Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ve středu si Zavadil sbalil kopačky a počítač, aby mohl být v kontaktu s rodinou, a vyrazil na soustředění do Turecka. „Konečně! Česká zima je dlouhá a z umělky bolí nohy," říkal předtím, než nastoupil do letadla, které ho odvezlo na jih.

Potřebujete se ve svém věku víc hýčkat teplem?

Hlavně potřebuju hrát na přírodním hřišti, kvůli tomu jedeme pryč. Chceme se co nejlíp připravit na jaro, protože máme co napravovat. S věkem to nesouvisí.

Slýcháte narážky na něj často?

Jen někdy. Spoluhráči si ze mě moc neutahují, snažím se jim k tomu nedávat důvod. Jsem profík a umím se dobře nachystat. Zimní příprava občas bolí, ale hlavní je, že jí procházím bez zranění. Všechno je hned jednodušší.

Cítíte se mladší?

Rozhodně si nepřipadám na svých šestatřicet. Doufám, že mě ještě pár fotbalových let čeká. Neberte to jako frázi. Vím, že se můžu dál zlepšovat. Mám chuť hrát co nejlíp a odevzdat maximum.

Proto jste nedávno podepsal dvouletou smlouvu? Většina vašich vrstevníků by byla ráda za roční…

Kdybych si na to netroufal nebo tušil, že jsem u konce, nešel bych do toho. Ale když jsem na tom fyzicky i zdravotně dobře, tak proč ne? Domluvili jsme se na další dva roky a teď se můžu soustředit jen na práci.

Co děláte pro to, aby vám fotbal nezevšedněl?

Nic zvláštního. Za ta léta vím, co moje tělo potřebuje, a dopřávám mu to. Víte, vždycky jsem fotbalu dával něco navíc a hodně mu obětoval, vlastně skoro všechno. Teď se mi to vrací. I v šestatřiceti hraju na nejvyšší úrovni. Už se těším, až za dva týdny začne liga.

Čím to, že jste v Brně tak snadno zapadl? Skoro tři roky v jednom klubu je u vás unikátní bilance.

Jsem Moravák a z Brna to mám kousek domů. Když jste spokojení v soukromí, máte větší šanci, že se vám bude dařit taky v práci. To je i můj případ. Hraju v Brně, bydlím v Opavě a naši žijí v Olomouci, takže se pohybuju v takovém trojúhelníku. Moraváci jsou si hodně podobní a mají k sobě blízko. Už po půl roce jsem poznal, že se já a Brno k sobě hodíme.

Proč jste vlastně celou kariéru kočoval? Máte za sebou osm klíčových angažmá…

To je život. Ve fotbale se navíc všechno mění hodně rychle. V jednom klubu dojdou peníze, ve druhém se často mění trenéři, ve třetím vás po čase nechtějí… Ale ať se dělo cokoli, vždy jsem se snažil makat nadoraz.

Až skončíte, máte slíbené, že budete dělat ve Zbrojovce funkcionáře. Je to pro fotbalistu nejlepší možnost, jak dostat svoji drogu?

Fotbal miluju a nabídku zůstat beru jako projev velké důvěry od vedení klubu. Spousta lidí se mě ptá, co se mnou bude, až skončím. Zatím všem odpovídám, že ještě chci hrát. A dlouho.

S nadsázkou, necháte se inspirovat slavným Luisem Figem, jenž kandiduje na šéfa Mezinárodní fotbalové asociace FIFA?

Jako hráče jsem Luise obdivoval, má obrovské jméno. Je dobře, že se taková persona dál motá kolem fotbalu. Jde proti hodně zkušenému bafuňáři (současnému předsedovi FIFA Seppu Blatterovi), takže nevím, jakou má ve volbách šanci, ale držím mu palce.

MARTIN MLS