Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Fotbalisté Rosic mají svého Solskjaera. Kudrnatý Nor z Manchesteru United byl svého času označován za nejslavnější náhradníka světa. V černožlutých barvách se prosazuje jiný zkušený hráč. Pavel Šustr přichází na hřiště po poločase. A trefuje se. Naposledy popravil Uherský Brod dvěma zásahy.

Na první pohled to vypadá jako geniální tah trenéra Libora Zelníčka. Důvod je ale prozaičtější: čas. „Trénuju brněnské dorostence a když se teď hraje ve dvě hodiny odpoledne, tak nestíhám začátky našich zápasů. Takže proto,“ upozorňuje někdejší prvoligový fotbalista.

Jeho první chvíle přišla už sed minut po příchodu na trávník. Z pravé strany k němu propadl centr a autor devíti ligových branek poslal míč z voleje ke vzdálenější tyči. Pár minut před koncem si zase narazil s útočníkem balon posunul kolem brankáře kolem sítě. „Zní to jako fotbalová paráda, ale už je to v mnohem menší rychlosti, než dříve,“ směje se letní posila rosického klubu.

V červenci měl místo do Slovanu zamířit na brněnskou Spartu, ale z tohoto přesunu nakonec sešlo. Nováček divize měl pro fotbalistu, který mimo jiné vyzkoušel i druhou řeckou ligu nachystané místo stopera… „Tam se mi ještě nechtělo. Na takový post se ještě necítím. V Rosicích hraju vepředu. A potřebuju za sebou mít nějakého obranáře. Ne, že by se mi nechtělo bránit, ale v mém věku už snad můžu mít nějaké výhody, ne?“ myslí si šestatřicetiletý matador.

Svého rozhodnutí posílit tradičního účastníka divize rozhodně nelituje. Sedl si s hráči, trenérem i fanoušky. „Po pravdě, je mi celkem jedno kde hraju. Chci vyhrávat a hrát pěkný fotbal. To se nám snad v Rosicích daří, tým je tu dobrý,“ uznává Šustr, který v této sezoně vyzkoušel posty středního i krajního záložníka, objevil se také na hrotu. A je za to rád.

Vždyť kvůli brutálnímu faulu vloni na jaře nehrál tři čtvrtě roku. „Musím to zaklepat ale koleno je v pořádku. Sice už bude vždycky bolet, ale můžu hrát,“ oddechne si na podzim šestigólový divizní střelec.

Svým výkonem dýchá na záda dvojici elitních klubových střelců Novák – Malata. Takovými ostrostřelci nedisponuje žádný jiný klub ve čtvrté nejvyšší soutěži. „Ještě se mezi sebou asi trochu hecneme. Ale titul nejlepšího střelce bych asi přál Peťovi Malatovi. je to náš nejlepší hráč,“ myslí si Šustr.

Své zkušenosti předává nejmladším dorostencům brněnské Zbrojovky. Informace o trápení prvoligového A mužstva má tedy z první ruky.

Sám z toho také není nadšený. Ani jeho svěřenci. „Na zápas občas zajdeme i s klukama. Taky to vnímají. Ale neberou to nijak tragicky. Ti mají jiné starosti, než přemýšlet o tom, co bude za pět let,“ upozorňuje kdysi důrazný ligový útočník.

Recept pro své následovníky nemá. I když… „Nechci nikomu sahat do svědomí, ale přijde mi, že že Brno nehraje srdcem. Boj o záchranu by měl vypadat jinak,“ dodává brněnský patriot.