Jde o nejlepší zprávu třeba za poslední rok?

Když to přeženu, po narození dětí ji řadím mezi nejradostnější. V Brně jsem hrál od malička, vyrůstal jsem tady. Zbrojovce děkuju, že se živím fotbalem. Jsem rád, že jsem jí mohl alespoň něco vrátit, když jsem podepsaný pod postupem. Lehce jsem se i rozbrečel, protože je to můj třetí postup do první ligy. Ale ten, který mě nejvíc vzal.

Plánujete nějakou oslavu?

S klukama z kabiny to půjdeme večer společně oslavit, trochu to spláchneme. Už je dávám dohromady.

Kdy a jak jste se informaci dověděl?

Byl jsem domluvený s vedoucím mužstva, který byl ve spojení s panem Kudelou (sportovní ředitel Zbrojovky – pozn. red.), že mi dá vědět. Když mi to oznámil, byl jsem zrovna na finančním úřadu. U placení jsem zamačkával slzu.

Čekal jste netrpělivě na verdikt?

Už od desíti hodin dopoledne, když začalo zasedání, jsem byl netrpělivý. Když mi vedoucí mužstva volal, v duchu jsem si říkal, že to asi bude dobré, protože jinak by se mi neozýval. Od té chvíle mám zavařený telefon hovory a textovými zprávami. Všem lidem za ně děkuju.

Čekal jste, že shromáždění váš postup posvětí?

Jsem věčně pozitivní člověk, takže ano. Je to takový jackpot a možná i menší sportovní zázrak, ale postupujeme zaslouženě. Jsme na to nejlépe připravení zázemím a vším okolo, co k tomu patří. Z pozice diváka a hráče tvrdím, že kredit ligy zvedneme. Zápasy Brna se Spartou, Ostravou nebo Olomoucí přitáhnou fanoušky.

Zasloužili jste si postup, i když to bylo nesportovní cestou?

Považuji to za menší zázrak, ale ano. Určitě se najde pár takových, kteří budou říkat, že to bylo až ze čtvrtého místa, ale jsou jasně daná pravidla, na která jsme ze všech úhlu nejlépe připravení. Na jaře kádr šlapal, jen jednou jsme prohráli. Z pozice kapitána jsem na tým hrdý. Těší mě to i z pohledu budoucnosti brněnského fotbalu, která teď vypadá mnohem lépe. Myslím, že si teď všichni budeme první ligu víc hýčkat a už nikdy nikdy Zbrojovka nesestoupí.

Zažil jste v letošní sezoně období, kdy jste návratu mezi elitu přestal věřit?

Na podzim mě naděje postupně opouštěla. Nejhorší to bylo asi v polovině září po zápase v Čáslavi, kde jsme prohráli 0:1, i když jsme byli jasně lepší. Obrat nastal až na jaře. Po předposledním kole a vítězství nad Karvinou jsem byl naopak přesvědčený, že jsme zpátky. Stálo nás to sice dva trenéry, výměnu majitele, finanční problémy, ale ve finále to všechno dopadlo dobře. Sám jsem si říkal, že nesmím být nejlepší střelec, ale nejlepší hráč mužstva.

Zůstanete ve Zbrojovce i v první lize?

Moji budoucnost jsme zatím s vedením klubu neřešili. Ta přijde na pořad v nejbližších dnech. S panem Kudelou jsme se už dvakrát bavili a je oboustranný zájem. Když mě klub chce, z mé strany negativní reakce nepřijde. Je pro mě velká čest a výzva zahrát si ještě první ligu za mančaft, který mám nejraději.

Co byste vzkázal brněnským příznivcům?

Hlavně jim všem chci poděkovat. Ukázali, že jsou opravdoví fanoušci. Zároveň chceme oslovit i ostatní, aby zase začali chodit na první ligu. Říkám na rovinu: Hoši, budeme makat, abychom si nejvyšší soutěž užívali. Tipuji, že třítisicová návštěva, která byla největší na druhou ligu, bude nejnižší v první lize. Věřím, že Srbskou lehce zaplníme.