VYBERTE SI REGION

Cacek: Technika běhu ligových fotbalistů je tristní

Brno /ROZHOVOR/ – Vedení 1. FC Brno angažovalo odborníka na kondiční trénink Jana Cacka, který připravuje atletické reprezentanty i české olympioniky.

24.9.2009 1
SDÍLEJ:

Kondiční trenér Jan Cacek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Když ho vidí, sklopí hlavu a zatnou zuby. Tuší, že je čeká úmorná dřina. Sportovci ho nemilují, přesto do puntíku plní jeho příkazy. Se stopkami v ruce tlačí své svěřence k nejlepším výkonům. To je kondiční trenér Jan Cacek, který od července připravuje fotbalisty 1. FC Brno. K tomu trénuje české reprezentační atlety a přednáší na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. „U fotbalistů jsem neviděl nikoho se flákat, ale mají toho kolikrát plné zuby,“ líčí dva〜atřicetiletý odborník na kondiční přípravu.

V čem spočívá vaše role u 1. FC Brno?
Brno mě přijalo jako konzultanta a koordinátora kondiční přípravy. U žákovských, dorosteneckých celků a juniorky sestavuju s trenéry systematický plán kondiční přípravy, u prvního týmu funguju spíš jako takové oživení. (úsměv) Jednou za týden vedu prvoligovým fotbalistům speciální atletický trénink, ostatní kondiční jednotky konzultujeme s Alešem Křečkem a Mírou Beránkem.

Kdo má hlavní slovo v kondiční přípravě?
Aleš Křeček většinou přichází s vymyšleným plánem, jak bude trénink vypadat, se mnou konzultuje, zda s ním souhlasím. Shodneme se na podobě přípravy, ale konečné slovo má trenér Beránek.

Jak se vám pracuje s brněnskými fotbalisty?
Velmi dobře. Asi nejvíc jsem byl překvapený z přístupu žákovských a dorosteneckých týmů. Ti kluci si už ve svém věku uvědomují, že kondice je nesporný základ výkonu. Obtížněji se mi zaváděly některé nové prvky do přípravy seniorských mužstev, protože starší hráči se na ně dívali dost skepticky.

Cítil jste nevraživost?
To zase ne. Kluci makají na tréninku na sto procent. Neviděl jsem jediný případ, že by se někdo flákal, i když je pravda, že toho mají někdy plné zuby.

V čem vidíte nedostatky brněnských hráčů?
Velký hendikep mělo Brno v silové přípravě, to jsme se pokusili s ostatními trenéry změnit. Hráči nebyli zvyklí absolvovat dva těžké tréninky během jednoho dne, což už je minulostí a myslím, že to v prvních ligových kolech šlo poznat. Fotbalově mohla některá utkání vyjít lépe, ale po kondiční stránce se hráči z mého pohledu vyrovnali všem soupeřům.

Na co jste se v přípravě konkrétně zaměřili?
Problém měli s prací ve velmi vysokých intenzitách. Zavedli jsme do přípravy některé nové metody rozvoje síly. Kluci začali například pracovat s kombinací rychlé a pomalé dynamické síly, takzvanou metodou kontrastní. Donedávna používali především notoricky známý kruhový trénink a metodu opakovaných úsilí, čili kulturistickou. V současné době už dokáží pracovat s maximálními hmotnostmi či s výbušnou silou, takže využívají různá odrazová cvičení.

Kde vidí atletický kouč fotbalové neduhy?
Největší problém nejen Brna, ale všech dospělých fotbalistů, spočívá ve špatných návycích. Sice si z žákovských kategorií přenesou dobré fotbalové stereotypy, ale řadu špatných kondičních nebo atletických návyků. Například technika běhu u některých ligových hráčů je naprosto tristní. V této oblasti je co zlepšovat, bohužel pohybové stereotypy už mají tak zažité, že změna by vyžadovala příliš dlouhou dobu. Možná půl roku či rok. Otázkou navíc zůstává, jestli jsou někteří ve svém věku ještě ochotní pracovat na zlepšení techniky běhu.

Tvárnější jsou po této stránce mladší fotbalisté?
Nedá se říct, že by se s nimi pracovalo lépe, každopádně odstraňování chyb a učení nových návyků je u nich jednodušší.

Najdete v brněnském kádru hráče, které si dokážete představit na atletickém ovále?
Kdyby byl o deset let mladší, stoprocentně bych si vytáhnul Frantu Dřížďala. Na sprinty a skokanské disciplíny má výborné předpoklady Brazilec Dalmo. Ten má postavu jako stvořenou pro krátké běhy, i když jeho technika běhu není podle mých představ. To všechno se však s ohledem na jeho mládí ještě může změnit. Pro běhy na střední tratě bych si vybral Pepu Dvorníka. Kdyby přišel v patnácti na atletický trénink a trochu by se na něm zapracovalo, dal by se z něj určitě udělat slušný běžec.

Na světový šampionát dvacetiletých fotbalistů do Egypta odletěli brněnští talenti Lukáš Mareček a Michael Rabušic. Jak hodnotíte je?
Do stejné kategorie mladíků mohu zařadit i Lukáše Michnu. To je trojice, která se na každém tréninku pere o své místo. Nevypustí jediný úsek a je v nich obrovský potenciál. Michna má potíže s technikou běhu, ale oplývá značnou dynamikou. Rabušic je dobře silově připravený, sebevědomý, ničeho se nezalekne a jde do všeho naplno. Mareček je podle mě tichý dříč. (smích)

Překvapilo vás něco u brněnských fotbalistů?
To, jak jsou ligoví hráči všestranní. Jejich problém je však v tom, že na rozdíl od atletů nejsou zvyklí po celý rok systematicky trénovat kondici a snažit se zlepšovat. V soutěžním období si chce většina fotbalistů pouze udržet kondici, kterou nabrala v přípravě. U atletů je půlroční tréninkový cyklus ve znamení neustálého zvyšování výkonnosti, která tři čtyři týdny graduje. Zatímco u fotbalistů je důležité čtyři pět měsíců držet slušnou úroveň. Chápu, že je obtížné fyzickou zdatnost zvyšovat, ale rozhodně by to všem hráčům prospělo.

Během sezony tedy můžete jejich kondici vylepšovat, nebo pracujete jen na jejím udržení?
V tomto ohledu jsou Mirek Beránek s Alešem Křečkem velmi progresivní trenéři. Pochopili, že pro zlepšování hráče v průběhu několika let nestačí na dva měsíce nasadit těžkou fyzickou přípravu. Na kondici je potřeba pracovat průběžně celý rok, což se už v Brně děje a hráči její úroveň neustále zvyšují. Ovšem záleží na tom, zda ji dokáží uplatnit na hřišti.

Kam chcete fotbalisty 1. FC Brno posunout?
Budu moc rád, když aspoň někteří hráči vyslyší mé připomínky, které mám k jejich běžecké technice, a zafixují si nové a lepší stereotypy. Potěší mě, když se zlepší v silové oblasti, protože tím omezí riziko zranění a budou silnější v soubojích, výbušnější, rychlejší a konečně vytrvalejší.

Kde mají fotbalisté problémové partie, které nejčastěji postihují zranění a jak jim zabránit?
Řada fotbalistů se potýká s problémy v oblasti hlezenního kloubu, kde dochází k častým výronům kotníku. Z tohoto pohledu je koncepční do tréninku fotbalistů několikrát za měsíc zařadit balanční cvičení, která stabilizují oblast hlezenního kloubu, pánve či páteře. Tím se minimalizuje riziko zranění, ať už při samotném fotbalu, nebo při jakémkoli tréninku. Brněnskou jedničkou na balanční cvičení je Hana Bubníková, s níž klub rovněž spolupracuje.

Kam to v letošní sezoně podle vás 1. FC Brno dotáhne?
Co nejdál. (úsměv) Ideální by byly příčky zajišťující účast v evropských pohárech. Uvidíme, jak se po čtyřech utkáních bez vítězství hráči zvednou. Věřím, že trenéři připraví mužstvo na další zápasy velmi dobře a pohárovým umístěním se brněnský fotbal minimálně přiblíží.

Komu ještě zajišťujete kondiční přípravu?
Spolupracoval jsem s bikrosařem Michalem Prokopem, který se zúčastnil olympiády v Pekingu, s triatlonistou Martinem Krňávkem, s thaj〜boxerským šampionem Tomášem Hronem nebo s řadou atletických reprezentantů, především běžců na střední a dlouhé tratě. Před časem jsme dělali kondiční přípravu také hokejistům Techniky Brno, basketbalistům A PLUS Brno, Protonu Zlín či mládežnických baseballových týmů Draků Brno.

Pomůžete sportovcům v jakémkoli odvětví?
S naší agenturou SPORTA.CZ jsme schopní sestavit kondiční přípravu pro jakýkoli sport. Existují ovšem takové, o nichž si musíme zjistit podstatné teoretické informace. Některým profesím rozumím sám, v ostatních je lepší můj kolega Petr Lajkeb. To je odborník na zimní disciplíny, atletické víceboje, vrhačské disciplíny. Mě zajímají spíš individuální sporty, jejichž základem je běh, a pak kolektivní, v nichž dominují vytrvalostní výkony.

S kým se vám spolupracuje nejlépe?
Nejblíže mám k běžeckým disciplínám, protože jsem dělal atletiku. Takže mi nejvíc sedí běžci, fotbalisté a basketbalisté.

Brněnský thajboxer Tomáš Hron patří k české špičce, ale běhání tolik nevyužije. Jak to jde s ním?
Někdy se mi obtížně daří vymýšlet kondiční cvičení, která by simulovala jeho sportovní odvětví. O to víc mě to však baví. Naučím se nové věci, pokud pracuji se sportovcem, jehož profesi jsem nikdy neměl možnost okusit.

Důsledná kondiční příprava stále více proniká do všech sportovních odvětví. V čem Česká republika za〜ostává oproti světu?
Nedostatků je celá řada, hlavní problém je tradičně v penězích, protože oddíly odmítají vydávat peníze na kondiční trenéry. Těmi navíc chtějí být bývalí sportovci, kteří sice mají vlastní zkušenosti, ale nemají správné teoretické podhoubí, na němž by stavěli. Pak dochází k tomu, že bývalý atlet používá atletické tréninky na hokejový mančaft, aniž by přemýšlel o tom, že pohyb a především sportovní výkon hokejistů je v určitých věcech odlišný. Všechno z atletiky nelze přenášet do hokeje.

Jaké jsou trenérské přežitky, které se nedaří z kondiční přípravy vymýtit?
Mýtů je celá řada. Takovým nejtypičtějším je využívání statických strečinkových cvičení před výkonem. Před každou aktivitou je naopak důležitý dynamický strečink. Další přežitek nalezneme v posilování mládeže. Trenéři a rádoby odborníci tvrdí, že v mladších věkových katego〜riích se smí cvičit pouze s vlastní hmotností. Trenéři se vyhýbají silovému tréninku. To jsou naprosté nesmysly! Literatura i zkušenosti ukazují, že v praxi to je jinak. Tyto v uvozovkách novinky, které ve světě fungují přes deset patnáct let, je potřeba také u nás zavádět do tréninku.

Máte vysněný sport, který byste chtěl trénovat?
Chtěl bych si vyzkoušet trénování triatlonistů v komplexu všech tří disciplín. Běžeckou přípravu už jsem dělal Martinu Krňávkovi, ale lákalo by mě sestavit přípravu tří různých disciplín u jednoho sportovce. A jednou bych chtěl vychovat reprezentanta v atletice, který by stačil běžcům tmavé pleti na středních tratích. Jenže to je asi můj nedostižný sen. (smích)

Kdo je Jan Cacek?
Narodil se 1. září 1977 v Třebíči, bydlí v Čebíně na Brněnsku.
Absolvoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, má doktorát v oboru Kinantropologie na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde přednáší jako odborný asistent se specializací na atletiku a kondiční přípravu.
Je kondičním trenérem fotbalistů 1. FC Brno, thajboxerského šampiona Tomáše Hrona a předsedou atletického oddílu MC atletika Brno.
Trénuje české reprezentanty v běžeckých disciplínách.
Spolupracoval s olympioniky Michalem Prokopem (bikros), Martinem Krňávkem (triatlon) či basketbalisty A PLUS Brno.
Je spoluzakladatelem agentury SPORTA.CZ, která vytváří kondiční přípravy pro sportovce.
S manželkou Janou má tři syny Kryštofa, Matyáše a Šimona.

Autor: Jaroslav Kára

24.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejový útočník Martin Havlát na tréninku Komety Brno.

Havlát proti Zlínu? Ještě ne, zní z hokejové Komety

Fotbalista Tomáš Jablonský v posilovně.

Zbrojovka získala posilu do obrany, ze Slavie přichází Jablonský

Dívky v Brně předvedly krásu i talent. Vybírat Miss lze teď i na sociální síti

Brno /FOTOGALERIE/ – Pobavení publika, promenáda v plavkách, rozhovor s porotou. To jsou tři již tradiční úkoly, které musí dívky splnit, aby postoupily do semifinále dalšího ročníku soutěže Česká miss. O korunku pro královnu krásy přišly ve čtvrtek do brněnského nákupního centra Olympia bojovat dívky z celé republiky.

AKTUALIZOVÁNO

Vlak srazil mladíka mezi Židenicemi a Královým Polem. Trať už je průjezdná

Brno – Tragické následky měla ve čtvrtek odpoledne srážka muže a vlaku v úseku mezi brněnskými Židenicemi a Královým Polem. „Indicent se stal přibližně v půl třetí odpoledne. Dopravu na trati jsme přerušili. Aktuálně předpokládáme, že to potrvá zhruba do půl páté večer, bližší podrobnosti ale bohužel zatím nemůžeme sdělit," sdělil za České dráhy Petr Šťáhlavský.

Známé poslal fotky podřezaného zápěstí. Zraněného muže zachránili strážníci

Brno – Fotografie podřezaného zápěstí přišla v noci na středu na mobilní telefon mladé ženě od jejího pětadvacetiletého známého z Brna. S obavami o jeho život se svěřila přátelům, kteří ihned informovali policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies