VYBERTE SI REGION

Su Brňák, má jasno pražský rodák Pešice

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ – Bývalý fotbalový záložník odehrál v nejvyšší soutěži 329 utkání, vyčítá si neúspěch Zbrojovky v PMEZ a vzpomíná na angažmá v Kostarice.

5.8.2010
SDÍLEJ:

BRNĚNSKÁ VIP. V dubnu 2008 si bývalý vynikající záložník Josef Pešice vyzvedl na stadionu v Srbské ulici doživotní vstupenku na utkání Zbrojovky a převzal dres se svou jmenovkou. Foto: Deník/Lubomír Stehlík

Další díly seriálu Když tady zářil najdete ZDE

Vychovala ho pražská Sparta, kariéru uzavíral v sešívaném dresu odvěkého rivala Slavie. Na její lavičce zahájil trenérskou profesi, aby ji zakončil jako letenský asistent. Proč se tedy bývalý vynikající fotbalista Josef Pešice objevuje v seriálu Když tady zářil…? Protože mistrovský titul má odjinud, podílel se na jediném triumfu brněnské Zbrojovky v historii.

Stalo se tak v roce 1978. „Když se mě lidé ptají, jestli jsem sparťan nebo slávista, vždycky říkám, že su Brňák. Prožil jsem ve Zbrojovce čtyři nádherná léta, měli jsme výbornou partu,“ rozplývá se nyní šedesátník Pešice.

I když bydlí v Praze, současnou poslední příčku Brna v lize vnímá citlivě. „Věřím, že návrat k názvu Zbrojovka týmu pomůže, ale aby jej diváci brali jako Zbrojovku, je třeba ukázat dobrý fotbal. Fanoušci musí mít trpělivost a mužstvo podpořit, protože si pomoc zaslouží. A zodpovědným lidem vzkazuji, aby vybudovali stánek za Lužánkami pro dvacet tisíc lidí. Jsem přesvědčený, že bude pořád plný,“ zasní se někdejší levý záložník.

Josef Pešice začínal s fotbalem ve Štěchovicích nedaleko Prahy. „Měl jsem hřiště sto metrů od baráku a chodil jsem se dívat na tátu,“ popisuje. Ve dvanácti letech odešel do ligového dorostu pražské Sparty, kam si jej vytáhl trenér Josef Čihák.

Vojenskou službu strávil v Dukle Tábor, kde se potkal s budoucím brněnským spoluhráčem Karlem Kroupou. „Vojna nám sice vzala dva roky, ale pomohla dospět fotbalově i lidsky. Každý plnil svou roli. I jako mladý jsem z pozice středního záložníka musel řídit mužstvo, útočník zase povinně dával góly,“ vzpomíná Pešice.

Nejvyšší soutěž poprvé okusil v letenském dresu, když v sezoně 1971/1972 skončila Sparta šestá. O rok později si zahrál Pohár vítězů pohárů, Pražané postupně vyřadili Standard Lutych, Ferencváros Budapešť a Schalke 04. Až v semifinále nestačili na italský AC Milán. „Měli jsme obrovskou kliku, silní jsme byli především doma. Jenže velice dobrý mančaft se postupně rozpadl,“ vysvětluje fotbalista, který má ve sbírce starty za reprezentační výběr do třiadvaceti let a olympijský tým.

Po čtyřech sezonách zažil se Spartou sestup do druhé ligy, ale nejvyšší soutěž neopustil. Přišla Zbrojovka. „Na Letné už nebyl kolektiv. Ozval se mi Karel Kroupa a dopředu mě připravil na nabídku Brna. Chtěl jsem se posunout výš a výměně nic nebránilo,“ připomíná stopera Uvízla, který zamířil opačným směrem.

Záložní řada Kotásek, Jarůšek, Pešice se v roce 1978 vydatnou měrou podílela na jediném mistrovském titulu Zbrojovky v historii. „Hrál jsem zleva a Kotas zprava. Nikomu se moc bránit nechtělo a ani jsme nemuseli. Vždyť za mnou byl Žanek Klimeš, napravo Pepa Mazura a k tomu Václavíček s Dvořákem,“ směje se legenda, která k titulu přispěla i čtyřmi brankami. „Šli jsme za vítězstvím, poctivě makali, a dokonce jsme si navzájem hlídali životosprávu,“ culí se.

Zmařený PMEZ

V dalším ročníku okusili Jihomoravané Pohár mistrů evropských zemí. Nejprve vyřadili maďarskou Dozsu Ujpest, ale ve druhém kole nepřešli přes Wislu Krakov. Zápas v Brně skončil 2:2, odveta v Polsku 1:1. „Prožil jsem v Brně čtyři nejúžasnější roky své kariéry, ale dodnes si dávám za vinu, že jsme nedokázali víc. Doma jsme prohrávali 0:1 a kopali penaltu, kterou tehdy devatenáctiletý Petr Janečka nedal. Byla chyba, že nešel někdo zkušenější, ať už já, Kroupa nebo Václavíček,“ přemítá Pešice.

Krakov v dalším kole narazil na Austrii Vídeň. „Těm jsme ten rok dali ve dvou zápasech deset gólů a do finále šlo švédské Malmö, které jsme taky poráželi. Měli jsme vyzrálé mužstvo s výborným trenérem Masopustem. Promarnili jsme obrovskou šanci,“ mrzí i po letech středopolaře, jenž proti Wisle jednou skóroval.

Asi málokdo z věrných fanoušků Zbrojovky si nevybaví penaltovou perličku proti Bohemians, kterou vymyslel s Kroupou. „Pomáhali jsme mu ke koruně krále střelců, proto zahrával trestňáky i desítky. Jenže on už předtím dvě zahodil a za nic nechtěl jít. Domluvili jsme se, že míč rozehraju kousek doprava, gólman se pohne a on dorazí míč do prázdné. Penalta přišla za bezgólového stavu. Posunul jsem míč o dvacet čísel, jenže zkušený Hrušoun (gólman Zdeněk Hruška – pozn. red.) se nepohnul. Karel se naštěstí trefil k tyči, jenže gólman míč málem chytil. Nedovedu si představit, co by trenér Masopust řekl, kdybychom penaltu nedali. Asi by nás zabil,“ rozzáří se při vzpomínce.

V roce 1979 dal Zbrojovce sbohem a zamířil zpátky do hlavního města. Tentokrát však oblékl dres Slavie. „Manželka pocházela od Prahy a domluvili jsme se, že když dostanu nabídku, nebude mi Brno dělat problémy. V devětadvaceti už se hráč považoval za starého. Vrátil jsem se domů, dostal větší byt a k tomu si vydělal nějakou kačku,“ přibližuje své pohnutky Pešice, jenž v nejvyšší soutěži odehrál 329 zápasů a dal 55 branek.

Závěr kariéry strávil v kyperském Limassolu. „Vyhráli jsme tamní pohár, který lidé považovali za cennější než titul. Těšili jsme se, jak pojedeme na Barcelonu nebo do Londýna a los nám přihrál Duklu Praha. Tak jsme aspoň s Gejzou Farkašem propašovali domů televize a videa,“ nachází pozitivum absolvent ekonomické fakulty se zaměřením na dopravu.

Trenérská štace

Na konci devadesátých let působil jako hrající kouč v nižších rakouských soutěžích. Po revoluci dodělal trenérskou licenci a s praxí začal dvakrát týdně u dorostu Sparty, kde vychovával Patrika Bergere nebo Pavla Verbíře. Na lavičku nejvyšší soutěže usedl po boku Vlastimila Petržely až ve Slavii.

Po angažmá v Jablonci se vrátil coby asistent Františka Cipra, s nímž dovedl sešívané po dlouhém půstu k titulu v roce 1996. O tři roky později dokormidloval k senzačnímu druhému místu v lize Teplice. „Titulu si nesmírně vážím, protože jsme s Frantou měli rozdělenou práci napůl. A být s Teplicemi druhý, to je skoro jako vyhrát,“ uznává Pešice.

V kolonce jeho štací svítí dokonce prosluněná Kostarika, kde vedl mužstvo CS Cartaginés. „Ozval se Ivan Mráz, který hrál ve Spartě, jestli mu tam nepomůžu. Bylo 28. prosince, dal mi den na rozmyšlenou a letenku na 2. ledna. Nakonec jsem kývl. Tým byl po desátém kole na sestup a my ho vytáhli na čtvrté místo,“ vykládá.

V rovníkové Kostarice se mu zalíbilo natolik, že by se tam klidně vrátil. „Nádherný život, slunce, moře, množství zeleniny a ryb. Žili jsme šestnáct set metrů nad mořem, kde nepanovala taková vedra. Od vody jsem byl sto padesát metrů,“ líčí Pešice.

Jeho velkou zálibou se už za aktivní kariéry stalo kino a divadlo. „V Brně jsem se spřátelil s Mirkem Donutilem, Gustavem Bromem či bratry Rettegyovými. Nejvíc vykulení jsme byli, když za námi na Spartě chodili do kabiny herci Josef Bek či Petr Kostka,“ vybavuje si aktivní uživatel brněnského hantecu.

S první ligou se rozloučil v sezoně 2002/2003 v pozici letenského asistenta kouče Jozefa Jarabinského. Přešel k mládeži a trénoval reprezentační výběry od šestnácti až do devatenácti let. „Měl jsem ligového stresu dost, práce s talenty mi přinášela něco nového. Pod rukama mi prošli Holek, Šimůnek, Fillo, Rajtoral, Kadlec nebo Vydra,“ jmenuje namátkou české hvězdičky. Momentálně se věnuje výhradně skautingu pro Spartu. „Mám velký podíl na příchodu Vaška Kadlece,“ pochlubí se.

Z týmů jeho aktivní kariéry mu v trenérském deníku chybí Zbrojovka. „Když dělal Karel Kroupa funkcionáře, nabídku jsem dostal, ale ještě jsem se necítil. Pak jsem sice do Brna chtěl, ale už se nikdo neozval,“ usmívá se.

Se spoluhráči a kamarády se na jihu Moravy setkává velmi často a rád. „Zastavím se v průvanu, kde pravidelně narážím na Karla Kroupu. Mrzí mě, že ho nevidím pracovat pro brněnský fotbal. Nemusí působit přímo u áčka, ale je až moc velký luxus, aby takový Brňák jako on v klubu nebyl. To nemůžu vedení odpustit, protože může mladým hráčům předat spoustu zkušeností,“ apeluje Josef Pešice na funkcionáře Zbrojovky.

Josef Pešice
Narozen: 12. února 1950 v Praze
Sport: fotbalový záložník
Momentální profese: vyhledávač talentů pro pražskou Spartu
Kariéra: Dukla Tábor, Sparta Praha, Zbrojovka Brno, Slavia Praha, AEL Limassol (Kypr)
Trenérská kariéra: Slavia Praha (asistent), Jablonec, Slavia Praha (asistent), Teplice, CS Cartaginés (Kostarika), Slavia, Sparta Praha (asistent), mládežnické reprezentační výběry od 16 do 19 let
Největší úspěch: titul mistra Československa se Zbrojovkou 1978
První liga: 329 zápasů/55 gólů
Rodina: manželka Alena, dcera Ilona (37), syn Martin (zemřel při autonehodě)
Zajímavost: na vojně v Táboře se seznámil s Karlem Kroupou, který mu pomohl k angažmá v Brně

Autor: Jaroslav Kára

5.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kvůli sladkostem za 350 korun vyhrožoval nožem v pekárně

Brno – Svérázně si opatřil mikulášskou nadílku mladík v brněnské ulici Cejl. Minulý čtvrtek před sedmou hodinou večer přišel do pekárny. „Mluvil se slabým romským přízvukem a chtěl bonboniéry, kávu a čokolády," uvedla k případu až o týden později policejní mluvčí Andrea Cejnková. Když měl zaplatit, na obsluhu vytáhl nůž a s nákupem za tři sta padesát korun utekl.

Kometa hledá jednodušší cestu, na ledě omezí i žabičky. Zábranský nazul brusle

Brno – Na trénincích hokejové Komety v posledních dnech přibyl jeden hlas navíc. Ne, nejedná se o novou posilu. Na své svěřence dohlížel přímo na ledě i majitel klubu a zároveň hlavní kouč Libor Zábranský, který dosud přípravu nechával na svých asistentech. „Je to persona a ví, kdy má vstoupit do kabiny a na led," oceňuje přínos hlavního muže Komety asistent Kamil Pokorný.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: dívka je stále ve vážném stavu, žáci prý spěchali do školy

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies