Jak jste si užil atmosféru vyhecovaného zápasu, na který dorazil nezvyklý počet 1053 diváků?

Něco úžasného, nikdy jsem v Tišnově nic podobného nezažil. Lidé byli všude kolem. Jsem opravdu rád, že jsme vyhráli a doufám, že tak budeme pokračovat. Máme ještě jeden zápas do konce podzimu, snad ho zvládneme podobně.

Dal jste dva góly, odcházel jste ze hřiště v objetí domácích fanoušků. Jaký s nimi máte vztah?

Skvělý, vypadá to, že mě tady milují. (úsměv) Snažím se tým vést, dávat góly a sám se zlepšovat. Mezi lidmi tady vládne dobrá atmosféra, to se mi líbí.

Ale soupeři vám na hřišti asi nic nedarují…

Je to tak, spousta týmů tady není tak fotbalových. Respektuju to. Někteří hráči jsou vás ale schopní pokopat jako blázni. Někdo si možná řekne, že na této úrovni musí být fotbal snadný, ale někdy je to vážně těžké. S kluky z týmu jsme na začátku taky nebyli tak dobře sehraní, nevěděli jsme o sobě. Je důležité se na takový fotbal adaptovat a pochopit, jakým způsobem hrát.

Podobným obdobím nyní prochází i Petr Švancara, který se díky farmářské spolupráci objevuje v některých zápasech Tišnova. Jak se vám s ním hraje?

Nastupuju s ním moc rád, potkali jsme se už ve Zbrojovce před pár lety. Má už svoje roky, ale zase ví, o čem je fotbal. Je snadné s ním hrát a myslím, že na hřišti je vidět, že si fotbal užíváme.

Musel jste mu ale udělat místo v útoku a stáhnout se na křídlo…

Jasně, musel jsem mu ustoupit, protože je útočník. (smích) Vrátil jsem se na pozici, kde jsem hrál dřív ve Zbrojovce. Musím víc myslet na obranu. Ale nevadí mi pracovat pro Petra.

Tišnov vede tabulku A skupiny I. A třídy. Pomýšlíte na postup do krajského přeboru?

Určitě. Myslím, že je to cíl nás všech. Jsem přesvědčený, že pokud náš tým zůstane stejný a budeme podávat stejné výkony jako proti Kuřimi, postoupíme. Nechali jsme na hřišti všechno.

Vy u toho ale možná nebudete, protože už v létě jste obdržel nabídku z blízkého Východu…

Byla to dobrá nabídka, ale musím všechno napřed projednat se Zbrojovkou. Mám se setkat s jedním lékařem z USA, který mě prohlédne. V zimě se zřejmě rozhodne, jak to se mnou bude dál.

Je tedy možné, že jste se v neděli v Tišnově představil naposledy?

Ano, je to možné. Ale jak říkám, nejdřív se na mě musí podívat doktor. Doufám, že výsledek bude dobrý, protože se pořád cítím lépe a myslím, že mám sílu na to, abych se mohl vrátit i do Zbrojovky. Musím počkat do prosince.

Věříte si na první ligu?

Kdokoli se na mě přijde podívat do Tišnova, uvidí, že tohle není úplně ta úroveň, na kterou patřím. Snažím se pořád zlepšovat a mám nějakou vizi, Tišnov neberu za svoji konečnou. Chci jít nahoru.

Když jste se k fotbalu vracel, lékaři vám nejvyšší úroveň nedoporučovali. Cítíte se tedy fyzicky lépe?

Všechno je v pohodě, teď je nejdůležitější, abych získal povolení od lékaře. On také nechce riskovat. Něco se mi jednou stalo, možná může zase. Ale jisté to není.

V Tišnově nemáte tolik tréninků jako na profesionální úrovni. Jak vlastně užíváte volný čas?

Nejvíc času asi trávím s kamarády, být sám mě moc nebaví. Jak jste řekl, nemáme tady tolik tréninků, takže se snažím chodit do posilovny. Zdejší tréninková zátěž mi nestačí, pokud se chci zase posunout výš.

Pokud zamíříte do zahraničí, bude vám něco z Brna a jižní Moravy scházet?

Jsem tady už tři roky, takže jsem si udělal spoustu přátel a známých. Ale určitě se čas od času vrátím, protože jsem tady potkal dobré lidi. Hlavně Brno jsem si strašně moc oblíbil, prožil jsem tu krásné chvíle. I to je pro mě v životě důležité.

traorého příběh
Záložník Mohamed Traoré 
26. srpna 2013 po prvoligovém utkání s ostravským Baníkem zkolaboval. Příčinou bylo poranění srdeční tepny a její následná neprůchodnost. První zápas po návratu odehrál 9. srpna 2014 za Tišnov proti Černé Hoře, při porážce 1:3 vstřelil jediný gól svého týmu. Loni v I. B třídě nasázel 33 branek, letos jich ve vyšší I. A třídě zaznamenal už šestnáct.