bývalým brněnským ředitelem Radkem Bělákem?
Toho člověka vůbec neznám, jméno od vás slyším poprvé v životě. O koupi klubu se rozhoduju naprosto sám, i když to případně nebude navěky. Už jsem pán v letech, bude mi dvaasedmdesát, ten pomník si už s sebou táhnu. (úsměv) Chci Brno dostat, kam patří a dobří psi se vrací domů. Buď to bude fungovat, nebo ne. Myslím, že ve fotbale ještě můžu něco dokázat a bylo by dobré, kdyby to bylo zrovna v Brně.

Půjdete do Zbrojovky s vidinou návratu do nejvyšší soutěže?
Mančaftu, který nehraje, se nedá pomoct. Moje mužstva mi vždy hrála. Kondice, herní sladění, skladba mužstva musí odpovídat typologicky, hvězdy tolik neschází. Frýdek jsem taky poskládal z odložených hráčů, a téměř jsme byli postrach ligy. A kdyby to malé město ustálo tlaky, které postup do ligy provázejí, dodnes se tam mohla liga hrát.

Zaměříte se tedy na výkony brněnského mužstva ve druhé lize?
Mě zajímá především sportovně-technická stránka. Vyrůstal jsem ve fotbale, došel jsem s Válcovnami plechu Frýdek-Místek od 1. A třídy až do první ligy. S Vítkovicemi, Kénigem (Královopolská strojírna Brno – pozn. red.) a Třincem jsem se deset let pohyboval mezi první a druhou ligou jako hráč. Nebyl jsem žádný hvězdný borec, ale asi jsem něco musel umět, když jsem se na této úrovni udržel. K velkému fotbalu jsem se dostal jako funkcionář ve Frýdku-Místku, Baníku Ostrava a ve Slavii Praha. Zde jsem zažil kluzké pražské parkety, ale nějaké jméno a mnoho přátel i těch druhých ve fotbale pořád ještě mám.

Takže se chystáte postavit brněnské hráče do latě?
To je provokativní otázka. Snad pochopíte, že nemohu v této fázi vývoje vyložit všechny karty na stůl. Jednak se to nedělá, a pak musím s celým klubem navázat kontakt. Přesvědčit je, že Zbrojovka Brno jako klub se skvělou minulostí musí zase dělat čest fotbalu a městu. Je jasné, že budu muset vytvořit takové podmínky, aby se to podařilo.

Mohou Brňané vylepšit své podzimní postavení v tabulce?
Až ke čtvrtému místu druhé ligy jsou týmy ve tříbodovém rozestupu. Rozhodně jaro nevidím jako ztracené. Každopádně se jaro musí využít ke konsolidaci celého klubu, a když to jen trochu půjde, pokusit se poškádlit ty v tabulce nahoře a připravit se na postup v příští sezoně. To jsou ovšem zatím jen mé představy a úvahy, vše se teprve uvidí a nikomu nic slibovat nebudu.

Neobáváte se dluhů Zbrojovky, mluví se o několika milionech?
Mám informace, že klub až na osm procent už nyní pokryl rozpočet na jaro, tam by dluhy neměly být žádné. Samozřejmě mě zajímá Lejsal (kvůli dluhu vůči bývalému brankáři má Zbrojovka zastavené přestupy – pozn. red.). Zeptám se pana Lubase (šéf profesionálního fotbalu FAČR – pozn. red.), kterého jsem zažil ve Slavii. Ale pokud Zbrojovku vezmu, k auditu financí dojít musí.

Už vám po čtyřiceti letech fotbal chyběl, že se opět objevujte na scéně?
Abych byl upřímný, udělalo mi dobře, že si na mě někteří lidé vzpomněli, a tím nemyslím Prosovi. Znám v Brně hodně lidí zapálených pro fotbal. Ale nedá se to zřejmě dělat jako dosud. Jsem člen správní rady Nadace fotbalových internacionálů, a to je pro fotbal ta nejzáslužnější práce. Podporujeme bývalé reprezentanty, kteří na tom nejsou nejlépe, ať už finančně nebo zdravotně. Určitě mi fotbal nechyběl, protože jsem z něj nevystoupil, jen jsem jej z dálky pozoroval a byl pokorný. A vidíte, šance na návrat do velkého fotbalu se nyní jeví jako reálná.