VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Uličný: Byl jsem zamlada fotbalista darebák a hrál v hospodách karty i kulečník

Ponětovice /ROZHOVOR/ – Účast na kulečníkovém turnaji osobností v Ponětovicích na Brněnsku, který nese název Pohár Karla Lázničky, už patří neodmyslitelně k jeho vánočním obyčejům. Pětašedesátiletý populární fotbalový trenér Petr Uličný, jenž brněnskou Zbrojovku dovedl ke třetí a čtvrté příčce v nejvyšší české soutěži, to s tágem umí a loni klání vyhrál. Letos skončil až čtvrtý, i když měl vynikajícího kouče. „Nejlepšího kulečníkáře všech dob Zoltána Kovácse," poklepává Uličný na rameno dvaašedesátiná­sobného mistra republiky v kulečníku.

30.12.2015
SDÍLEJ:

Pohár Karla Lázničky. Nad zeleným plátnem se sešly sportovní osobnosti, mezi nimi i Petr Uličný.Foto: DENÍK/Attila Racek

Potřeboval jste jeho rady, když jste před rokem ponětovický turnaj ovládl?

Potřeboval. Vyhrál jsem pouze loni a vyloženě náhodou, jedenáct borců ve vší úctě k dalším bylo lepších než já. Šlo o otázku psychiky, kterou jsem měl odolnější. Oni se začali třepat a mně všichni fandili, protože jsem vždycky byl outsider a vypadl až do loňska ve skupině.

Kolik vám schází do umění Zoltána Kovácse?

To hodně. Pocházím z Kroměříže, kde byla extraliga kulečníku a můj táta byl taky vynikající hráč. Jako fotbalista darebák jsem žil zamlada v hospodách, kde se hrály karty a kulečník, takže ho umím. Na to nejde zapomenout. A když Zoltán ještě radí, máte šanci porazit kluky, kteří jsou možná lepší než já, ale nemají psychiku.

Takže se po skončení s fotbalem vracíte ke sportu, který jste válel zamlada v hospodě?

To bylo v sedmdesátých letech, že se hrály jen karty a kulečník. Chtěl jsem si trošku zatrénovat na ponětovický turnaj v Olomouci, ale nenašel jsem kulečníkový stůl toho typu. Teď se hrají jen děrované, což mě jednak nebaví a jsou jiné falše. Jen ze vzpomínek, jak jsem kdysi hrával, něco trošku umím. A Peťa Švancara říká, že takového haluzáře, jako je Uličný, tady ještě neviděl. (směje se)

Poznal jste před časem v Ponětovicích i volejbalovou legendu Karla Lázničku, na jehož počest se nyní turnaj hraje. Jak na něj vzpomínáte?

Byl to borec, velká persona, kterou jsem tady asi dvakrát potkal. Seznámili jsme se a velice ho uznávám. Jsem velice rád, že ho při kulečníku zastupuje jeho syn, s nímž pokecám jako s ostatními kamarády. Volejbal mě baví, můj kamarád Míra Čada trénuje Prostějov a Jirka Teplý je takový volejbalový Ferguson v Olomouci, kde koučuje víc než pětadvacet roků. Volejbal je překrásný sport a pamatuji si doby, když Karel Láznička trénoval.

Jak jste strávil vánoční svátky?

Jsou krásné, a jelikož mám čtyři vnoučata, znamenají pro mě svátky shánění dárků, aby všechna byla spokojená. Mám rád jídlo, jsem gurmán, kapry a krocany miluju, život si užívám.

Takže po Vánocích přišel vhod aspoň pohyb při kulečníku?

V Ponětovicích je taky dobré jídlo, takže neodpočíváte. (smích) Naopak jsem se těšil, že si dám pivo a slivovičku s kamarády. Je zajímavé, že když si ji dáš, nebojíš se tolik hrát jako střízlivý. Peťa Bubniak mi říkal, že mu to střízlivému tak dobře nešlo. V Ponětovicích jsem byl pošesté či posedmé a moc se mi tady líbí. Potkal jsem tu i pár svých bývalých svěřenců jako Zdeňka Valnohu, jezdí sem Karel Kroupa nebo Kaca Jarůšek, můj velký přítel.

Jak bude vypadat vaše silvestrovská oslava?

V Olomouci jsme parta asi deseti až šestnácti manželských párů, scházíme se, posedíme, pokecáme, pustím nějaké písničky nebo i video ze starších dob a je to moc pěkné. Nikam nejezdím, bojím se létat letadlem, takže zahraniční dovolená nepřipadá v úvahu.

Dáváte si novoroční předsevzetí?

Vždycky bývá, abych tolik nejedl a neměl břicho, ale nikdy ho nedodržím. Jinak jsem teď už hodný starý děda, životospráva je daleko lepší než v těch sedmdesátých letech, úplně jiná kapitola. V únoru mi bude šestašedesát roků, takže jsem takový zklidněný. Na fotbaly budu chodit, za chvíli už startuje zimní liga v Olomouci.

Na podzim jste v roli trenérského mentora pracoval v druholigovém Znojmě, protože kouč Radim Kučera si dodělával licenci. Budete tam pokračovat?

Myslím, že vztahy mezi mnou, Radimem a vedením jsou fantastické, takže pokud mi nabídnou další mentorskou práci, rád zůstanu. Veškeré úspěchy a zodpovědnost ovšem leží na Radimovi, který to trenérsky řídí, a hráčích. A vyhrál jsem v tom smyslu, že jsem jen použil své jméno a licenci, kterou mám nadosmrti. Po podzimu je Znojmo na prvním místě, takže jsem velice spokojený a budu mu dál fandit, aby postoupilo do ligy.

Stíháte sledovat také brněnskou Zbrojovku?

Nezapomínám, Olomouc a Brno jsou pro mě dvě top mužstva, protože v obou jsem byl dvakrát a v obou jsem měl velký úspěch. Fandím oběma, města mám nesmírně rád, stejně jako Kroměříž, odkud pocházím. V Olomouci žiju čtyřicet let, a když přijedu do Brna, cítím, že mě lidé mají rádi. Taky Brno miluju, žije tam švagrová. Když jsem trénoval za Lužánkami, bydlel jsem s celou rodinou v Bystrci.

Brnu se navíc daří víc než Sigmě.

Přesto věřím, že se Olomouc zachrání, protože z ohrožených mužstev je podle mě nejlepší. Výsledky však nejsou takové, jaké od Sigmy očekáváme.

Autor: Jaroslav Kára

30.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Poprask u strážníků: žena přišla odevzdat výbušku, část stanice vyklidili

Od roku 2010, kdy ho poprvé lidé spatřili, si brněnský orloj na náměstí Svobody vysloužil mnoho nelichotivých přezdívek. Někomu připomíná mužský úd, přitom jeho tvar nábojnice odkazuje na historické obléhání města Švédy.
1

Poškozený orloj? Vše napovídá tomu, že video je falešné

V Kníničské ulici už jen padesátkou. Snížení povolené rychlosti řidičům vadí

Brno – Nemilé překvapení v podobě snížení povolené rychlosti zažili nedávno řidiči v Kníničské ulici ve směru z Bystrce do centra města. Okolo cyklostezky nově musí jezdit padesátikilometrovou rychlostí oproti původní sedmdesátce.

Tour de Brno. S pohárem jsme chodili po hospodách, směje se kapitán mistrů

Brno – Spánek a odpočinek není na pořadu dne. Hokejisté brněnské Komety po zisku extraligového titulu neúnavně oslavují a dle jejich slov jen tak neskončí. Doma se objevují spíš sporadicky. „Za tři dny jsem přišel jednou. I to je myslím úspěch," smál se útočník Martin Zaťovič.

Koupaliště v Tuřanech chátrá. Hrozí jeho úplný zánik

Brno /FOTOGALERIE/ - Místo skotačících dětí jen odpadky, špína a rozpadající se bazény. Tak vypadá koupaliště v Karkulínově ulici v brněnských Tuřanech. Podle místních se v něm povalují i injekční stříkačky. „Koupaliště je velká škoda, jako malá jsem tam často chodila. Kdyby bylo v provozu, určitě by ho navštěvovalo hodně lidí. Jinou možnost koupání v Tuřanech nemáme. Určitě by ho využívaly hlavně děti," nelíbí se například Kateřině Jelínkové.

AKTUALIZOVÁNO

Dálnici D1 ve směru na Prahu u Domašova hodinu blokovala nehoda

Domašov – Kvůli nehodě nemohli v pondělí od půl deváté projet řidiči po dálnici D1 170. kilometrem u Domašova ve směru na Prahu. Srazily se tam kamion, dodávka a osobní auto.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies