Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Většina přátel, známých, spolupracovníků a také soupeřů ho považuje za člověka, který staví úspěch brněnského fotbalu i nad osobní zájmy. Právem, kouč Zbrojovky Karel Večeřa je brněnský patriot. Jenže v jeho životě nastala nepříjemná chvíle, kdy sport šel úplně stranou. A nikdo mu to nevyčítá. Dva dny před Vánoci si totiž pětapadesátiletý stratég od lékařů vyslechl: Máte zhoubný nádor na jazyku. Podstoupil operaci, po níž se zotavoval v domácím léčení a kvůli lednovým mrazům pozoroval přípravná utkání svých svěřenců jenom přes okno. Začátkem února se jeho stav natolik zlepšil, že odletěl s týmem na soustředění do Turecka a na lavičce Zbrojovky se popere o prvoligovou záchranu. „Momentálně považuji za problém akorát řeč, ještě trochu šišlám. Necítím se sice úplně optimálně, ale snad už žádný problém nebude,“ sděluje Večeřa.

Můžete blíže specifikovat, jaké onemocnění vás postihlo?
Na jazyku jsem měl bohužel zhoubný nádor, uzliny byly naštěstí v pořádku. Kvůli pozitivnímu nálezu mi lékaři vyřízli část jazyka a vyčistili uzliny, které jsou v pořádku, takže nemusím na ozařování. Jazyk se snad zahojí a nebudu nic podstupovat znovu.

Zpráva o nádoru vás zastihla o vánočních svátcích…
Vánoce nebyly podstatné. Dva dny před Štědrým dnem jsem se dozvěděl o pozitivním nálezu, další den jsem šel na další vyšetření do nemocnice a 29. prosince doktoři po odběrech rozhodli, že se musí operovat. O den později jsem ležel na sále.

Pomáhaly vám třeba i myšlenky na fotbal?
Abych vám řekl úplnou pravdu, fotbal v mých myšlenkách nehrál vůbec žádnou roli. V nemocnici zjistíte, že jde o nepodstatnou věc, protože přemýšlíte, zda vůbec budete žít. A jestli ano, tak jakým způsobem.

Jako prvoligový trenér jste zažil spousty nepříjemných situací, ale takový nápor na psychiku nejspíš s ničím srovnat nelze…
To ne… (odmlčí se) Víte, poprvé v životě jsem uvažoval, že umřu. Taky vás napadne, že se to někdy stane, jenže v mém případě šlo o současnou realitu. Jedete na sál a přemýšlíte, jestli se vzbudíte. Často se používá klišé, že zdraví je to nejdůležitější, každý ho bere automaticky a nic si přitom neuvědomuje. Teď vím, že je to pravda.

Dá se říct, že už jste stoprocentně v pořádku?
To jsem si myslel taky, než jsem se dozvěděl opak. Dokud nepromluvím, můžou si lidé myslet, že jsem zdravý. Momentálně považuji za problém akorát řeč, ještě trochu šišlám, proto se necítím na rozhovory do televize nebo do rozhlasu. Ale můj stav se lepší a snad už žádný problém nebude. Doháním, co se dá, přitom rehabilituju. Už do konce života budu pod pravidelnou kontrolou lékařů. Necítím se sice úplně optimálně, ale zatím to jde.

Podle mého názoru mluvíte bez vážnějších obtíží…
No, cítím se, jako bych měl v puse knedlík. Pokud nemusím používat ve slovech ř, š a č, pak to celkem ujde. Angličtina má výhodu, že takové hlásky nemá, takže v Turecku jsem se domluvil lépe. (úsměv)

Šetřil jste se na soustředění, nebo lepší klimatické podmínky umožnily vaše zapojení do tréninků?
Byl jsem pokaždé na hřišti, některé části tréninků jsem řídil sám. Čas jsem trávil normálně s mužstvem, na zápasech jsem koučoval, i když víc hráče dirigovali asistenti. Když zvednu hlas, necítím se ještě zcela v pořádku. Nemůžu řvát.

Přišly vám teď všední fotbalové starosti vhod?
Ráno se vzbudím, sice mě něco bolí, ale říkám si, že dneska si den užiju. Je v něm fotbal i ostatní věci.

Změnila tedy léčba váš pohled na realitu?
Na můj život ano.

Pojďme k o trochu příjemnějším věcem. Jak jste spokojený s pobytem v Turecku?
Nejsem, z jednoho prostého důvodu: už v letadle po cestě tam nám onemocněli tři hráči, Dostálek, Husár, Kalabiška a v prvním zápase se přidal Pejič. Sami říkali, že byli spíš dovolenkáři ve špatném slova smyslu. Husár neodehrál ani minutu, Pejič s Dostálkem přibližně poločas, Kalabiška taky málo. Měli smůlu, že nejspíš už doma chytli nějakou virózu, která u nich vypukla. Byli jsme rádi, že nepostihla ostatní.

Navíc potíže měli i jiní fotbalisté.
Provázely nás problémy se zraněními. Po prvním utkání sužovaly Střeštíka, Marošiho, pak se k nim přidal Jílek, který dopadl nejhůř, protože musel předčasně odletět se zánětem v koleni. Ostatní se postupně zapojili do tréninku a v posledních utkáních naskočili. Jenže se zranili ve fázi, kdy se měli ukázat.

Zánět v koleni nejspíš Jílka vyřadí z utkání se Slavií.
Odhad doktora je přibližně tři týdny a muselo by se stát něco výjimečného, abychom s ním mohli počítat. Spíš nebude.

Považujete jeho absenci za velkou komplikaci?
Je to realita. Šanci dostanou další, tak to bereme. Jestli nám bude chybět, třeba překvapí jiní hráči.

V čem vám soustředění pomohlo?
Pozitiva vidím v tom, že jsme narazili na ligové mančafty, které jsou tabulkově kvalitnější než my, ať už Poláci, Rusové či Bulhaři. Všechny duely byly vyrovnané, zvládali jsme je na úrovni. Problém spočíval v prvních třech utkáních, která jsme hráli na menším hřišti, kde si ani jedna strana nevytvoří tolik šancí. Až proti Chorzówu jsme nastoupili na velkém hřišti a střetnutí mělo ligové parametry s příležitostmi na obou stranách, kvalitním soupeřem s robustními hráči. Pro nás šlo o dobrou zkoušku a určitě jsme nepropadli.

Brno nedostalo víc než jednu branku, na druhou stranu jen tři vstřelilo. Na čem do ligy zapracujete?
Soustředili jsme se hodně na defenzivu, utkání na menších hřištích jsou o soubojích, nemohli jsme hrát kombinační fotbal, přesto jsme se přizpůsobili. Potřebujeme pracovat na obranné i útočné činnosti. V posledním utkání jsme vyhráli na šance 8:6, scházelo málo a zvítězili jsme 3:1, nebo taky prohráli. Potěšilo mě, že jsme soupeře do žádných větších příležitostí nepouštěli. Na trávníku byla patrná nesehranost a nedostatečná komunikace, mužstvo je hodně nové.

Zvláště v obraně…
Ano, v ní zůstal prakticky jen Hamouz, jinak jde o mladé kluky, kteří mají perspektivu i šanci. Jen potřebují kolem sebe víc mluvit, zabudováváme cizince, kteří se učí česky. Chce to čas, jehož sice moc nemáme, ale pro mě je důležité, že kluci chtějí makat.

Zbrojovka se snažila také o příchod zkušeného stopera, ze kterého dosud sešlo. Nemrzí vás zpětně odchod Jana Trousila?
Jsme u polemiky, která je minulostí. Rozhodli jsme se a už se budu opakovat. Šanci dostanou noví hráči a všechno záleží pouze na nich. Honza Trousil měl taky všechno ve svých rukách. Kdyby hrál lépe, třeba zůstal a neřešili jsme situaci, která nastala. Faktem je, že v Brně jsou jiní fotbalisté, kteří mají naší důvěru. Doufáme, že ji naplní.

Obměnil se přes zimu kádr podle vašich představ?
Nemohli jsme si moc vyskakovat. Jednak jsme vsadili na mladší hráče, ze zkušenějších jsme přivedli jen Krbečka a Borka, kluci jako Valenta, Folprecht, Migliorini nebo Petrovič s Brdarovskim však mají potenciál. Spoléháme na to, že se chtějí ukázat a prosadit. Zatím opravdu naplňují naše představy, zda budou posilami, si ovšem netroufnu tvrdit. Pořádně je prověří až ligový tlak.

Pohráváte si už v hlavě se základní sestavou?
Pohrávám si s ní od začátku, kdy se mužstvo skládá. A vidíte, že Martin Jílek, na kterém měla teoreticky stát defenziva, nebude k dispozici. Na druhou stranu se zranil čtrnáct dní před ligou, takže nebudeme překvapení, pokud se nestane nic dalšího. Představy mám a varianty se nabízejí, což je dobře. V týmu jsou kluci, kteří neradi prohrávají a naši hru zrychlí. Teď jsem zvědavý, jak ligu zahájíme.

Kolik nově příchozích fotbalistů má šanci na základní sestavu?
Jelikož je polovina mančaftu nová, asi hodně. (směje se)

Dá se říct, že na každé pozici vybíráte ze dvou jmen?
Všechny posty máme zdvojené, i když nám bohužel vypadla skoro celá levá strana. Pejič, Husár, Střeštík i Kalabiška měli zdravotní problémy. Věřím, že se postupně zapojí do plné zátěže, všechna místa budou obsazená a problémy nevzniknou.

Těší vás vyrovnaná gólmanská dvojice?
Bavil jsme se s Burešem i Krbečkem o jejich pozici před posledním zápasem v Turecku, kdy oba chytali polovinu. Během tohoto týdne se rozhodneme, kdo v sobotu naskočí v Senici. Ten bude nachystaný i na úvod ligy se Slavií.

Platí pro duel v Edenu základní sestava se Senicí také u ostatních hráčů?
I tak to lze říct. Možná ještě vyzkoušíme některé varianty, protože i Filip Rýdel nebo Ríša Dostálek, které trápila zranění, mají v sestavě být. Uvidíme podle jejich zdravotního stavu, zda v Senici nastoupí. Chceme tam hrát v nejsilnější sestavě.

Rýdel je také zraněný?
V předposledním zápase v Turecku jsme ho střídali, protože si stěžoval na svalové problémy a do posledního ani nenastoupil. Pravděpodobně bude brzy v pořádku.

Jak zvládají zahraniční hráči češtinu?
Před závěrečným utkáním soustředění jsem kluky zkoušel, zda znají všechny hráče i trenéry jmény a obstáli. Bazírovali jsme u nich hlavně na fotbalových pojmech jako „sám“, „já“, „záda“. Marco Migliorini je učenlivý, chce umět česky a je na dobré cestě, i když italština má ke slovanským jazykům daleko. S většími problémy se potýká Makedonec Brdarovski, který nemluví vůbec, ani nerozumí, i když ho nutíme. Mitrovič s Pejičem mu jsou aspoň schopní základní povely přeložit, ale dostává nůž na krk. Pokud nebude mluvit, nemůže v Brně zůstat. Sám ví, že se musí snažit.

To už Brno zažilo s Brazilci…
Ano, jde také o ponaučení pro nás, takže vyžaduji po Mitrovičovi s Pejičem, aby se mezi sebou minimálně bavili jejich řečí, ale hlavně česky.

Uvítal byste ještě delší pauzu před ligou, nebo se na start těšíte?
Čtrnáct dní je podle mě optimální čas, jen doufám, že vydrží počasí. Snad nebude hůř a podmínky k fotbalu vyjdou akorát. Za tu dobu doladíme marody, nemocní doženou manko, které měli, a na Slavii budou nachystaní. Se začátkem nic nenaděláme, je prostě daný a stejně už nic nevymyslíme. Začínáme příští pátek v Edenu, tečka.

Nevzbuzuje ve vás blížící se jarní rozjezd obavy o záchranu?
Boj o všechno vnímám skoro pořád. Těším se, že máme šanci dokázat, jak jsme dobře nachystaní. Uděláme všechno, co je v našich silách, abychom naplnili cíl, který si všichni přejeme. Tedy zachránit Zbrojovku v lize.

Někteří fotbalisté hovoří také o lepší atmosféře v kabině oproti podzimu. Projevuje se na trávníku?
Až ukážou odhodlání na hřišti, začnu tomu věřit. Nespoléhám se na nějaké rádoby vztahy. Jestli se nálada zlepšila, musí ukázat v zápasech. To je pro mě podstatné. Fotbalisté si někdy dělají berličku a vymlouvají se na atmosféru, hledají příčiny jinde. Ať každý začne sám u sebe.

Dojde ještě k zeštíhlení kádru?
I když jsme na všem domluvení, potřebujeme tento týden doladit všechny nové hráče papírově, podepsat je a zaregistrovat. Pak budeme kádr zužovat. Pro jaro počítáme s dvaceti hráči do pole a třemi brankáři.

Předpokládám, že do počtu nezahrnujete rekonvalescenty Andreje Hodka se Zdravkem Kovačevičem?
S oběma jsme domluvení, že kvůli zdravotnímu stavu s nimi do kádru nepočítáme a v klubu už nebudou. Smlouva jim běží do léta a nebudeme ji prodlužovat. Individuálně rehabilitují na Slovensku a v Srbsku.

Tušíte, kdy bude k zápasu připravený Josef Šural?
Bohužel nevím.

Do jarního kádru se nevešel Lukáš Křeček. Na jaro se přesune do béčka?
Trénuje s juniorkou s tím, že s manažerem intenzivně sháníme klub, kde může hrát, stejně jako u Martina Suse. Lukáš se těsně před naším odletem do Turecka vrátil z Dunajské Stredy. Slováci o něj zájem měli, ale za podmínek, které pro nás byly naprosto nereálné.

Všiml jste si petice fanoušků Věříme Zbrojovce?
Samozřejmě jsme se k ní na soustředění dostali a jde o příjemný počin. Iniciátory akce znám, dokonce jsme spolu seděli v prosinci na Srbské. Věřím, že jde o pozitivní krok. Zájem mě velmi potěšil a podpory fanoušků si velice vážíme, je zavazující. Uvědomuji si, jak lidem z Brna na udržení Zbrojovky v lize záleží, tento vzkaz předáme do kabiny, aby i hráči cítili, že jsou nyní zbrojováky. Jejich povinností je úspěšné jaro. Jsem Brňák, zbrojovák a udělám pro záchranu maximum. Není to však o jednom člověku, ale o nás všech v klubu, hráčích, podpoře veřejnosti, města, kraje, abychom se do budoucna poučili. Jsem přesvědčený, že situaci zvládneme a už se nebude opakovat.

Čtěte také: Internetová petice: tisíc fanoušků už Věří Zbrojovce