Šikula Pacanda si zničil svoji slibně rozjetou kariéru

26. 3. 2013

Redakce

Brno /ZBROJOVÁK STOLETÍ/ - Trenér Uličný ho vhodil do prvoligového rybníka už jako sedmnáctiletého bažanta. A od prvních zápasů bylo zřejmé, že v tom klukovi něco je. V plné parádě se předvedl v sezoně 1998/99. Kolem šikovného útočníka se začínali točit skauti ze zahraničí a zdálo se, že v dohledné době jej nemůže minout ani reprezentační pozvánka. Jenže pak přišel zápas na Žižkově a brutální faul obránce Zakopala.

Fotbalista Milan Pacanda. | Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Po operaci kolena si Pacanda půldruhého roku pořádně nekopl do balonu. K osudnému zranění navíc došlo v době, kdy byla jeho smlouva s italskou Bolognou těsně před podpisem. „Ze začátku to byla taková moje noční můra. Pořád jsem přemýšlel, jestli jsem třeba v tom souboji nemohl uhnout," poznamenal k momentu, který výrazně ovlivnil jeho kariéru.

Místo poctivé rehabilitace trávil více času u výherních automatů. Pro fotbal ho zachránili jeho nejbližší a možná ze všech nejvíc Karel Jarůšek, jenž si ho dokonce na čtvrt roku nastěhoval domů. Za tři sezony pak v lize nastřílel 32 branek a výsledkem byla zajímavá nabídka z pražské Sparty, které neodolali Pacanda ani brněnský klub.

Pilík není Zavadil, ale má jiné přednosti. Zrychlí hru a zvýší útočný tah

Začátek letenského angažmá byl vynikající. V prvních sedmi ligových kolech dal šest gólů, navíc jeho další dvě trefy zachránily Spartu od vyřazení v druhém předkole Ligy mistrů s kyperským celkem APOEL Nikósia. Jenže proti daleko silnějším soupeřům v základní skupině se už neprosadil. A v létě jej klub poslal na hostování do rakouského Tirolu Innsbruck.

Po návratu z Rakouska o něj Sparta neměla zájem, a tak si na miláčka ochozů opět vzpomněli v Brně. Jenže v té době už víc řešil svoje osobní problémy. Vedle automatů si začal rozumět i se sklenkou, rozvedl se, později byl dokonce přistižen opilý za volantem a přišel o řidičský průkaz. Jeho strmý pád dolů nebyl nikdo schopen zastavit. Pokusil se o to ještě v létě 2007 trenér Uličný. „Vážím si toho, že jsem dostal šanci. Budu se snažit, abych to klubu splatil," tvrdil na začátku sezony Pacanda.

V Brně jsem pod Jarůškem a Večeřou taky zažil ostré přípravy, vzpomíná Polák

Opakovaným porušováním životosprávy však nedodržel interní dohodu a klubovému vedení došla trpělivost. Pacanda si svým lehkovážným přístupem k životu nadělal pořádné dluhy, které pak ještě narostly kvůli neplacení daní, pojištění a výživného.

Na jaře roku 2008 odešel na hostování do Zlína, kde se trápil, o moc lépe se mu nevedlo ani při hostování v kazašském Šachťoru Karaganda. Po návratu byl rád za možnost nastupovat alespoň za Znojmo v MSFL. Záblesky své geniality pak ještě ukázal v sezoně 2010/11 ve druhé slovenské lize, kde byl dokonce i kapitánem Moldavy. O rok později se jej ještě jednou ujal znojemský šéf , jehož klub mezitím postoupil do druhé ligy. Jenže „Paci" vydržel sekat latinu jen pár měsíců. Definitivní tečku za svou profesionální kariérou udělal v létě, kdy přestoupil do klubu Čáslavic-Sádku, hrajícím krajský přebor Vysočiny.

Milan Pacanda

Narozen: 28. 2. 1978 v Teplicích.

Hráčská kariéra: Zbrojovka/Boby/Stavo Artikel/1. FC Brno, Sparta Praha, Tirol Innsbruck, Tescoma Zlín, Šachťor Karaganda, 1. SC Znojmo, Bodva Moldava, Slovan Rosice, FC Čáslavice-Sádek.

I. liga: 216 zápasů, 59 gólů (Brno: 188/53).

Reprezentace: ČR B 2 zápasy. U21 7 zápasů, 1 gól.

Oblíbený post: útočník.

Přezdívka: Pacička.

ANTONÍN ZABLOUDIL