Šoumen Švancara baví fanoušky fotbalem i legráckami

4. 5. 2013

Redakce

Brno /ZBROJOVÁK STOLETÍ/ - Fotbalové parádičky brněnského útočníka Petra Švancary často bavily diváky na stadionu Za Lužánkami i nyní na ulici Srbské, ale ještě zábavnější jsou některé jeho výroky. Jeden z nich se stal legendární. „Ve Slavii jsem si připadal jako mercedes, který nemohl vyjet z garáže," okomentoval své angažmá v týmu sešívaných, při němž nedostal tolik příležitostí, kolik si představoval. Od té doby už to nebyl Švanci, ale Mercedes.

Jan Trousil. | Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

O tom, že mu sebevědomí rozhodně nechybí, svědčí i jeho další hláška poté, co dal na podzim 2008 krásný gól v utkání Žižkova s Bohemians. Když jeho slalom novináři přirovnali k legendárnímu sólu Diega Maradony, okamžitě reagoval. „Vždyť jsem taky podobný typ jako on," smál se.

Do Slavie odcházel za 24 milionů, po třech letech se oklikou přes Opavu vracel za zlomek této ceny. S balonem toho umí hodně, ale škodí mu, že je jako fotbalista hodně náladový a někdy neumí zatnout zuby. Při jeho kvalitách je zarážející, že v první lize nedal nikdy víc než sedm gólů za sezonu. Naplno se rozstřílel jen v druholigové Opavě, kde se stal v sezoně 2002/2003 s dvaceti trefami nejlepším střelcem soutěže.

Podruhé z Brna odcházel zadarmo, když mu klub na jaře 2006 neobnovil smlouvu. „Dost mě to mrzelo. Slevil jsem ze svých původních požadavků na polovinu a klub s tím nejdřív souhlasil. Jenže za tři týdny bylo vše jinak. Asi hlavně proto, že o mě trenér Mazura nestál," vzpomíná.

Hodně fanoušků Zbrojovky si získal tím, že v sobě nikdy nezapře brněnského patriota. Ať už hraje kdekoli. „Nikde jinde než v Brně žít nemůžu, v Praze se mi moc nelíbí," prohlásil při angažmá ve Viktorii Žižkov, které pro něj ovšem bylo mnohem vydařenější než to ve Slavii.

Velice rychle našel společnou řeč i s příznivci Slovácka, kde odehrál dvě vydařené sezony, v nichž vstřelil shodně po sedmi prvoligových brankách a navíc na řadu dalších přihrál svým spoluhráčům. Nikdy se netajil tím, že vydařená finální přihrávka je pro něj minimálně stejně cenná jako vstřelený gól.

Svoje „brňáctví" dokázal v létě 2011, kdy se do Zbrojovky vrátil, přestože na jaře sestoupila do druhé ligy a on měl i jiné nabídky z nejvyšší soutěže. „Nechci ze sebe dělat nějakou celebritu, ale lidi mě tady znají, poznávají mě v šalině, v autobuse, prostě všude. Cítím, jak si přáli, abych se do Brna vrátil. Takže pokud to tak bude a někdo se rozhodne jít na fotbal kvůli Švancarovi, bude to jen dobře," poznamenal těsně po podpisu smlouvy.

V druholigové sezoně byl nejlepší střelec Zbrojovky s devíti brankami, ale ještě lepšími výkony se prezentoval po postupu do nejvyšší soutěže na podzim 2012. V prvních devíti kolech vstřelil pět branek a v nejrůznějších žebříčcích a hodnoceních byl řazen k největším hvězdám ligy.

Sérii jeho výborných výkonů v této sezoně utnul nesmyslný faul olomouckého stopera Dreksy na polovině hřiště, po němž Švancara utrpěl nepříjemné zranění v oblasti bederní páteře, a podzimní část sezony tak pro něj skončila. I vzhledem k velkému tréninkovému i zápasovému manku se mu zatím v jarní části nedaří tolik jako na podzim, což ovšem platí o celém brněnském týmu.