Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Vymýšlel šance, předváděl „švancarovinky“ a také promarnil velikou příležitost. Jak vypadaly nejdůležitější okamžiky při návratu brněnského „mercedesa“ domů?

PŘEDZÁPASOVÉ OKAMŽIKY. Jedenatřicetiletý Švancara už patří ke stálicím fotbalové ligy. Nepadla na něj před „domácím“ zápasem nervozita? „To ne. Já jsem nervózní večer před manželkou. Ale na lidi jsem zvyklý,“ povídal.

25. MINUTA. Divákům předvedl klasickou švancarovinku. U pomezní čáry tancoval nad balonem, do konce tváří v tvář brněnskému hráči udělal dřep, jenže pak si míč ukopl do autu. Celý stadion jen zaburácel smíchem. „Zahrál jsem si na Ronaldinha, bohužel to nevyšlo. Kouč mě pak logicky zdrbal. To jsou věci pro lidi. Když vyjdou, jsem pochválenej, když ne tak potrestanej,“ ví Švancara.

29. MINUTA. Po skluzu brněnského záložníka Eltona Liry zakřičel bolestí, až se to rozlehlo na protější tribuně. Pak se dlouho nezvedal z trávníku. „Škrtl mě přes prsty. Rozhodčí to nepískli. Dneska ale zvládli zápas výborně,“ říkal jízlivě.

52. MINUTA. Mohl rozhodnout zápas. Po načechraném centru Fujerika stačilo jen umístit balon hlavou do sítě. „Gólman to stačil špičičkou ještě tečnout. Bohužel pro mě to vyškrábl ven. Musím si sypat popel na hlavu,“ litoval.

71. MINUTA. Za velkého aplausu obou fanouškovských táborů jej Josef Mazura vystřídal. „Jsou to příjemné pocity. Žiju tady. Lidi mě tu mají rádi a já je, pociťuju to všude. Je to asi tím, že se s nimi v normálním životě moc nehádám a všechno spíš konzultuju. Jako Brňáci se musíme mít rádi,“ děkoval fandům, i když byl viditelně zklamaný.

Čtěte také: 1. FC Brno porazilo Slovácko a jde do čela ligy